Life is Dream [53.díl]

30. prosince 2009 v 19:04 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream



Od 26.prosince toho proběhlo vskutku hodně. S Filipem jsme se samozřejmě v den druhého vánočního svátku neviděli naposledy,ale tento den se mi vryl hluboko do paměti. Přeci jen se nestává každým dnem to,že Vám Váš milovaný přítel udělá radost krásným vyznáním lásky. :-)
Stále se usmívám,když si vzpomenu na to,jak Ann vyhlížela ''někoho'' z okna v mém pokoji s výhledem na naší velkou zahradu a už vůbec mi nejde nevzpomenout si na ten pohled,který se mi naskytl. Byla jsem tak šokována,že jsem vůbec nemohla mluvit. Vždyť to je tak romantické,podle mě. Filip je hnědovlasý,modro-zelono-šedo oký kluk,který je jen můj. :) Vím,že je docela nezvyklé nevědět přímo jednu barvu jeho očí,ale on je doopravdy tak trochu namíchaný. Někdy se jeho krásné kukadla zdají býti laděna více do modré barvy,jindý zase do zeleno-šeda.

Zkontroluji svůj mobil,který se nečekaně rozblikal a když vidím hovor,který začnnou doplňovat/doprovázet jemné vibrace,které v tichém režimu slouží místo vyzvánění,hned se mi naskytne pohled na novou fotku,kterou jsme s Fífou pořídili včera,když jsme se procházeli parkem. Jeho vlasy už nemají černou barvu,jako to bylo na té minulé fotce u jeho mobilního čísla v kontaktech. Večer jsme si byli zahrát bowling u nás ve Sportovce,kde jsme si náramně užili. Doopravdy se to vyvedlo. Dali jsme si předčasnou večeři a poté ještě chvilku seděli. Jelikož jsem nechtěla před Silvestrem moc pít,namíchala jsem si jahodové Cappy s neperlivou Bonaquou. A Filip si k mému překvapení také nedal nic alkoholickho. Jenom dobře.:)


Odhodlám se a zvednu mu to. Ozve se jemné oddechnutí a umím si představit,jak teď vypadá. Úsměv je jistý.
,,Ahoj lásko,tak jak to dneska bude? Přijdu si pro Tebe a půjdeme k nám?''ptá se a já stuhnu. Nechce mě doufám představit rodině,která bude jistě doma. Chápu,že už by to možná chtělo,ale nemíním se ztrapnit u nich. Vím,že by se mi nějaký ten trapas stal.. Jsem magnet na trapné chvilky a situace.
,,A-a nechtěl by jsi raději k nám?''ptám se a on se zasměje. Asi poznal s jakou nadějí v hlase to říkám. Jeho rodiče budou určitě milí lidé,zvlášť,když vychovali tak úžasného,milého a rozumného syna,ale já se vážně bojím.
,,Klidně,ale zítra tě to nemine,broučku.''řekne s viditelným smíchem.
,,Haha,ty jsi se poznal s mými rodiči náhodou. Byl jsi tu,když přišli... Ale takhle mě přivést k Vám domů,zrovna zítra,kdy je Silvestr..''konstatuji a po chvilkové odmlce doplním ,,Nechci Vám to tam kazit. A rušit..''myslím,že jsme argumentovala dost přesvědčivě,ale u něj člověk nikdy neví. Vždycky si prosadí svou,hajzlíček můj.
,,Ale mamka na mě už div nekřičela radostí,když jsme ji ten svůj plán řekl.''zachichotal se a já přesto vím,že mluví pravdu. Nelhal by mi a kdyby ano,troufám si říci,že bych to už i poznala.
,,A babička s tátou taky.'' doplnil a já jsem rudá. Alespoň že to nevidí.
,,Co-co jsi to řekl? O-oni už..už ví,že....''tak teď mám vážně dost. Trapněji už se cítit nemůžu. Tedy můžu,to se totiž stane zítra.
,,Neboj se,Mell. Ukazoval jsme jim naší společnou fotku ze včera a říkají,že jsme si lépe vybrat nemohl. Mají Tě rádi a to teprve jen z fotky.''uklidňuje mě,ale podle mě tomu teď teprve nasadil korunu.
Vzdychnu a on se zasměje. Kdyby stál vedle mě,tak už dopředu vím/tuším,že by mne k sobě teď pevně přitáhl a objímal mě.
,,Tak dobře. Zítra si přiťukneme s našima a pak můžeme jít k Vám. Ale pak se zase vrátíme,je ti to jasné?''usměji se a jemu se viditelně uleví.
,,Mám Tě rád.. Čekej mě tak do hodinky.''mlaskne mi do telefonu pusu ,,Já Tebe taky.''šeptnu a zavěsím. Musím se trochu připravit. Sice nevím,jestli někam půjdeme,ale chci být hezká. A to i kdyby jsme měli zůstat jen u nás doma. Rodiče tu sice jsou,ale nevadí jim to. A dokonce mi říkají,že ho začínají brát do rodiny. x) Tuším,že ho vážně začínají mít rádi.. A Filip mi také něco říkal... A stále básní o tom,jak mám fajn rodiče. S taťkou si náramně rozumí a to je co říct,jelikož můj taťka je na kluky trochu pesimista a dosud se řídil heslem ,,Žádný kluk není pro mou holčičku dost dobrý''. Ale jak je vidět,už trochu polevil a názor změnil.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* (Sb =o*) | Web | 30. prosince 2009 v 19:06 | Reagovat

Takže jsem se snažila,aby to bylo trochu delší.. Nic moc sice,ale už to zase trochu nabírá na obsahu (mylsím řádkově). :)
Tak já se pokusím ještě napsat další,jelikož chci na Silvestra psát o Silvestru. :D

Názory,prosíím :)

2 Denny | Web | 30. prosince 2009 v 20:02 | Reagovat

paaani:) super!! uz se tesim na dalsii..xDxD sem zvedava jk to tea bue :)... tk honem hooonem :D:D

3 *EMOgirlEMO* | Web | 30. prosince 2009 v 20:13 | Reagovat

[2]: Doufám,že tu ještě jsi,protože pro Tebe mám překvapení. Již druhý díl,který by to měl všechno vynahradit. Myslím za to,že zde nebyl díl v úterý/včera a za tak krátké. :D :))

Mimo to děkuju,zlato! :_)

4 An4iik | 30. prosince 2009 v 20:26 | Reagovat

taaakže xdD magnet na trapasy mnoo to je o mě tuten díl?? xdD nee ae tk v tom sme si s Mell podobný xdD ae jinááč o5 super díleček =)

5 *EMOgirlEMO* | Web | 30. prosince 2009 v 20:34 | Reagovat

[4]: děkuju x)
Hele,nejsi jediná :D Já taky,já taky :D:D
Prostě trapasy a já.. to jde zaručeně dohromady! :D

6 An4iik | 30. prosince 2009 v 20:39 | Reagovat

Njn tk život bez trapasů by byl krapet nudnej a navíc nikdo není dokonalý ne?? xdD

7 *EMOgirlEMO* | 30. prosince 2009 v 20:51 | Reagovat

[6]: přesně ;) :D
Hehe

8 NikuššenQa | Web | 31. prosince 2009 v 16:58 | Reagovat

bože ďalší úžasný diel, no čo viac k tomu povedať?? je to perfektné....

9 *EMOgirlEMO* | 31. prosince 2009 v 17:02 | Reagovat

[8]: děkuju,zlatí :))

10 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 4. ledna 2010 v 18:30 | Reagovat

hezký, jdu dáááál :p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama