Life is Dream [105.díl]

17. března 2010 v 20:05 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream




,,Proč jsi se mě zastal?''po chvíli trapného ticha šeptnu svou otázku a poté se rychle opravím ,,Teda jestli to tak bylo.. J-já..''zakoktám se,jelikož to tak vůbec nemuselo být. Proč já blbá hned vyslovím,co mám na jazyku. Třeba se zajímal i o Terezku,když jsem byla na toaletě a tak se s ním začal prát.
,,Bylo to tak..''řekne a poté se podívá na mě a rychle svým pohledem zase uhne. Nevím,co si mám myslet. Tahle chvilka je tak divná a zároveň pro mne hezká. Pff,já mám potěšení už i jen z jeho blízkosti. Uklidňuje mě to. Jeho příjemná vůně.. Nedovolí mi to ji nenápadně nenasát.
Nejspíš vidí,že se ani jeden k ničemu nemáme,tak začne pokračovat. Tak moc mi chyběl.. Já nejsem vůbec silná,jak jsme si myslela. Protože mé slzné kanálky se začínají zaplňovat a fungovat tak,jako celé ty týdny bez Filipa. Naštěstí vše mrkáním rozeženu dříve,než si o mne pomyslí,že jsem vážně naivní a hysterická,ještě nedospělá holka.
,,Víš..nedokázal jsem jen přihlížet. Vždyť Tě ocucával a pak o Tobě začal mluvit jako o nějaký svý kurvě.''řekne a poté se zarazí.Sprostě nikdy nemluvil. Nejspíš ho muselo něco vážně vytočit. ,,Teda.. Já.. Omlouvám se,neměl jsem se do toho míchat. Je to už jenom Tvoje věc,ale.. Promiň.''říká a jelikož se na mě ani nepodívá,radši svůj pohled sklopím. Nevím co jsem si myslela,proč by se na mě měl ještě někdy podívat.. Vždyť pro něj nejsem nic. Tedy zaskočilo mě to,že se mě zastal.. Nemyslí si doufám,že jsem s Maxem něco měla.
,,Děkuju Ti.. A-ale já s ním vážně nic neměla.''polknu s menším zavrtěním hlavou na náznak nesouhlasu,který mou větu měl ještě více podtrhnout. Já mu to tu vysvětluji. Copak nevím,že ho to už nezajímá? ,,Vlastně jsem ho dneska viděla poprvé a to všechno.. Nechala jsem se políbit jen kvůli tomu,abych..''podívám se nejistě do jeho očí,které po chvilce začnou sledovat ty mé. Teď si u mě zjevně myslí,že jsem vážně coura. Důvodm u však schopná říci nejsem. Nemůžu mu říci,že jsem ho chtěla naštvat.
,,Proč mi to říkáš?''řekne a já ucítím bodnutí u srdce. Tohle nemá cenu. Ztrapňuji se tady,tak proč toho sakra nenechám. Jsem pro něj vzduch.
,,J-já.. Promiň,nezajímá Tě to. Jen jsem chtěla,aby jsi si o mě nemyslel něco jiného. Nejsem děvka.''zakroutím hlavou a zvednu se z opěrky prostorného křesla,ve kterém sedí. Snažila jsem se,aby nepocítil jasné zklamání v mém hlase. Raději to nechám dále být. Ať si myslí,co jen chce. Už na tom nezáleží. Balení kapesníčků nechám na stolku vedle křesla a nejraději bych utekla. Utekla k sobě do pokoje,kde bych se jen s pláčem zamkla. Já to všechno pokazila,nedivím se mu,že se diví,proč mu to tu jak blbá nána vyprávím. Nenápadně se ,když jsem již zády k němu docela dál od něj, snažím utřít hřbetem své pravé ruky kapičku,která si našla cestu po mé tváři. Nemá to cenu,jdu domů.
,,Počkej..''chytí mě neslyšitelně za levou paži a poté co mě po chvilce otočí opatrně k sobě začne konečky prstů vytvářet cestičku po mé holé paži až k holému ramenu. Samozřejmě se koukám stále do země,protože se nechci podívat do jeho očí. Nechci,aby viděl ten smutek v mých. A nechci,aby se mi vysmál do očí. Jsem nána,ale proč jsem to všechno tak pokazila? Je to vážně jen moje vina? Není,vždyť on to začal znovu s Terezkou.. Jenže já neměla líbat Maxe. I když si začal on,neměla jsme využívat situace k naštvání Filipa. Jenže já si myslela,že se ani nepodívá.
,,Nemysel jsem to tak,jak to vyznělo.''to mu jde nějak dobře. Již v průběhu našeho vztahu plácnul někdy něco,co vyznělo jinak,než to bylo původně myšleno.
,,Vím,že Tě to už asi nezajímá,ale já Tě mám vážně rád. A Tereza.. To byla chyba.''kouká upřímně do mých očí a já si mám chuť nafackovat za mou reakci. Tedy ještě,že jsem t onevyslovila nahlas a neudělala to,po čem touží každičký nerv mého těla. Jeho rty,které teď ''zdobí'' malé,zarudlé a mírně krvavé poranění mne přitahují tak,jako nikdy jindy. ,,Žádná Tereza není. Jsme pořád jenom my dva,pokud chceš..''řekne s menším zkřivením rtů,ale jakmile se ozve menší usyknutí,chápu,že tím pousmáním,byť jen na pár vtreřin docítil nového prasknutí již tenkého strupu. Znovu sáhnu po kapesníčku,který mám v kapse džínsů. Nevím,co si o tom mám myslet a už vůbec ne,co mám říkat. Nejspíš proto znovu otřu malé množství kapiček krve z jeho rtu.
,,Víš Filipe.. Já Ti to teď říct nedokážu.''řeknu a nanovo se mi začnou lesknout,skleněné oči. Nezvládám to. Ale přeci jen mu to musím říci. ,,Ale jedno vím. Lhostejný mi asi nikdy úplně nebudeš.''řeknu a přivřu oči. Proč já kráva mu něco takového říkám?!
,,Tak proč jsi se s ním líbala? Když jsem sem přišel,měl jsme v plánu všechno urovnat a vysvětlit Ti,že to bylo jedno velké nedorozumění.. Jenže jakmile jsem uviděl Tebe a toho Maxe. Nevydržel jsem to.''nadechne se k pokrčování ,,Nezačal jsem se prát do té doby,než Tě urážel. Teda než začal s návrhy,že Tě támhle někde využije a pak si Tě prej můžu zase hezky uklidňovat já.''řekne slušněji. Myslím,že původně měl na jazyku 'vojet',ale jelikož mu to nebylo příjemné,řekl využít. Pro mě on bude vždycky ten první. ,,Předtím jsem mu jen slušně řekl,ať od Tebe dá ruce pryč.''řekne a já chápu,že to pro něj asi nebylo lehké,vyklopit mi to vše. Chci říci něco já,ale zastaví mě pokračováním. ,,Tak tohle byl dnešek. Teď je nařadě konečně Ti říct,jak to všechno bylo tehdy s Terezou.''vydechne mírně zničeně a já se nezmůžu na nic jiného,než na to,že to slyšet nechci. I když už mu pomalu začínám odpouštět. Tedy to se stalo již dávno. Já ho miluju,takže jsme se přes to tak nějak přenesla. I když mě to pořád trápí,cítím,že bych mu teď nejraději skočila kolem krku. Schopná bych toho byla. U Filipa ano.
Jenže jak mohu zapomenout na to všechno? Mám si to nechat vysvětlit,nebo to nechat tak,jak to je? Mám se trápit a zapomenout nebo vše vyslechnout konečně mu říci,že jsem ho nikdy nepřestala milovat?!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 20:07 | Reagovat

Je to totální trapas. Trapný díl,ale já prostě nevím,jak napsat to,co mám v hlavě. :((
Nemáte někdo nápady?? :)

2 SimQa | Web | 17. března 2010 v 20:10 | Reagovat

myslím, že mu odpustila v pravou chvíli xD a Filip je sladkej xD

3 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 20:12 | Reagovat

[2]: ale ještě mu neodpustila :D Možná ani neodpustí. :D:D

4 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 17. března 2010 v 20:22 | Reagovat

odpustit, odpustit :p...hihi...na její místě si to nechám vysvětlit..a pak se nechat líbat...:D Filip je skvělý a slaďoučký kluk :p... :) těším se na pokračování..jak to dopadne :p hih

5 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 20:26 | Reagovat

[4]: oo,vážně? :D
Tak to bych se měla snažit. :D Jenže nějak mi to nejde,hehe :D:D

A mám už LiD ukončit? Nebo má ještě pokračovat? :D

6 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 17. března 2010 v 20:32 | Reagovat

[5]: když to ukončíš, co pak budu číst?..ale zase, když se udobrí...tak už se pak zase rozejít nemůžou..kolikrát by se to pak opakovalo...ale já mám moc ráda tuhle povídku...bude mi smutno, když ji ukončíš...ach, raději bych byla za pokračování...ale to by pak znamenalo, že se neudobří ... hmn, možná kdyby se dali dohromady až po lyžáku :D nebo, nevím :D

7 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 20:37 | Reagovat

[6]: Takže by se ti možná líbil můj nápad. :D Jenže já to neumím sepsat. :///
:D

8 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 17. března 2010 v 21:21 | Reagovat

[7]: prosim, napiš tooo :p..pllls..určitě to umíš sepsat..musíš si více věřit zlato...ja ti věřím :)

9 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 21:26 | Reagovat

[8]: Tak to jsi mi hned dodala odvahu a chuť,zlato :)
Už mám jeden kratší odstavec. x)) :P :))

10 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 17. března 2010 v 21:59 | Reagovat

[9]: vážně?...juu se těšííím :p hihi

11 *EMOgirlEMO* | 17. března 2010 v 22:10 | Reagovat

[10]: Už tu je :D Tak snad se bude líbit..trošičku. x))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama