Life is Dream [117.díl]

30. března 2010 v 0:55 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream


I když na svah nemůžu, přeci si neodpustíme nevyrazit někam pryč z hotelu. Samozřejmě nejdeme sami,přidají se k nám i ostatní spolužáci. Tedy jen Denisa s Alexem,Domča,Nikola a ještě jeden z druháku.
,,Takže..uhm.. kam vyrazíme?''ptá se Alex a my s Ann jen pokrčíme rameny. Samozřejmě by to nebyl Marek,kdyby nepřišel s nápadem vyrazit do místního klubu kousek od hotelu.
,,Co třeba do toho.. do toho Budvaru dole?''navrhne s úsměvem a všichni souhlasí. Samozřejmě vycházíme z hotelu,my s Anie zavěšené pažemi do sebe a už cestou se nasmějeme. Dneska večer máme v plánu si pořádně užít,vždyť již polovina lyžákz je za námi. A proč nevyužít toho,že již nemusíme jít lyžovat na svah? Kolem deváté jen vstaneme na snídani,poté zůstaneme kroužit kolem recepce a restaurace,kde se budeme dopovat horkou čokoládou nebo také můžeme jít na pokoj. I s tou horkou čokoládou myslím. :D No co,musíme si osladit život. Tedy já mám svého sladouška v Praze :-) Ale když jsme s Ann samy bez kluků,musíme se nějak zabaviti. No nemám pravdu? Jistě,že mám.

Jakmile dojdeme do krásného,trošičku horského klubu,hned je nám jasné,že tu chvilinku pobudeme. :) Sedneme si společně ke stolu a jelikož jsou všechny s více místy zabrané,rozdělíme se. Marek,Anie a já si sedneme k jednomu a ostatní k druhému stolu pro čtyři. Ani nevím,jak jsme se tak rozdělili,ale ona už je to taková samozřejmost. již od začátku tohoto školního roku jsme si padli do noty. No a to dokonce,když Marek chodí do druháku. Prostě.. náhoda.
,,Takže.. Zítra máme konečně padla!''zajásá Marek mezi protahováním. Jeho úsměv napovídá,že by byl schopen všeho,jen aby nemusel na svah.
,,To jsem Vám až tak pomohla?''usměji se a dodám ,,Nenajmuli jste si tu dívenku,že ne?''zasměji se ,,Zřídit jste mě mohli i vy sami.''připustím s úsměvem a objednávám si jahodové Cappy s nějakým šopským salátem. Na jídlo nemám místo,jelikož jsme po vydažené večeři.
,,Cože? Jak nás můžeš takhle sprostě obviňovat?''zhrozí se naoko se smíchem Anie a poté houkne na Marka ,,Jak to zjistila?''to už se válíme všichni tři v křečích.
,,Má svoje špízli.. Nedivil bych se,kdyby se tu objevil Fífa s tím,že jsi mu nebrala telefony.''připustí a hlavou kývne směr má kabelka. Samozřejmě si všimnu neustálého blikání. Určitě nějaký hovor. Anie mi tedy pomůže vyndat mobil z kabelky a následně z pouzdra,jelikož jen s pravou bych to nezvládla.
,,Děkuju''hlesnu směrem k oboum a jakmile vidím číšníka směřovat ke stolu,jen si sesednu z vyšší stoličky u stolků. Mířím na chodbičku,oddělující východ s barem. Samozřejmě se nemusím ani koukat,abych zjistila,kdo mi to volá. Kdo jiný,než Fíla.. :-)
,,Halo,halo..''usměji se. Náhle je mi hned lépe. Vážně mi stačí slyšet jen jeho příjemný hlas. Možná to zní dost ujetě.. Nepopírám to,ale já si to bez něj nedokáži představit. Jen týden a podívejte.. Bez neustálého telefonování bychom to bez sebe nezvládli.
,,Ahoj lásko,copak se děje?Nestalo se Ti nic??''vyptává se s obavami v hlase. Samozřejmě bez přestání. Neslyšitelně polknu.. On snad něco tuší?
,,Vůbec nic.''usměji se přesvědčivě. Doteď mi není jasné,jak může poznat,když nemluvím pravdu. Vážně divné.
,,Řekneš mi to,nebo mám vyslíchat Marka s Anie?''řekne výhružně a já e tedy rozpovídám. Nenávidím,když mu musím říkat to,co by bylo lepší nechat zatajeno.
,,No.. Samozřejmě nic vážného. Jen mám mírně naražené levé zápěstí. Ale to je v pořádku.''ujišťuji ho klidným a vlídným hlasem. Samozřejmě,že bude vyšilovat. Zvykla jsem si. On se o mě celkem dost bojí a i taková prkotina je pro něj vážná.
,,Panebože..''vydechne a pokračuje ,,Co se Ti stalo?''
,,Nic.. Jen to dneska na svahu nějaká holčina neubrzdila a jelikož byla trošičku těžší,mám ortézu. Ale fešnou,Nikeovou '' zaculím se a on se zasměje. Odlehčila jsem situaci,to je dobře.
,,Lásko,to je mi líto..''usměje se a poté dodá ,,Nezlehčuj to! I když.. Jsi takový můj malý blázínek,takže věřím,že se ti značková ortéza líbí.''zasměje se společně se mnou. To je vážně úžasná reakce. Konečně se směje.
,,Ale vážně.. Vypadá to stylově.''vtipkuji a on za zachechtá. Odrkne si a pokračuje dál. Tentokrát však zcela vážně.
,,A víš,že mám alespoň konečně celkem přesvědčivou záminku se o Tebe hezky starat?''usměje se. Z jeho hlasu cítím přesvědčení a jsem si jistá,že se mu v očích prohánějí jiskřičky. ,,Budu si Tě rozmazlovat.''mluví s klidným a vážným hlasem a já se nedokáži ubránit úsměvům.
,,Páni,to zní velmi lákavě.''připustím a on se zasměje.
,,To je jen začátek.''laškuje a já se musím zasmát. Samozřejmě by jsme pokračovali ještě nejspíš hodně dlouho,ale jelikož pro mě přijde Anie a s úsměvem mi mobil přímo -stále jemně- vyrve z ruky,hovor ukončí slovy ,,Ahoj Fífo,promiň,že Vás ruším,ale Mell už se musí jít pořádne odvázat..''neslyším jeho reakci,ale umím si ji domyslet podle toho,co odpověděla Ann. ,,Ne,neboj.. Určitě Ti ji pohlídáme.''usmívá se ,,Ano,nebudeme vymýšlet blbinky.''odpoví na další podmínku,kterou si kladl. ,,Jistě,vrátíme Ti ji v pořádku a stále bude Tvoje přítelkyně.. Určitě,je to všechno, paní Wooldová?''zasměje se a na mě ukazuje něco,jako 'Chová se hůř,než tvoje mamka.' Tomu se nejde nezasmát. Vážně je v něčem neodbytný,narozdíl od mé maminy. :)

S Anie jsme se tedy vrátily ke stolu,kde už si nenasytný Marek dopřával svůj chod v podobě nějakého pěkně propečeného masa s hromadou hranolek,polité tatarkou. Ten kluk jí nezdravě,extra hodně a nikdy neztlouste.
,,Takové spalování tuků bych chtěla mít.''zasměji se při pohledu na přejídajcího se Marka,Anie prikývne. Ostatní se baví taky. Nevíme proč,ale my tři jsme rádi takhle někde trošičku dál od ostatních. Máme svůj klid a to se nám líbí.
,,Vy si tak ztěžujte.''zasměje se a dále se věnuje svému jídlu. Jeho žaludek je vážně hladový. A to se na večeři v hotelu tak nacpal. ,,Postavy máte obě úžasné.''usměje se a to mu nejspíš připomene Martinu,jelikož se s úsměvem kouká do mobilu.
,,Další zpráva od Martiny? Vy jste hrdličky..''prohodí Anie a já můžu jen slouhlasit. Samozřejmě je již něco kolem pl desáte. To to letí..
Jakmile to všichni dojíme a dopijeme,po zaplacení útraty odcházíme. MArek byl neoblomný a nenechal nás dostat se ke slovu,takže jsme nemohly přemlouvat číšníka,že to je na nás. Samozřejmě,jak jinak. Za tu dobu,co jsem s Filipem bych si měla zvyknout. Ten mě také nenechá nic zaplatit. Ani jeden blbý lástek do kina.. Pff..
Bez remcání necháváme ostatní ještě v baru,jelikož nemají dost a my ři se již ubíráme ospalí do hotelu. Před Markovo pokojem se rozloučíme a s Anie pokračujeme o jeden dál/vedle. Unaveně se prostřídáme v koupelně a s úsměvem a chviličkou strávenou povídáním usneme. Už jen přečkat čtvrtek strávený na hotelu a poté pátek.. V sobotu kolem poledne již budeme v autobuse na cestě domů. Neskutečně se těším. x)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 30. března 2010 v 0:56 | Reagovat

Snad se Vám spoiler bude líbit. x) Bohužel si nevím rady s určitou pasáží,ale to snad zítra. Valím do postele. :D

2 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 30. března 2010 v 11:28 | Reagovat

haha..to je hezký dílek...pání...se mi líbilo jak Anie telefonovala s Fílou :D..hlavně to "Určitě,je to všechno, paní Wooldová?'' :D ..to bylo vtipné moc :p...těším se na pokráčko a na to, jak si jí Fíla bude rozmazlovat :p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama