Prosím, Vrať se [35.kapitola] - 3.část

25. března 2016 v 11:00 | Emm |  » Prosím, Vrať se
Třetí třetina této kapitoly je zde. :) Nejprve se chci hlavně moc moc omluvit za to, jak dlouho to trvalo.. jsem ostuda, já vím, ale nějak to nezvládám všechno tak, jak bych chtěla, ale slibuji, že tento Velikonoční víkend využiji produktivně a budu psát a psát, což Vás doufám potěší a mě to půjde! :) :D
A aby mi to šlo lépe a pustila se do toho s chutí a novou krví v žilách, tak Vás poprosím o nějaký komentář s vyjádřením, klidně jen bezprostředními reakcemi, nebo ohodnocením situace a Vaším názorem, jak to asi bude pokračovat, nebo co vy byste si představovali. :)

Děkuji moc, velmi mě Vašimi ohlasy nakopnete, což potřebuji! :)

A tentokrát opravdu slibuji, že to dodržím a zítra večer se pouštím do psaní, abych pro Vás měla co nevidět pokračování a nemuseli jste čekat zase tak hrozně dlouho..
Vaše Emm <3


 

/657/ Sám Sebou - Keď s tebou spím

24. března 2016 v 21:40 | Emm |  →Music (videos)
video zde

Tak dneska Vám chci v rychlosti říci, že na zítřek pro Vás mám již přednastavenou slíbenou další část PVS. Omlouvám se za to, že je to o něco později, než bylo v plánu, ale nevyšlo mi to. Dneska jsem však přijela domů z Prahy na Velikonoce a bohužel jsem zalehla do postele, protože je mi opravdu bídně, ale je to z jedné části dobrá zpráva, protože díky tomu budu chtít trávit víkend dopisováním PVS, tak snad prolomím tu pauzu z důvodu nějakého hloupého bloku ve psaní, který se mi utvořil, jelikož jsem dlouho nepsala, ale společně jsme zvládli i horší (a delší) pauzy, takže věřím, že to zvládnu a slibuji, že pokud (ne pokud, vlastně až!!) něco napíši, tak Vám vynahradím tohle hrobové ticho na blogu tím, že přidám hned další část a budu se snažit to už opravdu dodržet a psát alespoň jednou týdně něco sem na blog. A doufám, že se sem zase naučíte chodit a napíšete mi sem nějaké pěkné vzkazy do komentářů, ať mi to jde ještě lépe a mám důvod sem psát, jelikož to kvůli Vám se sem vždy vracím a většinou začínám s něčím novým právě proto, abych Vás potěšila a prolomila to ticho během pauzy. :))

Mezitím bych byla moc ráda za to, když se v komentářích pochlubíte s tím, co právě řešíte ve svém životě, zda jsou nějaké novinky a tak.. :)

/656/ Kabát - Starej bar

15. března 2016 v 23:33 | Emm |  →Music (videos)
nejde vkládání, proto prozatím pouze odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=USBBbzEljOw

Ahojte, vím, že mi to vůbec nevyšlo a nebudu už raději nic slibova, protože skutek je lepší než plané sliby, takže tento týden pro Vás mám přichystanou novou část PVS, což doufám alespoň trochu odčiní ten můj měsíc neaktivity, opět. :/ Teď jsem měla test z jednoho předmětu, pár prezentací a čeká mě dost seminárek, ale snad se zvládnu trochu rozepsat, teď podle mě to půjde samo, tenhle víkend, protože jsem dneska totálně zklamaná a taková - já nevím - asi vážně docela zklamaná, nic jiného mě nenapadá... A to jsem měla tak do pěti hodin dobrý den a poté ještě do devíti super, jen se to nějak zvrtlo a takové půl desáté je to na níc, protože prostě se vyskytlo něco, co mě zklamalo, naštvalo a prostě a jednoduše trochu divně překvapilo v né tak dobrým slova smyslu. A zapřísahávám se, že se prostě navenek změním, dám to někomu pěkně sežrat a ať dotyční vidí, oč přichází, jak se říká, protože nemám zapotřebí, aby si mysleli kdovíjaké báchorky, které jsou balzámem pro jejich ego. Zkrátka a jednoduše musím něco docela radikálně změnit, ale ještě předtím musím chvíli zůstat taková, jaká jsem, ale vytyčit hranice, protože někdy to prostě nejde, i když to vypadá nadějně..

Jak se máte vy? Co druhý semestr? Nebo Vás snad čeká v následujících týdnech maturita? Páni, ta moje mi přijde už šíleně daleko, přitom to je pouze necelý rok. :)
 


/656/ Bullet For My Valentine - Venom

4. února 2016 v 16:17 | Emm |  →Music (videos)

Z důvodu momentální nefunkčnosti najdete video zde.


Tak dneska pro Vás mám kromě velice dobré zprávy také svou v posledních pár dnech nejoblíbenější písničku.. Tedy na pomyslném žebříčku se drží společně s dalšími písničkami z tohoto nového alba Bulletů, které jsem si naprosto zamilovala a jsem nadšená a potěšená, že Bulleti jsou jednou z mála kapel, které si i přes posun toho, co je momentálně moderní, drží tak nějak svůj styl bez ohledu na to, že se třeba zrovna jede něco jiného. Za to si jich svým způsobem vážím a mají mou podporu, protože tohle já mám na kapelách ráda - když nejdou s davem a nenechají se ovlivnit a zcela předělat komercí. Nejen proto si podle mě zaslouží respekt a já se nesmírně těším, až je znovu uvidím. Ostatně kvůli nim začínám přemýšlet nad letošním RFP, aniž bych ještě měla alespoň pidi představu o tom, zda vůbec budu mít s kým jet, protože uznejte, že festival o samotě bez party přátel nejde dohromady. :D :)

Oh, to jsem se zakecala o novém albu, koukám, takže teď se přesunu k té novince, která Vás doufám potěší, protože už mám úspěšně dokončený první semestr, tudíž historicky první zkouškové jsem pokořila u všech zkoušek na první pokus, což jsem zejména kvůli té nejtěžší a zároveň poslední chuťovce, aneb mikroekonomii nečekala. :D To je vážně dobrá zpráva doufám, že pro Vás, ale nejen to, jelikož to znamená, že se můžu konečně začít věnovat zase naplno blogu a skloubit psaní, které mi neskutečně celou tu dobu chybělo, s docházkou na přednášky a cvíka a praxí, snad už i tou posilkou. Ale slibuju, že si najdu čas na psaní, protože mám pocit, jako by mě už všechny postavy PVS volaly. :D Aneb už fakt potřebuju vrátit se k nim do jejich životů, protože mi to vytváření a proplétání zápletek, děje a příběhu celkově neskutečně chybělo! :)) Takže o víkendu se mám v plánu pustit do psaní a slibuju, že i kdybych měla psát po večerech po příchodu ze školy/práce, tak se do toho s chutí dám, protože už prostě chci pokročit a dovést Romču s Týnkou a ostatními do zdárného konce. :) Doufám, že se na pokračování a rozplétání všech nakousnutých situací těšíte stejně jako já. :)

A jakpak se máte vy? Doufám, že už většina z Vás má po zkouškách, ale pokud ne, tak držím palce, ať pokoříte i tu poslední či nejtěžší zkoušku! ;)

Prosím, Vrať se [35.kapitola] - 2.část

24. ledna 2016 v 11:11 | Emm |  » Prosím, Vrať se
Dnes pro Vás mám další část aktuální nejnovější kapitoly. Doufám, že Vám udělá radost a budete se těšit na další, která snad už nebude za tak dlouhou dobu, však jednu další už pro Vás mám připravenou a poté se už pustím do psaní, až budu mít po zkouškách. ;)

Opět mi neskutečně zvedne náladu, pokud budete tak úžasní a připíšete do komentářů Vaše domněnky, jak to asi bude dál, a celkově třeba zhodnotíte kapitolu či rovnou celou povídku. Třeba co se Vám na ní líbilo a co naopak nemuselo být, co byste chtěli a představovali si pro naše postavy, nebo třeba napište, o čem byste si rádi početli, jaké situace by Vás zajímali u jakých postav. Ráda si to přečtu a pomůže mi při psaní vědomí, že se na to těšíte a prožíváte to se mnou i s postavami. To je totiž to nejhezčí, co si může autor přečíst a hlavně to je to nej, co ho nakopne k psání po menší pauze..Takže Vám za takovéhle zhodnocení, bilancování a nápady, jak to podle Vás bude, budu srašně moc vděčná!! ;)

Krásné čtení,
Emm


/655/ Ed Sheeeran - I see fire

23. ledna 2016 v 17:12 | Emm |  →Music (videos)



Zdravím Vám, moji zlatí,

nejprve se vážně moc omlouvám za to, že nepíši a nic nezveřejňuji, ale během historicky vůbec prvního vzkouškového v mém životě jsem zjistila, že v tento měsíc není vůbec šance na to, dělat něco jiného, než se učit a chodit na praxi, možná si pak jednou večer vyrazit do kina na odreagovačku, ale kloudný článek, či dokonce povídku, psát prostě nejde..

Teď se to má tak, že už mám 7 zkoušek z 8 hotových a příští týden mě čeká ta poslední, bohužel zároveň také nejtěžší zkouška, kterou téměř nikdo nedá na poprvé a většina letošních druháků si ji přeložili na tento rok, takže pecka.. No to je ten důvod, proč nepíši a nic nestíhám.. Navíc se mi daří v práci, kde jsem dostala nabídku na zkrácený úvazek, takže získat v prváku placenou praxi v tak úžasné firmě s úžasným kolektivem je zkrátka sen, tudíž jsem neskutečně nadšená, že se můj život v Praze posouvá o další kroky a mety, ale zároveň je mi jasné, že už asi nebudu mít tolik času na psaní.. Také nutno podotknout, že už jsem snad od konce léta pořádně nepsala, takže bude v únoru opravdu těžký návrat k psaní, navíc jsem si zařídila včera členství ve fitku, kam plánuji chodit každý týden, ale slibuju, že po zkouškovém (které končí 5. 2.) se vrátím v plné síle a i přes pracovní povinnosti, docházku do školy a fitko, si najdu čas na PVS a blog a opravdu se do toho naplno pustím.. Zejména tedy na psaní, protože chci začít znovu psát a prolomit tak tu zábranu, která se vždy po delší pauze objeví... Ale já na ní zatím vždy vyzrála, však víte, kolikrát už jsem si byla nucena dát pauzu a byla tak v podobné situaci..

Takže mi ještě prosím dejte dva týdny do konce zkouškového a pak to tu bude pořdně žít, slibuju a dokonce i přísáhám!!!! Už teď mi totiž psaní chybí a nerada bych přestaladělat něco, co mě baví a doufám, že to baví i Vás.. A nerada bych přišla o Vaše krásné komentáře.. :)

A zítra čekejte překvapení, protože si ho zasloužíte! ;)

Mám Vás ráda a v únoru se těším opět častěji,
Emm

Potřeba najít někoho k sobě, jednou přijde..

31. prosince 2015 v 3:12 | Emm |  →My feelings
Nejsem si jistá, zda to tak má také někdo jiný, nebo jsem jediná, kdo v posledních dnech roku propadá každoročně do takové trochu podivné nálady, při které mě přepadá melancholie a tak trochu smutek z toho, jak se věci mají v jedné konkrétní určité oblasti mého života, přetože je po Vánocích, kdy jsem šťastná a užívám si rodinné pohody a těším se z toho, že jsme pro jednou zase všichni spolu a jen tak můžeme se vzájemnou přítomností relaxovat u cukroví, pohádek a zkrátka takové to vánoční nicnedělání. Jenže poté, co spokojenost opadne, to začne...

***

Ten pocit, když v noci usínáte a nemáte na koho myslet. Ten pocit, kdy se nemáte ke komu přitulit a usínat v jeho příjemně teplé náruči. Tak přesně tenhle pocit, jakmile se Vám vkrade do mysli, ten je ze všeho nejhoší. Aniž by jste nad tím předtím přemýšleli, vkrade se k Vám uvědomění si, jak moc byste někoho potřebovali mít vedle sebe, někoho, kdo by tu pro Vás byl, když jste v práci a vracíte se domů - aby byl někdo, za kým se můžete těšit, za kým se rádi vracíte.. Někdo, kdo by na Vás čekal a uvítal Vás. Někdo, kdo by dělal vaše dny neobyčejné a vy napak jemu ty jeho.
Neříkám, že samota je něco zlého, pokud se ovšem jedná o tu na vztahové úrovni a stále máte rodinu, u které toto zázemí a lásku nalézáte, jenže jakmile se vrátíte od rodiny do svého bytu, kde bydlíte sami, bylo by tak moc pěkné, mít někoho. K tomuto zkrátka člověk časem dojde, přestože si původně několikaletou samotu užíval a stačila mu jen ta rodinná láska a pohoda. Jenže v určité situaci a v určitém věku dorazíme k pomyslnému mezníku, obzvlášť pokud jsme se již osamostatnili a žijeme sami. V takové situaci si uvědomíme, jak moc bychom potřebovali mít někoho po svém boku. Někoho, kdo by na Vás tam někde čekal, kdo by Vám dával důvod těšit se na návraty za ním a s kým byste si užívali i běžnost každodenního života.
Ve dne to není těžké nevnímat a vytěsnit z hlavy, jenže jakmile se obloha ztemní a vy se sami doma zachumláte pod teplou přikrývku, je tak strašně lehké podlehnout tomu hlásku někde hluboko v naší mysli, jenž našeptává onu hořkou skutečnost - přestože si žijeme spokojeně, líbí se nám náš nový způsob života, samostatné bydlení, volnost, nové město, vysoká,... přesto to všechno jsme každý večer v hloubi duše opuštění, přestože máme milující rodinu a úžasné prátele, se kterými jste v kontaktu každý den. Potřeba mít někoho vedle sebe totiž je zcela odlišná od té, mít rodinu a přátele a vídat se s nimi. Tahle potřeba je zcela jiná.
V tomto případě toužíme po tom mít se ke komu přitulit a přestože to zní absurdně, také třeba mít někoho, pro koho má cenu uvařit, jelikož bez někoho, kdo Vás pochválí, to nestojí za nic. Mít někoho, s kým se po celodenním shonu sejdete doma, přitulíte se k sobě na gauči, najíte se, pustíte si televizi, popovídáte si o svém dni a půjdete do postele. Zkrátka jen toužíme mít někoho po svém boku. Ať už na výše vyjmenované případy, nebo třeba jen na ten pocit, kdy jste na víkend/svátky u rodičů a vyměňujete si vzájemné zprávy, pokud se tedy nerozhodnete to nějak skloubit a nezařídit to tak, abyste se viděli i během těch víkendů/svátků...
Tato potřeba nás jednou dožene, přestože jsme to neplánovali a než jsme si ji uvědomili, byli jsme spokojení tam, kde jsme byli přesně tak, jak jsme žili. Jenže jakmile jednou přijde, už se jí jen tak lehce nezbavíme, alespoň dokud nenajdeme někoho, kdo by ji utišil..

***

Posledních pár dní si tak říkám, že už bych chtěla a možná dokonce i potřebovala někoho po svém boku. Někoho, kdo by na mě čekal v Praze, za kým bych se mohla těšit a užívat si s ním běžnost každodenní rutiny. Někoho, s kým bych si vyměňovala obyčejné zprávy teď, když jsem doma, pokud bychom se od svátků ještě neviděli, o tom, jak se na sebe těšíme a nebyla by to jen pouhá planá slova či konverzace na přátelské úrovni kamarádů. Někoho, kdo by dělal mé dny neobyčejnými a já jemu ty jeho.
Neřikám, že si neužívám samotu, jelikož jsem celé ty roky spokojená, obzvlášť od té doby, co jsem se odstěhovala do Prahy do vlastního a kde jsem vlastně tak trochu na vlastní pěst, ale někdy, obzvlášť večer, si říkám, jak by bylo krásné mít někoho, za kým bych se vracela domů. Někoho, pro koho by mě bavilo vařit o něco víc, než když vařím jen pro sebe, do čehož se tedy člověku moc nechce, když jeho výtvor nemá kdo ocenit.
Říkám si, že už bych přeci mohla najít někoho, kdo by byl mou spřízněnou duší, nebo možná pro začátek by stačil klidně jen ten správný protějšek, abych to nepřeháněla a neměla hned velké nároky. Přála bych si potkat někoho, kdo by to měl stejně a toužil po tom, mít po svém boku někoho, kdo chce vztah a lásku se vším všudy.
Někoho, koho už nebaví nezávazné vztahy-nevztahy a chtěl by pro změnu něco vážnějšho, což se asi u mužského pohlaví jen tak nevyskytuje. Někoho, s kým bych zažívala to, co bych si představovala. Někoho, s kým by i obyčejné dny byly protkané sluncem a radostí. Chtěla bych potkat lásku. A jsem si jistá, že nejsem jediná, kdo dospěl k tomu, že člověk od určitého věku potřebuje mít někoho k sobě a při sobě, jelikož ve dvou se to lépe táhne.

Prosím, Vrať se [35.kapitola] - 1.část

24. prosince 2015 v 11:11 | Emm |  » Prosím, Vrať se
Konečně po dlouhé odmlce kvůli tomu, že jsem se potřebovala rozkoukat na vysoké škole, v prvním semestru zjistit, jak to tam chodí a zkusit si první zápočty, Vám přináším další novou část povídky PVS, která doufám neztratila Vaši podporu a rádi si počtete a budete se znovu těšivat na nové díly. :) A věřím, že tentokrát už bez takové dlouhé pauzy společnými silami dojdeme k zaslouženému cíli, tedy úspěšnému konci tohoto příběhu dvou našich hlavních hrdinů a jejich známých, se kterými se opět budeme setkávat. :)

Přestože je zde nová kapitola po ta dlouhé době, tak doufám, že budete přesto rádi a v komentářích napíšete svůj názor, představy a třeba taky nějaké to Vaše přáníčko, jak by to podle Vás mohlo/mělo být dál, co se asi tak stane a jak se naše postavy zachovají dál.. :))



1.část + 2.část + 3.část předešlé kapitoly


Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2016!

23. prosince 2015 v 19:47 | Emm
Jelikož pro Vás mám na zítra připravené překvapení v podobě nové části PVS, což Vás doufám potěší a během svátků či po svátcích Vám povídka zpříjemní chviličku volna a odpočinku při jejím čtení u teplého čaje, cukroví a stromečku. :))

Teď Vám však chci hlavně ze srdce popřát krásné prožití vánočních svátků, bohatého Ježíška :))) a zejména pohodové chvilky s rodinou trávené v teple domova. :) Také hlavně všechno nejlepší do Nového roku, hodně zdravíčka, štěstíčka a splněných přání! :)
No a v neposlední řadě s dovolením popřeji také mému virtuálnímu světu, tomuto blogu, aby byl plný čtivých článků, které Vás baví, já byla v nadcházejících semestrech mnoohem aktivnější a společnými silami jsme se pustili do pokračování PVS a aby nás čekaly ještě další společné chvilky u mnoha dalších povídek.. :))

Doufám že se Vám tady bude v nadcházejícícm roce líbit (pokud možno, tak co nejvíce :)) a budeme všichni šťastní, spokojení a zdraví! <3

VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK! :)


Mám Vás moc ráda a doufám, že nás čeká ještě mnoho společných (přísahám, že už aktivních!) let :),
Vaše Emm

/654/ Johny Machette & Teri Blitzen - Vánoční

17. prosince 2015 v 16:13 | Emm |  →Music (videos)


Ahojky, tak konečně mám ode dneška volno! Uff, historicky první zápočty na vsoké jsou za mnou a já jsem úspěšně zapsaná na zkoušky v lednu, což bude teda masakr.. Ale na to teď nemysleme, protože před sebou máme Vánoce a vánoční pohodičku, klídeček a volno s rodinou. :)
A jelikož vy jste taková moje blogová internetová rodinka taky, hned jsem Vám to dneska musela dát vědět, abyste byli v obraze a věděli, že konečně od zítřka můžu fungovat denno denně. :) Aneb zítra bych se chtěla pustit do psaní PVS, abych Vám vynahradila to pusto prázdno tady, ale nejprve Vám chci ještě poděkovat za to, že jste na mě nezanevřeli a jste tak moc úžasní a chápaví, že jste mě omluvili během mého úplně prvního semestru na vysoký, což bylo takové zsadní období podle mého, abych si na ten režim zvykla. :) Tak snad už to v tom dalším bude jen a jen lepší, já myslím, že snad jo. ;)

Jinak jak se máte? Nakupujete vánoční dárky blízkým nebo už máte nakoupeno? Co jste koupili/chystáte koupit? :) No a v neposlední řadě mě zajímá, jak se těšíte na Vánoce a zda je něco, co si přejete vy. :))

A doufám, že se těšíte na PVS a udělám Vám co nejdříve radost noou částí. :))))

Kam dál