/19/ Život,ani lásku si nekoupíš..

24. října 2009 v 14:52 | *EMOgirlEMO* |  →My story


Nevím proč to muselo skončit..zrovna teď a takhle.
Měla jsem vše na co si vzpomenu,včetně krásného a hodného kluka..a když říkám všechno,myslím to doslovně. Jenže nic není navždy. O tom jsem se přesvědčila před několika hodinami..

Nasedla jsem do svého auta,v úmyslu překvapit svého miláčka,který dnes zůstal doma a jako důvod uvedl,že mu není zrovna dvakrát dobře. Je doma sám,jeho rodiče odjeli,tak proč ho nepřekvapit,říkala jsem si.
Cestou poslouchám svou oblíbenou muziku a jelikož není cesta k němu nijak moc dlouhá,jsem tam coby dup.. :)
Zastavím před domem a protože mám klíče,které mi sám Adam dal,abych nemusela zvonit a byla u něj ''jako doma'',bez klepání jdu pomalu a potichounku po schodech nahoru.
Slyším vzdechy,které vycházejí právě z jeho doupěte. ,,Mám Tě tak ráda,brouku..''v jednorázových intervalech se snaží něčí hlas zdělit někomu druhému v pokoji. Nejdříve mě napadlo,že Adam půjčil klíče nějakému kamarádovi,aby si mohl přivést holku,ale stejně..
Nevydržím to a otevřu dveře...to co vidím bych nepřála zahlédnouti nikomu,ale pravdu nikomu,ani žádnému nepřítelovi.
,,Ty hajzle..''steče mi slza při pohledu na něj a dívku pod ním..Ano,místo toho aby se zotavoval z údajné nevolnosti,kterou mi nabulíkoval,užívá si hrátky s neznámou. Pohlédne na mě a rychle se zvedá,omotaný přikrývkou..
,,Není to tak jak to vypadá..''pohlédne mi do uslzených očí a já se z nenadání svou rukou bezmyšlenkovitě dotknu jeho tváře až to mlaskne. ,,Jsi hnusný pako.. Nenávidím Tě!''šeptnu při odchodu a tak nějak jsem imunní i vůči tomu jeho přemlouvání a omlouvání se.
Nasednu do auta a ještě než nastartuji pro jistotu zamknu. Vyběhne za mnou,místo deky má už na sobě oblečené džíny a přes hlavu přetahuje tričko. ,,Nell,j-já..jsem vůl,odpusť mi to!''křičí,ale to už na nic nečekám. Sešlápnu pedál plynu a mizím v dálce.

Začalo pršet a mlha je tak hustá,že není vidět ani při spuštění dálkových světel. Jedu pomalu a nevšímám si blikajícího mobilu..stejně je na displeji věčně jen jedno jméno a to Adam.. S mamkou,která si o mě dělala starosti jsem už mluvila a oznámila,že budu za chvíli doma,takže ta to být nemůže.
Ze zatáčky se vyřítí auto,nesvítí a i když se snažím brzdit nebo se nějak vyhnout,nejde to..Vidím kapičky krve a dál už jen černo.

Tma a na konci malé bílé světýlko,které se přibližuje,ale zároveň oddaluje. Připadám si tak divně,ale zároveň nespoutaně..Slyším hlasy,hlasy volající mé jméno..
,,Probouzí se..''řekne příjemný hlas,který patří staršímu pánovi oblečeném v bílém plášti..doktor v bílé místnosti,okolo lůžka sestřičky a v neposlední řadě držejíc mou ruku má maminka a vedle ní Adam.
Hadičky,které mám v nose postupně mizejí podél mého obličeje. Maminka se se slzami v očích -podle úsměvu odhaduji,že je to štastný pláč- sklání,pohladí mě po vlasech a přes polibek,který mi na tvář věnuje šeptá ,,Konečně..miluju tě,holčičko..''..
Doktora,který odešel vystřídá mladší doktorka a ta usměvavě oznamuje,že je všechno v nejkepším pořádku. ,,Vaše dcera je už v naprostém pořádku,z komatu se probrala..není v ohrožení života a brzy bude moct jít domů.''pohladí mě po ruce a mě věnuje taky pár slov ,,Jak se jmenuješ?''zjišťuje,jak na tom jsem. Přes to všechno se musím pousmát a dodat ,,Nelly Tooser..''stisknu mamčinu ruku a doktorka radostně přikývne ,,Jsi v pořádku..prosím,pojďte se mnou,musíme sepsat papíry.''požádá o čas s mou mamkou.

Jelikož se nemůžu zvednout a jít pryč,nemůžu se vyhnout chvíli,kdy jsem o samotě s Adamem..ten totiž nemá v úmyslu odejít. Přisedne si vedle mě a chytne mou ruku,ta jeho je ledová a jeho tvář je celá bílá..snažím se uhnout,ale nemá to cenu. Drží si mou ruku u sebe,jako by byla jeho..
,,Nell,je mi to opravdu líto..''začne nejistě ,,Tohle si nech..Nestojím o soucit,kvůli tomu,že jsem mohla umřít a já nevím co ještě.Jedno ale vím. Nenávidím Tě!..A jestli si myslíš,že ti teď skočím do náruče a všechno skončí Happyendem..na to ti fakt kašlu.''koukám jinam
,,Nech mě ti to vysvětlit..prosím.''dodá sklesle a jelikož jsem až moc dobrá duše,svolím ,,Tak dělej..Ale stejně mě to nezajímá.Stojím si za svým..''
,,Doopravdy mi bylo ten den špatně..,ale pak přišla ta holka Nina a..''kouká do země ,,A najednou jsi uplně jako rybička a chrápeš s ní. Hezky vysvětleno..''škodolibě se usměju nad dokončenou větou a znovu odvrátím zrak
,,A svedla mě..Vyčítal jsem si to,ale nešlo to,abych jí odpálkoval..''vysvětluje ,,Oo,v půlce jsi nemohl,chápu.Ale proč ti nevěřím?!..kdyby jsi si to vyčítal,hned by jsi to skončil.To by se ještě dalo odpustit,ale tohle?..to ne.''snažím se zamaskovat slzu,která mi stéká po tváří,ale on si můj obličej otočí k sobě a políbí mě.
Jeho rty jsou horké a volají po opětovaných polibcích..vidí,že ty mé nespolupracují,odtáhne se a polibkem setře stékající slzu. ,,Miluju Tě a jestli mi to nevěříš..doufám,že uvěříš mým činům''znovu spojí naše rty a já se začnu třást.
Nejde to ovládat,mé tělo mě neposlouchá a ruce se obtočí kolem Adamova obličeje.Jeho ruce mě hladí a vůbec mu nevadí hadičky,které mu nemůžou být vůbec příjemné.
Dost..přikazuji si,ale touha je silnější. Nemůžu mu odpustit,podvedl mě a nebylo mu to zazlé. Udělá to znovu.. ,,Nemůžu..''šeptám před jeho rty a z pod mých řas tečou slzy.Dlaně,které bloudily po jeho vlasech stáhnu a odtáhnu se těch pár centimetrů,jelikož mi polštář víc nedovolí.
,,Chápu to..ale zkus o tom přemýšlet. Miluj mě..nebudu tě prosit na kolenou,budu doufat. Už nikdy se to nestane! Slibuju..''hladí mou dlaň
,,Nevěřím ti..Vždycky jsi sliboval,ale zkutek utek..spal jsi s ní a nebylo ti to blbý!''nebrečím,protože pro něj už nemůžu uronit potok slz.
,,Na tom přece nezáleží..'' ,,Nezáleží?!..Tak nezáleží??!Na tom právě záleží.. Nezáleží ti na mě,protože jsi chrápal s jinou a mě jsi lhal. To je rozhodující..''vybuchnu,ale nestropím scénu.
Snaží se ještě něco říct,ale v tom příjde doktorka s mamkou a informují o konci návštěvních hodin. A poprosí ho,aby už odešel.. Přiblíží se k mému uchu a jemně se ho svými rty dotkne a poté šeptá ,,Nezapomeň,že je mi to líto..Miluju Tě a vždy budu!''zvedne se,slušně se rozloučí s mamčou a poté odchází. ,,Mohu tady zůstat?''slyším ptát se mamku,když usínám.
,,Lituju..ale vidím,že ji to prospívá,tak zůstaňte u mě v ordinaci.Budete dceři na blízku..jsem taky matka,takže Vás chápu.''nabídne paní doktorka a maminka ráda příjme.

Z říše snů mě probouzí divný pocit nejistoty a když zjistím důvod,proč se bouzím ve tři hodiny ráno..jsem naštvaná. ,,Co tu děláš?''šeptám naštvaně na spícího Adama sedícího na židli přišoupnuté k posteli s hlavou spadnutou na posteli. Jeho ruka drží mou a jelikož je asi hodně unavený,spí velmi tvrdě. Nekompromisně do něj strčím,protože způsob,kterým bych ho jinak chtěla ''šetrně'' zbudit tady nepřipadá v úvahu -zařvat mu do ucha by znamenalo křičet na celou nemocnici a to ve tři hodiny ráno není moc normální-.
Ospale s přivřenýma očima vyloudí úsměv a když se ho zeptám,co tu dělá odpoví nejistě jen pár slovy. ,,Chtěl jsem tě vidět..''
,,Myslím,že tě brzo vyhodí..škoda,že to nezjistili dřív.''prohodím a on se suše zasměje
,,Ten sarkasmus na tobě miluju..vlastně jsem si uvědomil,že miluju jenom tebe.S Ninou to byl velký omyl a taky se za to strašně stydím.Mrzí mě to a kdybych to mohl nějak vymazat,udělal bych to..dokázal bych ti,že to byla chyba mého života.''hraje na city,což mu jde
,,Proč bych ti měla věřit?''vytrhnu se z jeho objetí a doufám,že už mě nechá napokoji
,,Protože jsem si uvědomil,jakou jsem udělal chybu..''snaží se dál
,,To určitě! Teš si s tvojí Ninou píšeš a uklidňuješ jí,jak je jediná atd.''vybuchnu znovu a už se o tom nehodlám bavit. Pochopí to a dá zpátečku ,,Spi,budu u tebe..''políbí mé čelo a znovu mačká mou dlaň,ačkoli bych ho nejradši vykopala,cítím únavu a poslechnu.

Jeho oči mě sledují a hypnotizují a nepřestane ani když se unaveně protáhnu. Celou noc jsem nespala,takže vypadám určitě hrozně,ale to on také.. Ale co,není pro mě důležitý..
,,Vypadáš hrozně..''utrousím a hned si nadávám.Vypadá to,jako by mi na něm snad záleželo..
,,Už jsi se mi pomstila dost,nemusíš mi dokazovat,jak jsem hroznej..''zasměje se a čeká na odpověď jak ho strašně miluju a já nevím co ještě.
,,To je totiž pravda..''utnu to a naposledy se mu podívám do očí.Pak vyřktnu něco,co je pro mě doopravdu těžké.
,,Odejdi,prosím..navždycky''tečou mi slzy,což jsem rozhodně nechtěla,ale jinak to asi nejde.
,,Nell,miluju tě a jestli mě máš alespoň tošku ráda -věřím,doufám,že ano-,zůstaň se mnou..''odchází a já se cítím hrozně.


Týden co u mě nebyl,týden co stále ležím v nemocnici..dnes jdu domů a budu se snažit zapomenout. Zapomenout na něj a vše co s ním souvisí. Nepůjde to rychle a snadně,protože ho stejně pořád miluju. Nedokážu na něj zapomenout a možná proto jsem uvažovala,že kdyby se tu objevil nějaký další večer,podlehla bych a odpustila. Jenže on to moje ,,už tě nechci nikdy vidět'' bral doslovně a teď nejspíš neleží v posteli sám,ale s tou Ninou. Nepřišel..opakuju si stále dokola když si balím všechny věci. Je to divné opustit nemocniční pokoj,když jsem se tu teď tak nějak zabydlela..,ale domů už se těším.
,,Jsi připravená?''vejde mamka společně s doktorkou ,,Jsem..Moc Vám děkuju''doktorka mě obejme a já jsem ji vděčná,za to,že mě z toho dostala. ,,Nashledanou''odcházím společně s mamkou k autu. Cestou domů nemluvím,ale když mi říká,že ke mně chodil Adam každý večer,nemohla jsem tomu uvěřit. ,,Cože?''udiveně pozoruji,jak se v mém okně hýbe záclona a jediné,co z mamči dostanu je zachichotání a nesouvislá věta ,,On,spal u nás.''.Udiveně vyskočím z auta,nechám tam mamku sedět a jdu směrem k brance a poté do domu.

Stojí bez hnutí,ruce v kapse až konečně promluví ,,Omlouvám se,nebudu tu už víc okounět..Už je ti lépe,tak já půjdu.'' ,,Doopravdy jsi ke mně chodil i když jsem tě vyhodila?''koukám do země a on jen zakroutí rty do podivného úsměvu. ,,Jo..chtěl jsem tě vidět.Sorry,já..'' ,,Neomlouvej se..jen škoda,že jsem se zrovna nevzbudila,myslela jsem si,že jsi s Ninou.''uvedu na pravou míru.
,,Proč? VždyŤ jsem ti říkal,že mezi mnou a jí už nic nebude..nikdy víc'' ,,Něvěřila jsem ti''
,,A teď už mi věříš?''políbí mě a já se nedokážu víc přetvařovat
,,Odpouštím ti..ale nikdy to nedělej,něbo to dopadne jinak.'' varuji ho a poprvé po tom týdnu a pár dní v nemocnici položím svou hlavu na jeho rameno. Je mi divně..nevím,jestl imě miluje,ale obejme mě a tak nějak se mi to snaží pořád dokazovat.


By:*EMOgirlEMO*
22.-24.10.09
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 24. října 2009 v 15:03 | Reagovat

Vím,je to o ničem,ale nějak jsem to nemohla dopsat..Je mi fakt strašně blbě,proto jsem nic nepřidala a pracovala tři dny na povídce :/

Mám horečky,kašel a já nwm,co ještě..hrůza,mno

2 NoX | Web | 25. října 2009 v 15:35 | Reagovat

Je to pěkný :)

3 *EMOgirlEMO* | 25. října 2009 v 15:43 | Reagovat

[2]: Moc děkuju,ale u téhle si nejsem moc jistá.. :)

4 Tereza Matoušková | E-mail | Web | 23. dubna 2010 v 12:58 | Reagovat

Tohle není zrovna můj šálek kávy (co se obsahu týče), ale věřím, že své čtenářky  by si to mohlo najít. Opět několik typografických chyb - za čárkou se píše mezera... atd. Jinak - s dívčími románky nemám zkušenost, takže, co se obsahu týče, nemůžu hodnotit, protože mně jako fantasákovi to přišlo moc roztáhlé, moc emocí na moc slov. Styl máš hezký, takže se nemusíš tak podceňovat, pokud ráda píšeš o lásce, piš dál a bude to super. Neznám moc kluků, co by podvedli holku a nepodvedli ji znovu, ale tím, že napíšeš podobnou povídku, vytvoříš spoustě ženským útočiště, takže palec nahoru.
Hodnocení 65% ze 100, čtyři hvězdy.

5 *EMOgirlEMO* | 23. dubna 2010 v 17:00 | Reagovat

[4]: Děkuju, moc si vážím tvých slov :) Jak jsem se zmiňovala, je to psané již před nějakou dobou a ač to není moc dlouho, můj styl se hodlám tvrdit trochu polepšil :)

Za čárkou již mezery píšu, o tom se můžeš přesvědčit v povídce Game of Fate. :-) Jinak ještě jednou děkuju, jsem ráda, že je Tvé hodnocení až takhle výborné. :)) Díky x)

6 Marky | E-mail | Web | 31. května 2010 v 15:36 | Reagovat

Je to dost zajímavá povídka:) Líbí se mi tvůj styl, ačkoliv je pořád, co zlepšovat;) Ale to vždy:) Já už píšu pět let a pořád mám dojem, že vždy to může být lepší a není to úplně ono občas..:) Každopádně si ráda zase něco přečtu;)... Jsem tak prolejzala blogy a náhodou narazila na tvůj a musím říct, že mě zaujal:)...
Kdyby ses chtěla mrknout na můj blog, byla bych ráda:) Zrovna jsem po delší době začala psát vícedílnou povídku, a tak budu ráda za každý názor:) Zatím se měj:)...

7 leqa | Web | 24. června 2010 v 22:05 | Reagovat

Moc pěkná povídka.Realistická a zajímavá.Rozhodně jsem si pěkně početla :)

8 *Emmgirl* | Web | 24. června 2010 v 22:37 | Reagovat

[7]: Jsem potěšena. Děkuji :)

9 Silent Scream | Web | 24. července 2010 v 22:48 | Reagovat

ÁÁÁ..to je ůplně nádherný příběh..
Sice mě naštval,že Nell podvedl ale pak se to dalo spátky k normálu..:-) Fakt pěkné..♥
Krásně píšeš..♥_♥
Taky jsem přemýšlela,že budu psát povídky,ještě mi zbývá dostat nějaký dobrý nápad a dám se do toho..:-)

10 *Emmgirl* | 25. července 2010 v 1:13 | Reagovat

[9]: Jsem moc ráda, že se Ti něco z mé tvorby líbí :))
Nesmírně si toho vážím, moc děkuju za tak krásný komentář! ;) :)

A až něco napíšeš, dej vědět ;-)

11 silent-screams | Web | 26. července 2010 v 0:00 | Reagovat

No,něco jsem přece napsat skusila,nevím,jestli se ti to bude líbit,ale byla bych ráda,kdyby sis to přečetla a napsala by jsi svůj názor.. odbornice..:-) :D

12 *Emmgirl* | 26. července 2010 v 15:39 | Reagovat

[11]: Páni, to jsem si dobře početla :) Už se těším na další z nějakých tvých. ;)

Odbornice? O_o Páni, jsem poctěna! Červenám se tu. x))

13 KatushKa | Web | 6. září 2010 v 16:10 | Reagovat

..Hmm...Takové konce nemám moc ráda..raději mám ráda tragédie..:D Lepší by bylo kdyby se s ním dala zase dohromady..a potom ho zase načapala s nějakou jinou a to by byl Game Over..:D XD..to by bylo uplně nejlepší..

14 *Emmgirl* | Web | 6. září 2010 v 16:58 | Reagovat

[13]: Ach, jak tak vidím, čím dál tím víc lidí má radši bad endy. :D Budu se muset přeorientovat a naučit se psát něco špatnéého. :D
Jsem ráda za Tvé přečtení ;)

15 báři | Web | 13. prosince 2010 v 14:53 | Reagovat

No, to vždycky nechápu. Někdo někoho podvede a pak vždycky říká "Vysvětlím ti to." Ale co se na tom dá vysvětlit. Činy mluví za vše, ne? :D Ale pěkná jednodílovka. Už z toho začátku mě napadlo, že ho načape s jinou.. :D A ještě s Ninou! To jméno moc nemám ráda :D.. A jak jsem se dívala na tvé 4 body v úvodu blogu, musím souhlasit. Když tam někdo píše jenom "dál" nebo "Super. další dílek.." Tak je to naprosto jasné, že to nečtou.. :D Teda, já si to aspoň myslím.. :D No jejda, to jsem se rozepsala... :D Uf :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama