Life is Dream [89.díl]

5. března 2010 v 17:06 | *EMOgirlEMO* |  » Life is Dream



,,Vrať mu to,prosím.''podávám Martině již zmiňovaný medajlonek,aniž bych se na ni podívala. Mé oči sledují dlažbu v koupelně. Nedokáži momentálně zavzpomínat nad tím,co jsem s ním prožila.
,,Mellanie.. Nechci Tě nijak přemlouvat,protože za to může brácha,ale..''odmlčí se a já se na ni podívám. ,,Tak to nedělej.''řeknu nezaujatě. Už zase jsem se dostala do stádia,kdy bych nejradši zapadla do své postele a přikryla se dekou až po hlavu.
,,Ale musím Ti říct,že za to asi vážně mohla Tereza. Je to totiž strašná coura. Vážně.. Neříkám,to jen proto,abych mu nějak pomohla,protože si další šanci ani nezaslouží,jelikož takovou holku jako jsi ty by si měl hlídat a vážit si ji..''udivím se,že je vážně až tak férová,že jde proti svému bráchovi. Věděla jsem to,ale že až takhle.. :)) ,,Ale možná by jste si to měli vyříkat.''řekne nejistě a Anie přikývne.
,,Holky..To nejde. Co by mi asi tak řekl? 'Já jsem se s ní vážně líbal,ale hned jsem se oddálil.'.. To známe. Čekala jsem dost dlouho na to,aby se stačil odtrhnout. Ocucával ji dál a velmi rád,ať mi nikdo neříká opak.''debatuji a dále již nečekám opravdu na nic. Nač také. Bez nějakých dalších řečí se přidám ke klukům a jelikož film akorát končí,můžeme vyrazit. Netuším,co budeme dělat,ale jelikož to vymysleli tihle,bude sranda. :D Určitě,tím si jsem jistá.. Odreaguji se a vše bude dobré. Určitě. Uklidňuji se.
,,Tak můžeme vyrazit?''ptá se nedočkavě Kuba a hodí zase ten divný pohled po holkách,ty s úsměvem přikývnou. Nevěnuji tomu pozornost a vezmu si přes černý delší svetr šedé sáčko. Již zmiňovaná návštěva si také obleče své bundy,přehodí šátky,které jsme si pro jistotu vzali a můžeme vyrazit. Dárek od Filipa mi Martina přímo sama narvala do ruky,takže se medajlonek nese se mnou. Když si vzpomenu na ten večer,kdy jsme tu fotografii pořizovali.. Ženou se mi do očí zase ty hořké slzy. Jediná stopa po tom,co se stalo. Ba ne,ono by se našlo ještě něco..
Radši honem zamrkám a musím říci,že je dnes vážně hezky. Dovoluji si říci,že již skoro začíná jaro. Tedy pokud nezačne sněžit,jak na tento týden předpovídali.

Cestou do obchoďáku si povídáme a jelikož nemám koho obejmout,nechci od sebe odehnávat i Martinu s Markem ani Anie s Kubou. Proto se postavím doprostřed tak,aby z každé strany byl jeden pár. Šťastný. Když je již chvíli ticho,nastrčím si do uší nenápadně sluchátka od své mp4ky,kterou jsem v noci nabíjela. Pustím svou teď již po 365.té hranou složku s docela procítěnými a krásnými,pomalými songy. Už zase se ponořím do svého vlastního světa. Tam,kde jsem od minulého týdne již nespočetně často.
Kéž by se to nikdy nestalo. Mohla bych ho mít vedle sebe.. Zase cítit jeho vůni a zase jednou být opravdu šťastná. Jenže to už nepůjde. Já.. Neuvědomím si,že nejsem zavřená u sebe v pokoji a tak vystřelím levou dlaní,abych v rychlosti setřela vodičku pod okem.
,,Mellanie..''obejme mě Anie,která si toho všimne. Vytáhnu škubnutím sluchátka z uší a zakroutím hlavou,že je vše v pohodě. Hlavou mi rychle proběhne,co můžu plácnout. Jistě,něco v oku.
,,To nic. Jen mi něco spadlo do oka.''řeknu a snažéím se vyhnout jejímu pohledu. Moc dobře vím,co si myslí. 'Říkej si co chceš. Moc dobře vím,oč jde.'
,,Vy by jste si vážně měli promluvit.''utrousí Martina a s pohledem upřeným na Kubu naznačuje pro mne neznámou věc. Její poznámky si nevšímám. Snažím se ignorovat jméno Filip.
Kuba se tak divně podívá na Marka a ten přikývne. Pak sáhne do kapsy a kdybych neviděla,že vyndaval žvýkačky,myslela bych snad,že tu něco vážně nehraje. Dále již decáme s holkama,kluci zpomalili a jdou kousek za námi. Martina začne téma odvádět uplně někam jinam a musím říci,že je to vážně od tématu.
Copak Vás by nezaskočilo nějaké brebentění o tom,jak se těší na léto? Ono je tak ani ne 10 stupňů a ona začne mluvit o tom,jak se těší,že budeme chodit na koupaliště atd. To určitě. Já nikam nepůjdu. Moc dobře vím,kdo by se k Martině asi tak nacpal. Vždyť říkali,že hcodí všude spolu. Filip by vzal ještě Terezku a já u toho vážně nemusím být. Dokážu si to představit,takže nač se ještě víc zraňovat.
Když se před námi objeví obchodní centrum Smíchov,kam máme namířeno,jsme již v dobré náladě. Tedy u mě se to nedá takhle jendoznačně říci. Jak by jste řekli melancholické náladě,při které vzpomínáte na všechno?

Ani se nenadějeme a po proběhnutí pár krámů je již šest hodin večer. Nemáme v plánu nikam pospíchat. Vždyť od čeho by existovaly Taxi služby. =)
Jelikož jsme si šli sednout do restauračky vedle Meka,dali jsme si nějakou kuřecí směs s hranolkami. No co,pozdní oběd se šikne. A nedivte se,jelikož jsme pozdě snídali,neměli jsme nějak hlad.
Kluci by do mě narvali ještě asi tak polovinu dalšího chodu,ale jelikož jsem vážně nemohla,neměla jsem ani pomyšlení na přiobjednávání,které měl v plánu Marek s Martinou. Ti dva by mě vykrmili jak husu. No a Anie by se k nim ráda připojila. I s Kubou,jak ho znám.
,,Mell,měla by jsi se pořádně nadlábnout,páč jsi neskutečně zhubla!''řekne Marek s plnou pusou. Vážně mě to potěší. Ne,ale ironicky to bylo myšleno jen z poloviny. Chtěla jsem zhubnout. Ale za jiných podmínek.
,,Díky..''řeknu a napiji se Spritu.
,,Já to tak nemyslel. Jen se musíš zase hezky spravit. Filip by ti řekl to samé.''usměje se a kouká někam za má záda. To by mě zajímalo,co je tam tak úžasně fascinující. Filip. Zase on. Sotva začnu přemýšlet konečně nad něčím jiným,zase se začneme bavit o tom jediném člověku,kterého jako hlavní téma řešit rozhodně nechci. Co jen hlavní.. Já ho nechci řešit vůbec. Už nikdy a nehodlám se bavit ani o nějakých věcích ve spojitosti s ním. Prostě konec. Já nemám zájem o to,pořád někoho poslouchat. Žádné rady,žádný Filip. Takhle to bude. I když je to velmi těžké.
Když někoho miluješ,nezbavíš se toho pocitu hned. Trvá to až moc dlouhou dobu,na to,aby jsi nezešílel.
,,Tím jsi to hezky vysvětlil.''řekne Anie Markovi. Jelikož je to můj nejlepší kámoš,nechám to být. Jinak si dovedete představiti,co by následovalo. Věta typu 'Už o něm sakra nemluv'. Nebo něco hodně podobného. Kuba kontroluje svůj mobil a já se podívám zase pro změnu na ten svůj. Nejspíš už konečně pochopil,že je pro mě uzavřená kapitola. Po úterním zážitku se ani nedivím. Tedy jak je vidět,už si bez nějakých dalších záletů užívá Terezky. Tohle jsem si o něm nemyslela.. Nikdy. Já ho měla jako dokonalého a možná to byl ten problém. Neviděla jsem ho tak,jako každého jiného kluka. Byl něčím tak vyjímečný,že jsem si ho až moc zidealizovala. A to byla ta osudová chyba. Vím,že někdy všechno skončí a jindy něco jiného zase začíná. Ale proč nemůže pokračovat ta pohádka,kterou jsem prožívala ještě před měsícem?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* | 5. března 2010 v 17:09 | Reagovat

Takže se omlouvám,ale tento díl je hrozný! Ta týdenní pauza je vidět!
JE to hrůza a mělo to být uplně jinak sepsané. Já to ke konci uplně kazím. Super. :/

2 MiMi Madison H. <3 Affíčko <3 | Web | 6. března 2010 v 10:42 | Reagovat

není hrozný...mě se líbí...jdu na další, páč mě zajíma, co mají kluci v úmyslu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama