Life is Dream [111.díl]

21. března 2010 v 0:04 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream



Nedělní ráno neprospíme. Musím říci,že po včerejším extra dlouhém usmiřování v podobě krásně strávených chvil v posteli mazlením,je to velmi udivující. :-) Čekala jsem přeci jen pozdní probouzení v náruči toho druhého. Na to v kolik obvykle vstáváme,když jsme spolu je to vážně rekord. V devět hodin jsem se snad nikdy neprobudila v jeho přítomnosti. Už jsem se zmiňovala,jak krásně se mi spí,když vedle mě leží Filip? Mylsím,že ano. :))
Teď si připadám vážně jako z pohádky končícím totálním,romantickým a šťastným happy endem. Možná již trochu přehnaně šťastný konec,ale však on se najde nějaký maniak na šťastné konce. Neříkám však,že například já nekoukám jen na happy endy. Jak uhozené,že. To víte,nějaký takový cíťa,jako já a koukat na horory či špatné konce? To nejde. :D
Jemně začínám pomalým a ještě rozespalým mrkáním zaostřovat a zjišťovat,že se vážně probouzím ve Filipově pokoji. Mé rty se samy od sebe zkroutí do úsměvu. Tak nějak jsem se stále se staženým hrdlem obávala probuzení.. Probuzení ve svém pokoji a ve své vlastní posteli z tohoto krásného,zcela vymyšleného,ale přesno vyjímečného snu. Nestalo se tak a já zjišťuji,že jsem se neznámo jak dostala na druhou stranu postele. Ležím spokojeně na pravém boku trochu schoulená v náručí Filipa. Ten leží těsně za mnou také na svém pravém boku a svou levou paži má jemně a opatrně přehozenou přese mě,konkrétněji přes můj levý bok,pas či břicho. Myslím,že mě musel ještě trochu později -když už jsem dávno spala jako nemluvně- přikrývat,protože jak se znám,probudila bych se odkrytá. :D Je tu příjemně teplo a jelikož mě hřeje stále krásně teplá hruď mého milého na lopatkách,jsem spokojená. Byla bych schopna znovu přivřít víčka a ponořit se do říše snů,tedy spíše užívat si přítomnosti mého snu :-),ale jelikož se chci již trochu zkulturnit,pomalinku se začínám hrabat z postele. Musel by na mě být vážně zajímavý,ale přesto hlavně zábavný pohled. Abych Filipa nevzbudila,snažím se vážně zcela jemně a opatrně sundat jeho ruku z mého těla a vytratit se do koupelny. Jak vidím,je to nadlidský úkol. Jakmile se trochu pohnu,Filipovy oči již/už rozespale mrkají a těkají po pokoji. Zaostří prakticky hned a místo,aby mě pustil,přtáhne si mě se smíchem ještě blíž k sobě. Možná i z části na sebe. Přesnější definici této 'polohy' nemám a neodkáži ji ani určit.
,,Dobré ráno.''zazívá a poté již vypadá,jako by ještě před minutou nespal. Jak on to jen dělá? Vypadá tak úžasně i když se probudí. A to nemluvím o pohledu na něj,když sladce oddychuje. Vážně jste ještě nikdy neviděli nikoho sladšího ve spánku. Tedy on je sladký i normálně. :-) Pro mě ano. ,,Kampak jsi mi chtěla zdrhnout,princezno?''políbí mě se spokojeným úsměvem letmo do mírně -na můj vkus- rozcuchaných či spíše rozlítaných vlas.
,,Do koupelny.'' usměji se a při představě,že mě takhle nějak hlídal ten den,kdy jsem se opila a on mě vzal k sobě.. Neubráním se úsměvu. Jediný rozdíl na tom byl,že byl velmi ospalý.
,,Ta počká.''řeknu se psím/štěněcím pohledem a poté se hned šibalsky usmál. Opět tak,jak to dokáže jen a jen on.
,,Víš co se říká. Co můžeš udělat hned,neodkládej na zítřek.''usměji se a poté dodám sovu poupravenou verzi. ,,No,v tomhle případě by to znělo nějak takhle: 'Co můžeš udělat teď neodkládej na později.'. Jo,to by šlo..''zasměji se a on se na kratičkou dobu přidá. Takhle spokojeně jsem nevstávala již docela dlouho.
,,Dneska to neplatí. A nikdy to platit nebude. Alespoň ne v mojí přítomnosti.''políbí mě na špičku nosu a já jemně nasaju jeho vůni. Opět voní tak svěže a krásně.
,,Víš,že se mi spalo úžasně? Takhle jsem se už dlouho nevyspala.''řeknu,když jsem si položila hlavu na jeho pravé rameno.
,,Vážně To jsem nesmírně rád..''políbí mě a poté pokračuje. ,,To já se vyspal ukázkově. Tohle přesně mi chybělo.''usměje se spokojeně a dodává ,,Nejen včerejší večer,přímo bravurně strávený s Tebou. Budu muset vícekrát využít situace,kdy jsou rodiče někde jinde kvůli firmě.''usměje se znovu tak uličnicky a ještě jednu věc nezapomene zmínit. ,,No neříkej,že jsem si to nezařídil dobře. Ségra nám vyklidila barák a nejspíš přespala u Ann.''zasměje se a já se na něj se zvednutím hlavy podívám.
,,Tak to ani nezkoušej. Víš jak mi teď bude trpaně? Doufám,že si Marťa nemyslí,že nemohla domů,nebo tak..''zhrozím se a on se zasměje.
,,Vlastně to vymyslela ona.''znovu odhalí svůj zářící chrup. ,,To mi připomíná,že jí budu muset poděkovat.''
,,Takže Ti ještě pomáhala? Pff,já už vážně nevím,na čí byla straně.''řeknu naoko přesvědčivě. Zasekne se. Zmateně kouká a když chce něco namítat,stopnu ho. ,,To byl vtip. Vlastně jí jsem vděčná. Sama bych Ti těžko někdy odpustila. Teda myslím nikdy bych nešla nikam,kde by jsi byl i ty.''přiznám rozpačitě. No co,je to pravda. Trochu jsme to možná přehnala,ale já říkám pravdu vždycky.
,,To bylo hezké a originální vyznání lásky. Taky Tě miluju,zlato.''zasměje se a já s andělským kukučem naoko překvapeně a ublíženě potlačuji smích.
,,Já? Já Ti říkám jen hezké věci.''zasměji se a on zcela vážně přikývne. ,,Mám Tě ráda.''pošeptám s lehkým úsměvem do jeho ouška. A vážně ne proto,abych si to vyžehlila. To předtím byla legrace.
,,Jen ty nejhezčí. Protože kdyby jsi mi nedala druhou šanci,asi bych tu dneska nebyl. A už ůbec bych nebyl šťastný.''řekne a poupravuje poslední drázi ,,Byl bych přímo nešťastně zamilovaný. Jo,to je to pravý.''řekne spokojeně a já mu mlasknu pusu na jeho pravou tvář.
,,Jdu do koupelny.''usměji se ,,Můžu?'' Přikývne,ale když na mě stále kouká,raději se s pozvednutým obočím ještě ujistím a přeptám ,,Neschováváš tam něco,co nemám vidět,že ne.''zasměji se a on se smíchem zavrtí hlavou.

Zavřu za sebou koupelnové dveře a jakmile se ujistím,že je zamčeno,všimnu si hromádky nových triček. Jak roztomilé,on chce abych mu zašpinila další tričko? :)) Myslím,že vím proč má v záloze tolik oblečení -Vážně je horší jak kdejaká holka,která je módou posedlá. Ale jak tak přemýšlím,ono to je vskutnu dobře.- .. Vždy se něco hodí. :D Vedle je připravený nový zubní kartáček. Mylsím,že je až nějak moc dobře vybavený. Tedy určitě to bude jako vždy zásluha jeho maminy. :) Dále jsou čisté ručníky přehozené přes stříbrné věšáhky na zdi. Ostatní jsou zastrčené uklizeně na svém místě,což je skříňka pod umyvadlem.
,,Děkuju.''zavolám se smíchem a dokonce se dočkám i odpovědi ve znění ,,Není zač.''. Spokojeně si vlezu do sprchového koutu,protože jak se znám,ve vaně bych strávila docela slušnou dobu. Krásně voňavý,sprchový gel je výhra. A musím říct,že jeho maminka myslí vážně na všechno. Není tu totiž jen jeho svěží,voňavý pánský Adidas,ale i svěží dámský sprcháč.
Užívám si příjemně teplé vody stékající po mém těle a po dobré čtvrt hodince -ve které je zahrnuta i veškerá další ranní hygiena či i malé pravení a zkrocení mých vlasů- se převlečná v dalším z pohodlých,značkových triček vracím do pokoje. Filip není na posteli,kde jsem ho viděla naposledy,dokonce ani u psacího stolu -notebooku- či jinde v pokoji. Proto se tedy vydám na chodbu. Do jiných pokojů lézt nehodlám,ale přesto když slyším nějaké tlumené zvuky z dolejšího patra,jdu tišeji po schodech dolů.
Jakmile se dostanu do haly,jediná místnost,z které mi vydávající zvuky příjdou je kuchyň. S pousmáním se tedy vydám tam. Že by byli Filipovo rodiče již doma? Ne,to není možné. Neviděla jsem nic zvláštního v chodbě/hale.
Můj obdiv si nezaslouží nikdo jiný než Fíla. Snídaně v podobě nepřipálených toustů,dobrého čaje -ano,stále si pamatuje,že káva není nic pro mě- mě překvapí natolik,že nemám slov. S úsměvem se otočí a jakmile mě spatří stát opodál jen s překvapeným výrazem,po položení plného tácu na stůl ke mě přijde,obejme mé boky -spíše můj pas ztracený v jeho tričku- a s jemným polibkem a úsměvem na líčku tiše vydechne svůj plán.
,,Měla jsi zůstat v pokoji. Přinesl bych snídani.''znovu věnuje polibek mým mírně našpuleným rtům a já se usměju. Kluk mi ještě nikdy neudělal snídani. Filip je takové zlatíčko a šikula. :) Vážně to není jen tím,že je můj.. Myslím sim.
,,Páni. Krásně jsi to připravil. Jsi šikovný,když chceš,víš to?''s menším popichováním a pochvalou v jendom se pousměji.
,,Jen když chci?''zvedne obočí a pobaveně mi začne věnovat letmé dotyky jeho rozpálenými rty na mém krku. Vážně se mi to jen zdá. Podlamují se mi kolena a kdyby mě nedržel u sebe,asi bych se svalila na podlahu. Co se mnou dokáže udělat jen 'hloupá' pusa. Smaozřejmě není hloupá,ale s porovnáním s jinými věcmi je to vážně 'jen' pusa.
,,Zvládáš to moc dobře i když nechceš.''připustím se smíchem a poté se oba dáme do jídla. Tedy snažil se mě dostat ještě nahoru do postele. Nejspíš chtěl,aby byl jeho pracně vymýšlený plán provedený do detailů,ale podařilo se mi ho přesvědčit,že bude lepší,najíst se v kuchyni.

Jak já se netěším na dnešní odjezd po obědě. S Anie jsme se domluvily,že si dáme vědět kolem dvanácté. Je skoro jedenáct hodin dopoledne a my se s Filipem pomalu loučíme. Musela jsem mu slíbit,že mu budu brát telefony. :D Prý by si neodpustil,kdyby se mi něco stalo. Co z jednoho týdne na horách se školou dělá? Přeci si tam jen odbydeme nějaké ty hodiny na vleku a na lyžích či snowboardu a pojedeme domů. Nakonec se vracíme o něco dříve,než bylo plánované.
Ale stejně. Mé těšení se již opadlo. Neříká Vám nic důvod usmíření se s Fífou? To by mělo. :)) Ale samozřejmě jsme si včerejší večer a dnešní ráno užili úžasně. Teď jen doufám,že to nebylo zároveň poslední společné spaní a ranní vstávání.
Přeci jen bychom teď byli raději spolu. Jen si vzpomenu na ty týdny bez něj a už je mi smutno. Jeden jediný den po usmíření a já s Ann musíme na ten přihloupý lyžák. Ale snad bude sranda. :-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 21. března 2010 v 0:08 | Reagovat

Takže se chci omluvit,že je to tak pozdě. :D
--
Celý den jsme vymýšlela děj nové povídky /nemám ještě název :D/ a hledala vhodné postavy. Zdá se,že postavy mám skoro vyřešené. Děj se mi nelíbí,takže budu přemýšlet znovu. :D
--
No a zpět k LiD. Nakonec tam asi tu zápletku přidám. :D Nebude to tedy už trapné a hodně?? :D

2 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 21. března 2010 v 0:57 | Reagovat

<3 inlove <3 :P..skvěléé..zlato...já chci taky takové snídani...a do postele by mi bodlo nejvíc..já nerada vstávám :p :)..hezky si to napsala a nemůžu se dočkat toho lyžáku :p..jsem zvědavá cos vykoumala..ani se neodvažuji něco si tipnout...hihi :)

3 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 21. března 2010 v 0:57 | Reagovat

[1]: jakou zápletku?

4 *EMOgirlEMO* | 21. března 2010 v 12:40 | Reagovat

[3]: No,právě to je ten problém.. Nebylo by to už moc přezápletkováno? (prozradím,že by to nebylo nic kolem Filipa-ty dva už nechám napokoji :D)

5 DanushQa | 21. března 2010 v 13:57 | Reagovat

Užasnýýý :DD
Fakt moc krásnýý :)

6 *EMOgirlEMO* | 21. března 2010 v 14:02 | Reagovat

[5]: děkuju :)

7 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 21. března 2010 v 14:27 | Reagovat

[4]:jako zápletka je fajn..kdyby napr.: Terku konečne něco sejmulo :D..ale nee..dělám si srandu...když se ti tam ta zápletka do děje hodí, tak jí tam klidně dej :) hihi..je to na tobě..a nedoháněj si tolik..tvé povídky jsou skvělé..nejen ty mé..a díky za pochvalu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama