Life is Dream [88.díl]

27. února 2010 v 14:10 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream



Je noc. Ze čtvrtka na pátek nemohu vůbec spát. Přemýšlím nad vším možným.. Nad ním,nad sebou. A nad námi. Moc dobře vím,že žádní my nejsme. Každý z nás je na jiné lodi či koleji,jak se říká. Každý jinde.. Každý sám. Tedy já jsem sama,on je s Terezkou.
,,Už deset nocí se mi stýská. Už deset nocí marně zkouším být sám.''zní v mých uších. Má mp4ka je zapnutá a plně nabitá. Tedy byla.. Po dnešní probdělé noci bude nejspíš zralá akorát tak na další dobití. Proč já jsem vůbec někdy lezla na ten chat. Všechno mohlo být normální. Možná bych se tak strašně moc trápila ze smrti Lucinky ještě teď,ale momentálně mám v sobě již znovu černou díru. Kterou už jentak nikdo ani nic nezahojí. Budu více opatrná. Nemohu již žádnému klukovi takhle slepě věřit. Tmavá až černá obloha je poseta tolika hvězdami a tím pádem černo černou tmu zdobí miliony hvězd. Drobných,krásných.. A tak romantických.
,,Na zlý časy se zas blýská. Bez tebe svůj svět nezvládám. Kytici růží za dveřma máš. Mám tě pod kůží všechno zlý smaž. Svět mi tě dluží. Všem mým nocím se zdáš..'' Noční obloha je tak uklidňující. Dovoluje Vám,ponořit se do myšlenek a alespoň na chvíli odejít z té kruté reality. Její jednoduchost Vám dovoluje zasnít se a nevnímat. Přesto,že není barevná,je krásná. Vždyť svět není jedna velká radost,tak proč se na vše koukat růžovými brýlemi? Noční obloha nám ukazuje něco,co by jsme měli pochopit. I z té jednoduchosti ,která 'dokvete' o půlnoci v nádhernou a neobyčejnou podívanou, si každý člověk dokáže vysnít či vybájit to,co chce. Ve hvězdách vidí něco,co mu ukazují jen ony. To,co ukazují jen jemu.Každý je originální.. Tak,jako obloha. Podíváte se a nepoznáte rozdíl navenek,ale při pořádném zkoumání na něco přijdete. Není vše černé či barevné,jak se na první pohled zdá.
,,Pořád v tom lítám stíny útočí jak dřív. Kytici růží za dveřma máš. Mám tě pod kůží všechno zlý smaž. Svět mi tě dluží . Všem mým nocím se zdáš. Jsi hebkej důkaz že funguje svět. Blonďatej úkaz. Smysl všech vět.'' nejsem ospalá,spánek mi nic neříká. Ne teď. Již pár večerů či nocích jsem jen přemýšlela a to všechno kvůli jednom ujedinému. Kvůli obyčejnému klukovy,který je jako všichni ze zástupů.
,,Uvěř v sílu druhých dílů.A v návrat.Uvěř v síly černobílý. A v závrať.''nevnímám nic,jen své myšlenky a hudbu ze sluchátek.
,,Do nebe průkaz.Tak zapomeň to zlý. Teď hned..''skončí písnička a já přivřu oči. Snad aby nikdo neviděl mé slzy. Jsem tu sama,ale přesto se ta ksnažím,jako by mi zavření očí nějak pomohlo. Přeneslo do snu,do kterého se již několik nocí nemohu zasnít. Nedosnila jsem ho.. A i když bych si tak přála vidět ho znovu,nejde to. Jeho oči,které mě ve snu uklidňovali jsou pryč. Nejen v realitě,ale i v obyčejném vymyšleném světě snů.

,,Riešim len hudbu a len s těbou spávam.A ked' sme spolu sami tak to nejde. Len mávneš rukou, ved' to hádam prejde. Hrdlo mi zviera pocit prázdna mám. Na ten chlad dotyk viac nepomáha.
Je koniec nie je cesty speť. Ja viem to. Je koniec kde sme ja a ty,Ty vieš to. Máme dve cesty, ktoré nič nespája. Chod von, von z mojich snov!
''začíná nová písnička. Já nevím,že i náhodný výběr mi vždy spustí nějaký smutný song. Který se až moc podobá mým pocitům. Dobře,možná bych chtěla,aby figuroval v mých snech.. Ne,nechtěla. Zbytečně bych plakala ještě víc a o to nestojím. Vždyť i teď si utírám hřbetem pravé ruky slzy.
,,To je náš príbeh. Cítim blízký pád. Tak to pochop, už je konec. Chceli sme viac, aj málo sa niekedy dá. Už sa to neda a neda. Poviem ti tych pár slov, tak prebolia snad'. Nechcem nič počuť, chcem byť sám. Nemožem dýchať, nechcem viac pri těbe stát..Choď von.''nedokážu zadržet slzy. Nedokážu to. Vzpomenu si na pohled,který se mi naskytl před týdnem v baru. Filip,ona..a žhavé líbání. Před ním jsem byla dneska tak otupělá,že jsem díkybohu nenechala své slzné kanálky,aby začaly produkovat a spouštět vodu z mých očí jako lavinu či vodopád.
,,Cez všetky vidíš, že ťa len podvádzam. Nemozem za to, že sa ľúbim babám. Máš na mňa nervy a nemožeš mi veriť. Vies,že je neskoro a neda sa to zmeniť. Srdce ma tahá za tebou a nepriznám si to pred sebou. Lebo premýšľam nad tebou, aha, prečo som s tebou viac nebol. Ostal len chlad, to dobré je už dávno preč. Nič nás nezachrání,sama to dobre vieš. Tak pod sem, nech ťa naposledy objímem. Ja som ten ktorý spravil chybu a odídem.''nevím jak se mi podařilo podívat se do říše snů.. Netuším,ale jsem si jsitá tím,že zbytek téhle noci bude bezesný. Vím to a i když bych nejspíš chtěla ze začátku opak,jedině písnička mne uspala. Konečně nepřemýšlím nad ním,nad a dokonce ani nad sebou. Nad nikým nebo ničím.

Páteční ráno je pro mě noc. První den,kdy nevstávám ráno již tak brzy. Žádný sen mi od reality nepomohl utéci,ale alespoň jsem se bez jakékoliho probuzení vyspala. Vadím se o co chcete,že stejně nebudou moje líčka růžové barvy. Bílá jak ostěna.. To je to,jak vypadám již pár dní.
S Anie,která ke mně chodí každý den se odreagovávám. Vidím,co je to pravé přátelství. Jak jsme si myslela,Ann dá přednost mě,před Kubou. To je to nejhezčí,co si můžete uvědomit. Samozřejmě jsem ji včera,tedy teď už předevčírem řekla,že je mi blbě a,že budu asi celý den spát. Samozřejmě jsem nespala,spíše jsem přemýšlela a vzpomínala. Ale stálo to za to. Sice jsme trochu zalhala,ale to jen kvůli tomu,aby byla Anie zase jednou s Kubou. Dnes se mi bohužel nepodařilo ji nijak přimět k tomu,aby byla s Kubíkem. Tedy vlastně pro mě byl šok,když jsme se probudila a na tom samém místě/v křesle,jako v úterý Filip seděla Martina. Splašené bušení srdce se mi po chvíli zastavilo. Vážně jít na EKG,srhám jim stupnici.
,,Ahoj Mellí,promiň,že ruším,ale je pátek a my zdrhli ze školy,jelikož odpadlo vyučko.''usměje se na mě a já si sedám. ,,A tak mě napadlo,že by jsme vyrazily někam.. No,někam do města.''zaculí se na mě. Ona je další mé zlatíčko. Tolik se mě snaží odreagovat,že to až není možné.
,,Ahoj Marti,no.. mě se moc nechce. Podívej se,jak vypadám. Chodící duch.''zdrbnu svůj vzhled,jelikož je to vážně pravda. Jsem určitě zase bílá. Vstanu a odejdu do koupelny. Instinktivně zavřu,vlezu do sprchy a poté vykonám další ranní hygienu. Jakmile se při čistění zubů kouknu do zrcadla,nestačím zírat. Už nejsem tak bílá. Má kůže je jen trochu bělavá až jemně narůžovělá. Už je to vážně lepší. Na horách se to snad vše urovná.
,,Jsi už zase hezky růžová,simtě.''zavolá na mě a když si domažu obličej,stažené vlasy v drdolu ,tedy jen zamotané do gumyčky a to tak,že mi to vytvořilo dole místo culíku menší 'drdůlek', rozpustím volně podél mých ramen a nechám tlustší látkovou čelenku,která ochránila mou ofinu před umastěním. Zatím si prohlíží časopisy,které jsme měla pohozené na stole vedle zavřeného notebooku. Nějak jsem neměla chuť prouzdat po netě.
,,No,víš.. On dole čeká Merek s Kubou.''zaculí se nevinně a já vykulím oči. Co b tu tak ti dva dělali. ,,pff,co by tu hledali?''odfrknu si,jelikož kluci určitě stojí za Filipem. Bez řečí se přemístím s oblečením do koupelny,kde se převléknu do světlých džínsů a černého delšího svetlu,přes který hodím poté jen bundu. Je již konečně vidět,že zima končí a jaro je za dveřmi. :-) Tedy na horách je sněhu plno,takže lyžák by se měl vydařit,ale tady u nás už námraza i sníh upadá.
,,Ahooj,překvapení!''obejme mě Anie,která vykoukla z otevřených dveří. Samozřejmě nepobírám,co tu všichni dělají,ale jakmile si sem nahoru do mého pokoje nakráčí i zbytek návštěvy,nechápu ještě víc. Co tu všichn ičtyři dělají? Chtějí mi snad ukazovat,že jdou s Terezkou a Filipem někam do kina? Panebože,nechtějí se někde sejít s těma dvouma,že ne.. Už už jsem se chtěla zeptat,když mě předběhne Anie s klukama.
,,Tak jsme tady. Jdeme tě vytáhnout ven. Půjdeme později i někam na oběd,ne.''usměje se Marek a Kuba přikývne.
,,Jak jste věděli,že půjdu?''nadzvednu s úsměvem obočí. Myslím,že je to dobrý nápad. Vážně mi to pomáhá zapomenout.
,,Jsme prostě dobří..''zachechtá se Kuba a s Markem se na sebe spiklenecky podívají. Nevím,co mají kluci v plánu,ale doufám,že to bude alespoň trochu normální. :-)

Jelikož je teprve něco málo po desáté hodině,páteční snídani mamka připravila pro všechny. Kluci samozřejmě neodolali a holky se vymlouval,že již jedly. No,ale nakonec jsme si všichni pochutnali na palačinkách,které mamka dělala. K tomu připravila ještě čerstvě pečenou bábovku,takže myslím,že jsme se najedli úžasně. Taťka byl rád,že mě kamarádi vytáhnou ven,asi neví,že jeden z nich je nejlepší kamarád Filipa. =) Ale vlastně on ona tom nic není. S ním se můžu přeci normálně bavit. Tedy jen když není někdě kolem Filip. :-))
Po snídani vážně ještě nemám v plánu vyrážet,takže se všichni přemístíme ke mně do pokoje,kde se podíváme na nějaký film. Vyšlo DVDčko khezké komedie Návrh,takže se společně koukáme. Já jsem uprostřed,z levé strany je vedle mě Martina a z pravé Anie. Kluci si vlezli společně do křesel a tak se ládují chipsama,které mamka přinesla společně s pitím a několika dalšími zákusky.
Martina mě po chvíli zatáhne dál od ostatních a jelikož přišla i Ann (kluci koukají stále na TV),předává mi nějakou krabičku.
,,Mell,promiň mi to,ale já mu to slíbila. Mám Ti to dát. A vzkaz je takovej,že když jsi si nevzala nic z toho,co ti přinesl,snad si vezmeš tuhle drobnost.''on si nedá pokoj? Já už toho mám vážně dost. Nejradši bych mu to hodila na hlavu. Doslova. Stejně byl úžasný pocit,kdž jsem ho vykopla ze svého pokoje,zabouchla za ním dveře a poté po něm ještě hodila to stříbro. Mslím,že by už mohl dostat rozum a dávat to rovnou Terezce.
,,Otevři to..''přemlouvá mě Anie s úsměvem. ,,Když chceš..''pronesu nezaujatě. Musím říci,že mě to také začíná zajímat. Snad už alespoň dostal rozum v nákupu dárků. Jeho drobnosti jsou totiž vždy strašně drahé.
Vykoukne na mě krásný medajlonek v podobě srdíčka. Otevřu ho a nevěřím svým očím. Na jedné straně je vystřižená jeho fotka a na druhé má. To je ta z prvního večera v klubu. Jak jsme se fotili na parketu. On ji v tom mobilu stále měl?
Aniž bch si všimla,můj úsměv se na tvář znovu objevil. Avšak slzy smutku či radosti zároveň si neodpustily účast. Jedna z pravého oka/koutku stekla.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 27. února 2010 v 14:11 | Reagovat

Napsala jsem pro Vás další díl. :-)) No,nelekejte se,tak dlouhý je kvůli písničkám. :D :))
Doufám,že se bude líbit. x)

2 NoX | Web | 27. února 2010 v 21:38 | Reagovat

Ta část s noční oblohou je moc pěkná :)). Jakoby jsi mi mluvila z duše. Vážně hezké :)

3 *EMOgirlEMO* | 27. února 2010 v 22:13 | Reagovat

[2]: To jsem ráda. :) S touhle povídkou se hodně spojuji,í když se mi nicp odobného nestalo. Tedy to s tím klukem.
Jinak pro mne je taky hlavné rodina,jako pro Mell. x) Možná proto ji tak ráda píšu. x)

Děkuji..

4 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 28. února 2010 v 20:22 | Reagovat

tenhle medajlonek je zajímavejší..heh..snad nebyl tak drahý...júú a to měla Mellí na sobě je vážně hezké :p....jinak, co mají kluci vymyšleno? příjdou mi tak tajemní, že mají nějakou dohodu s Fílou :D heh...no jo, já taky nevěřím moc kámošem kluka, který mě odrbal...i když Fíla až tak neodrbával..mno :D...ale bylo za potřebí nějaké vzrúšo...
btw: ten první, český text písně, je z které?...ten druhý, slovenský, jsem poznala..ale ten první ne

5 *EMOgirlEMO* | 28. února 2010 v 20:27 | Reagovat

[4]: Takže by jsi Filipovi odpustila,jo? :D
No,jsem ráda,že se líbí x)) hehe :))

První text je z ,,Teď hned'' od Davida Deyla :-)  (či jak se to píše x))

6 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 28. února 2010 v 20:34 | Reagovat

[5]: no..hned ne...ale kdyby kňoural ještě měsíc...tak možná jo..heh...díky :p

7 *EMOgirlEMO* | 28. února 2010 v 20:42 | Reagovat

[6]: Nemáš zač.. :D:D :)

8 SimQa | Web | 2. března 2010 v 19:46 | Reagovat

asi toho Filipa půjdu žalovat! xD on je tak milej, ale nejrači bych ho rozkouskovala! xD nevím nevím xD pořád ho nemám ráda xD

9 *EMOgirlEMO* | 2. března 2010 v 19:47 | Reagovat

[8]: :D:D Dalšíí. :D
Nás je proti Filipovi už vážně dooost. :D x) :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama