Game of Fate [3.Kapitola]

9. dubna 2010 v 14:54 | *EMOgirlEMO* |  » Game of Fate

5.4.2009 - Pondělí
­­­Opět se nacházím z ničeho nic v černé temnotě. Jsem si jistá, že tentokrát to sen není. Jsem si tím vážně až moc jistá, protože kdyby byl, nevěděla bych to, co se stalo po vzbuzení minulý den.
Uhrančivé, azurově modré oči se tentokrát nedívají jen směrem za mě. Pozorují přímo mě.
Zasáhnou opět hluboko mé srdce, a já nevidím žádný rozdíl. Včera to byl přesně tento pohled. Stejný, bez jakéhokoliv zájmu.
Avšak stále se snažím o to, abych byla schopna rozeznat toho zcela neznámého člověka.
Připadám si, jako bych se ocitla v jiné realitě. Tedy alespoň v reálné místnosi, která mi není doteď známá. Neumím přesně defiovat to, co se odehrává v mé hlavě, ale jsem si jistá tím, že se musím soustředit.
Pomalu se černo-černá tma začíná vybarvovat. Vidím skříňky podobné těm našim a chodba je zcela shodná. U jedné z nich stojí ten neznámý stín. Nejsem blázen. Vzpomenu si. Jsem ve snu. Je to ten stejný, jako včera večer. Jen s menšími změnami. Tohle je až moc divné. Ve snu přeci nemyslím, abych se přesvědčila, že jen sním.. To teď není důležité. Jsem tu jen proto, abych se dozvěděla příčinu. Že bych konečně odhalila, o kom se mi snívá?! Musím…
Poznávám moderně, ale přesto krásně s citem vybrané, nepřehnané oblečení a.. Jsem si jistá, že teď poznám, kdo je tím divným stínem, díky kterému mi je stále tak teplo. Kdyby opět bez váhání zmizel, pohltila by mě nejen ta divná tma, nýbrž i zima.
Oblečení toho neznámého mladíka je však to jediné, co zahlédnu. Než stačí svou tvář otočit a přiblížit té mé, vše zmizí... Opět v tom nejlepším, jak je již dáno a známo.
***
Vzbudím se kolem půl sedné. Srdce mi buší jako splašené a já jsem opět celá mokrá od divného pocení doprovázející mé snění poslední dvě noci. Opřu se levou dlaní o matraci postele a přivřu oči. Musím se uklidnit. Dýchám stále zrychleně.

Další z mých podivných ač v určitých pasážích, které tento sen doprovázely vlastně celý, až abnormálně velmi živých snů. Jediné, co bylo jiné je to, že se ta tmavá postava začala ke konci vybarvovat. Už jsem si jistá tím, že to je sen na etapy. Alepsoň něco jsem rozluštila kromě pohlaví té osoby. Avšak stále je skryt fakt, kdo se skrývá za tím dobře oblečeným klukem.
Pokud vím, žádný ze spolužáků není tak vysoký a.. A hezký. Zní to divně, ale jsem si jistá, že je ten kluk něčím vyjímečný.
Naplnil mě totiž pocitem bezpečí. Sice je to vše jen sen, ale už se nebojím vrátit do tohoto snění. Ba já se dokonce i těším. Dnešní den musí uběhnout rychle, potřebuji vědět to, jaký skrytý význam se mi snaží má mysl či podvědomí říci.

Raději se stále ještě zmateně přemístím do koupelny, kde si dám trochu studenější sprchu na probrání. Vyčistím si zuby a jdu ke skříni. Jakmile jsem hotová, jen trochu přetřu řasy řasenkou a použiji bezbarvý lesk na rty.
Stále se cítím tak divně. Je zajímavé, že mi přestalo hučet v hlavě. Tedy alespoň do doby, než se oblečená přemístím s kabelou přes rameno plné učení dolů do kuchyně na snídani. Myslím si, že je mi mnohem lépe, než za posledních pár dní. Respektive od středečního večera.
,,Dobré ráno.''pozdravím všechny přítomné. Tedy je tu jen mamina, jelikož otec odjížděl ráno do své firmy. Už značnou dobu nezkontroloval její chod, takže se nedivím. A nesmím zapomenout na Rose.
,,Dobré ráno, dítě.'' utrápený podtón se nedá přeslechnout. Ráda bych se zeptala, co se děje, ale nechci být až moc zvědavá. A nehodí se abych se vyptávala zrovna v pondělní ráno předtím, než odjedu do školy. Dnes by se měl psát jeden z několika testů rozdělených do více částí z Geografie. Ale myslím si, že chod několika států z Evropy mám v malíčku. Tedy alespoň naposledy jsem dostala dvakrát za výbornou. :-)
,,Dobré ráno, Alice'' pousměje se Rose. Nevím proč, ale zdá se mi, že ví o něco víc, než já. Nevypadá však, že by to bylo vážné. Přestanu se tedy divit a s úsměvem se pustím do toustů.
,,Je to výborné.'' usměji se a věnuji úsměv Rose, která si tentokrát vydupala udělání snídaně. To vždy je přeci jen mačina záležitost a nikoho by obvykle nepustila k jejím věcem.
,,Děkuji…'' usměje se a přisedne si k nám na židličku vedle té maminky. S ranním šálkem té nejlepší kávy si obě v poklidu čtou dnešní výtisk novin. Napiji se pomerančového džusu a s rozloučením zkontroluji, jestli mám vše.
Telefon, klíče od domu i od auta, všechny učebnice či sešity.. Ano, vypadá, že je vše nezapomenuto, zandáno v tašce. Vydám se tedy do garáže, abych zjistila, že mám úžasný náskok. Škola nám dnes začíná až od devíti a je teprve 8:15. Dnes jsem nějak rychlá a svěží, po dlouhé době.
***
Přijedu před školu ve svém Touaregu, kde hledám vhodné místo na zaparkování. U staré vrby
-nebo spíše pod starou vrbou- je vše již zabrané, takže nakonec objevím místo vedle nějakého jiného vozu, než je ten růžový Annabellin či černý Oliverům nebo šedý Nelliin. Z vedlejšího sedadla si vezmu tašku a při dálkovém zamykání si říkám, jak krásné a teplé jaro tento rok bude.
Vážně si připadám příjemně. Až na ten realistický sen. Ach ne, opět se moje myšlenky začínají ubírat tím směrem.
,,Ahoj Brith..'' přivítá mě a zasměje se zvonivým hláskem Annabell, která na mě kupodivu čeká před vchodem školy. Jelikož mají nějací spolužáci z jiných tříd již od 8 hodin od rána, není problém s otevřením školní budovy.
,,Ahoj Bells.'' nechám se obejmout a dále již pokračujeme společně. Samozřejmě nemusíme pospíchat, jelikož jsme tu nějak brzy. Přeci jen obvykle kolem 8:30 tu ještě ani zdaleka nejsme připraveny.
,,Představ si, že jsme se s Dougem domluvili na dnešek po škole.'' je vážně šťastná. Své plány mi líčí do podrobna a to takovou rychlostí, že je sotva všechny pobírám.
,,To je úžasné.'' usměji se a snažím se z ni vytáhnout nějaké podrobnosti. Moc dobře vím, že o to se celou dobu snaží. Chce mi vyprávět, jak dokonalé to bylo a jakou pronceznou večera byla. :-) Moc dobře ji znám. ,,A detaily mi neprozradíš?'' usměji se zvědavě. Samozřejmě, jak jsem čekala. S úsměvem začne povídat.
,,Představ si, že se o něj snažila Becky z jeho třídy.'' řekne pohoršeně o roztleskávačcestejného věku,jako je Ann a poté se zasměje ,,Jenže neměla šanci. Na plné čáře jsem ho okouzlila já. Kdo normální by také odmítl nejhezčí holku ze školy?'' zasměje se znovu. Vyžívá se v tom. To je vidět hned na první pohled.
,,To je úžasné.'' usměji se povzbudivě a čekám dále. Moc dobře vím, že to rozvede na dalších patnáct minut. Mezitím se doufám dostaneme do třídy.
,,Představ si, že mě pozval k sobě nahoru. Ostatní se dole bavili a my byli nahoře.'' řekne zcela radostně a já se ji trochu divím. Jak může být ráda, že si ji nějaký kluk hned vodí do postele? Je mi jasné, co se tam odehrávalo. Na to nemusím být jasnovidec. Jen si říkám, že je škoda jaká Annabell je. Kdyby s ním nejprve jen tak chvíli trávila, určitě by pro něj stoupla v ceně. Vím, že to není až moc dobré přirovnání, ale Doug je kapitán našeho fotbalového týmu.. Je známý tím, že své dívky jen využívá.. No a poté, co mu podlehnou je jako své trofeje odloží. Nechci vidět, co poté udělá Annabell. Sice se tím nebude moc zabývat, jak ji znám..
,,Páni.'' pronesu jen mírně nezaujatě. Moc dobře ví, jaký mám názor na rychlovky. A nemíním ho měnit, jen kvůli tomu, že ona má odlišný. Nejsem taková. Proto i své nejlepší kamarádce zvládnu bez okolků/problémů vzdorovitě tvrdit, že to není správné.
Když se dostaneme před chodby ke skříňkám, zandáme si zatím přebytečné učebnice do svých skříněk a já si vzpomenu na ten sen. Najednou, jako bych se přenesla znovu k té postavě. Na vteřinu jsembyla úplně jinde. Vážně. Oklepu se při té vzpomínce a Annabell si toho všimne.
,,Co se stalo?'' řekne se zájmem a já jen zakroutím hlavou. Přeci ji nebudu vyprávět, že se mi již druhou noc zdálo o neznámé postavě. A že je ten sen na pokračování. Například to, že po druhé noci vím jen to, že ten stín je nějaký klučina mého věku. Velmi trapné…
,,Vůbec nic. Jen jsem si říkala, že by jsi mi měla říct všechny detaily.'' zamrkám přesvědčivě a ona se jen zasměje. Samozřejmě, skočila mi na to. Díkybohu, nemám totiž chuť ani sílu vysvětlovat ji, co se děje. Sama to moc dobře nechápu. Ještě, že je Annabell tak nadšená pro hodiny mluvení o sobě.
Její nejoblíbenější činnost je právě chvástání. :-)
Není se čemu divit, krásná opravdu je.. Jen mi na ni vadí to, jak se prezentuje před ostatními lidmi mužského pohlaví.
***
,,Takže třído, dnes si napíšeme nějakou obsáhlejší práci.'' řekne Slečna Bringhamová, učitelka, kterou máme na tvůrčí psaní. Miluji tvůrčí psaní, je to můj nejoblíbenější předmět hned po angličtině. :-) ,,A doufám, že tentokrát bude víc A (áček), než obvykle.'' usměje se na celou třídu a poté dodá s úsměvem směrem ke mně ,,Většinou to dopadá tak, že jedinou jedničku si zaslouží slečka Reassonová.'' chválu před celou třídou nemám zrovna v lásce. Už takhle se tam najde jedna velmi nepříjemná holka, co má vždy blbé komentáře. Tedy není problém ji pěkne uzemnit, protože s tím problém vážně nemám. Jak ona na mě, já na ni.
Samozřejmě se na mě povzbudivě podívá, a jakmile od nás chce vylíčit procházku zimní krajinou alespoň na dvoustránkovou esej A4, hodně lidí to předem začne vzdávat. Nechápu proč. Nejlehčí předmět na škole, podle mého. Píšete přeci své vlastní pocity a dáváte do toho kousek sebe. Do všech děl své vlastní literární tvorby zamícháte kousek sebe. I kdyby to mělo být jen okecávání na pár řádcích. :-)
***
,,Jak to děláš, že máš zase A+ ??'' podívá se na mě zcela vyjeveně Annabell, která schytala D-, čili za dostatečnou - za čtyři-.
,,Píšu to, co si myslím..'' řeknu nechápavě. Vážně nevím, jak ostatním vysvětlit, že to ve mně prostě je. Sposovatelkou bych být nechtěla. Vlastně si svou budoucnost představuji na univerzitě. No a poté souběžně se svým úžasným, dobře -spíše výborně- placeným jobem něco psát. Ale vážně chci mít jistou, úspěšnou práci. Přeci jen se Vaše knihy nestanou bestsellerem ze dne na den. Tedy nějaké vyjímky, jako Twilight Saga od Stephenie Meyer, existují, ale to spíše jen vzácně.
,,A když si myslím něco já, proč to nedokážu napsat?'' mračí se před sebe, když jdeme již na pátou, dnešní poslední hodinu. Tedy pro nás je pátá, ale vlastně je časově šestá vyučovací. To víte, dnešek je trochu jinačí, jelikož jsme měli vyjímečně v pondělí od 9 hodin ráno.
,,Třeba myslíš jen nad těmi novými trendy z té webovky.'' zasměji se v žertu a ona se na mě vážně podívá. Že by to nebyl jen vtip?
,,Přesně o tom jsem chtěla psát. Mělo to být, jak jdu po městě a Gucci navrhne úplně nový styl kabelek. Ale byly by něčím vyjímečný.. Prostě úplná novinka.'' řekne zcela vážně, takže to vtip vážně není. Za tu dobu so ji znám vím, že o módě nežertuje. ,,A hádej, odkud jsem se to dozvěděla?'' řekne se smíchem, jako by objevila neznámý vynález, za který získá Nobelovu cenu.
,,Že by webovky??'' usměji se zaskočeně a ona se se zastavením a vykulenýma očima nadechne. Nejsme si jsitá, jestli jsem ji tak zaskočila správnou odpovědí, ale.. Ale nejspíš to bude přesně tím.
,,Jak to víš?'' podívá se na mě a rychle shlédne k displeji Iphonu, který ji upozorní na novou zprávu. Samozřejmě to není Doug, jak jsem již věděla. Byla to připomínka s tím, že na webových stránkách jsou aktualizované módní trendy současnosti. Konkrétněji - módní trendy, které jsou IN jen pár hodin. A možná ani to. Spíše to bude zase jen na takových patnáct minut. Jako obvykle.
,,Hádala jsem.'' zasměji se a jakmile uvidím přicházejícího Olivera, s úsměvem mu zamávám. Samozřejmě se k němu rozejdu a nevšímám si toho, že je Annabell zažrána do rubriky In &Out . Myslím, že by si nevšimla ani procházejícího Douga.

,,Fialko, tak stále nejlepší ze třídy na TP?'' usměje se a já se nestačím divit. Zprávy se tu šíří vážně rychle. Ale vím, jak to tu chodí. Jedna dívka to řekne své kamarádce a ta už se pyšní s nějakým novým
''drbem''. A poku by jste se zasekli nad tím, že to není drb.. Ono je to úplně jedno. Tahle škola je v novinkách na hodně rychlé a vysoké úrovni. A to nejen ze strany učitelů. Žáci se učí také velmi rychle. :D
,,Ahoj, kde jsi to zjistil?'' usměji se a on s batohem na zádech a úsměvem na líčku vypráví dál, jako by mou otázku přelechl.
,,Tobě někdy dám napsat svůj životopis. Znáš mě jako svý boty, takže to nebude problém.'' usměje se a poté se s úsměvem opraví a doplní ,,Vlastně Ti dám sepsat veškeré moje eseje.'' zasměje se svému, zcela vážně řečenému, vtipu.
,,Jistě, nemám nic lepšího na práci, než půlce školy psát eseje do tvůrčího psaní.''zironizuji a jakmile k nám příjde Annabell, která kupodivu na půl pusy pozdraví Olivera, nestačí se divit.
,,Páni, nemáš horečku?''ptá se vyjeveně Oliver. Bells jen zakroutí naštvaně hlavou a jakmile uvidí Douga, se zamáváním její kroky směřují právě za ní.
,,Tak.. To bylo celkem divné.''zhodnotí se smíchem a já se přidám. Ale vážně. Annabell obvykle nezdraví lidi kolem sebe. ,,Možná ji ten Doug tak spletl, že..'' odmlčí se a pokračuje dál. ,,Musím jít, máme Historii a já nechci přijít pozdě. Píšeme další z těch testů.''není zrovna dvakrát nadšený.
,,Jistě, já už taky půjdu.'' usměji se a on se zvědavě ptá, co má naše třída.
,,A vy máte co, prťata?'' provokuje se zájmem. Jak já lituji toho, že je o rok starší. Tedy ono by stačilo, kdyby chodil do našeho ročníku a ne o třídu výš. Hodně toho využívá, víte. :D
,,Takže za a)píšemez geografie. Za b)Neručím za sebe, prtě..'' zasmějeme se a dalších pár minut si povídáme. Jelikož jsou přestávky trochu delší, stihneme v pořádku dojít každý do své učebny a na hodinu se pořádně připravit. U nás je to naštěstí poslední hodina. Oliver má, tuším do tří hodin. A Nella, ta už je doma. Měli dnes jen pět hodin -my také, ale posunulo se to, jelikož jsme začínali až od devíti- , takže je teď nejspíš na tréninku Street Dance.
***
Po škole jsme si chvíli vyšli na dvůr sednout s Oliverem, který měl právě delší pauzu. Nepospíchala jsem domů. Annabell mi říkala, že je domluvená na odpoledne s Dougem, takže mi večer zavolá co se dělo. No a jelikož pospíchala domů, aby se mohla převléct.. Momentálně si tu povídáme s Oliverem. Nella volala, že je právě na tréninku. Ano, její trénink trvá nějaké dvě hodiny. Neúnavná to dívka. :-)
,,Takže hodně štěstí na těláku.'' zasměji se. Nemá rád tělocvik, to vím. Možná proto..
Ten sarkasmus. :D
,,Děkuji. Kdybych mohl, zatáhl bych Tě na naši hodinu.'' zasměje se a poté zamyšleně dodá ,,Ha, j áse zeptám, jestli si příště nemůžu vzít doprovod. Pomocná síla se vždy hodí.''zasměje se a já nevím, jestli to myslel vážně. ,,Nevtipkuju.'' zasměje se a potom se rozloučí.
,,Tak já už padám. Příští pondělí počítej s tím, že nám půjdeš dělat rozhodčího..''vyplácne na mě jazyk, a poté už pádí z lavičky před školou.
,,No.. Ty spíš nepočítej se mnou.'' zamávám mu ještě se smíchem a jdu k autu. Tašku jsem si tam odnesla už předtím, takže se nemusím bát, že bych něco zapomněla. V klidu si sednu za volant a ještě chvilku jen tak koukám na prosluněné koruny stromů, které vytvářejí v pokolí školy příjemný stín na pár místech.
Konečně nastartuji a jakmile zkontroluji mobil, chystám se domů. Dnešek je úžasný. Dokonce už mě ani netíží, jaký přesný význam má ten sen. Na mírnou bolest hlavy jsem si již zvykla. Alespoň, že už není tak velká. Přeci jen to za chvilku odezní.. Jsem si tím jistá.

Přijedu domů, a jelikož je krásně, hned po obědě se chystám k bazénu. Odložím si věci na terase a ve společnosti mamky si chvíli každá čteme své magazíny či časopisy. Nechám si sluneční brýle na lehátku, a jelikož není ještě takové vedro, abych si zaplavala ve velkém bazéně, využiji výřivku. Na chvíli zavřu oči a nechám se unášet mírným, ale přesto teplým větříkem. Čerstvý vzduch mi napomáhá přijít na jiné myšlenky. Stále však zabloudím v podvědomí
k tomu neznámému, který figuruje v mých snech.
Už vím jistě, že je to mladík v mém věku. Má krásný pohled, pod kterým taji a jeho modré oči mě nenechávají klidnou zbytečně dlouho. Jenže jak mohu vědět, kdo to je, když se mi zatím odkryla okolní temnota a z jeho stínu vystoupila zatím jen oblečení? Doufám, že se domnívám dobře a dnes se dostanu někam dále. Jsem asi blázen, ale mylsím si, že každý večer se dostávám dál. Zjišťuji něco víc. Zaposlouchala jsem se do melodie, která mi hraje ve sluchátkách mp4ky.
,,Alice, dáš si něco k pití, či nějaké jídlo?'' usměje se mamina. Nevím, jak jsem to udělala, ale jako bych věděla, že se na něco zeptá. Před chvílí jsem si totiž ztlumila hlasitost.
,,Pití mám.'' usměji se a poukážu na sklenici plnou čerstvě vymačkaného, pomerančového džusu ,,Ale možná bych si dala melouna, jestli můžu poprosit.'' usměji se na matku s Rose. Obě s úsměvem zajdou do domu a já si říkám, že se nějak moc usmívají.
***
,,Představ si, že jsme byli s Dougem u nás. Měli jsme volný barák.'' hlásí mi nadšeně Annabell, když jsme v polovině rozhovoru. Je již něco po šesté hodině.
,,Páni, tak to jste si užili, že.'' řeknu, i když stále nechápu, co na něm vidí. Otevřu si notebook a snažím se alespoň trochu pokecat s Nellou, která je právě teď na MSN. Vypráví/píše mi o dnešním tréninku. Prý se k nim přidal nějaký, skoro 20ti letý, kluk. Tedy konkrétně bude zastupovat trenérku na pár měsíců či týdnů.

,,Vážně, bylo to dokonalé. Doug je úžasný. Kdybys ho viděla.. Někoho dalšího takhle vysportovaného na naší škole nenajdeš.'' rozplývá se právě nad jeho postavou. Tyhle rozhovory nemám zrovna v lásce, ale jelikož je to moje nejlepší kamarádka.. Nemohu ji jen tak říci, aby přestala. A zajímá mě, jestli je vážně šťastná. Zdá se být, což je pozitivní.
,,Takže jste spolu už.. ehm..'' řeknu s naznačením. ,,No, myslím tím, jestli už jste spolu začali chodit.'' usměji se nad zprávou od Nelly a mé prsty se rozběhnou po klávesnici.
,,Blázníš?'' odfrkne si, jako by byla záporná odpověď samozřejmostí.

,,Jistě, dobrou noc.'' zívnu, když kolem osmé hodiny již ležím v posteli, stále s telefonem u ucha. Hovory s Annabell jsou na dlouhou dobu, když mluví o sobě a svých 'příhodách'.
Dojdu si trochu později pro večeři. Dneska se naštěstí otec vrátil trochu později, takže i večeře je později, než jindy
-dobře pro mě -.
***
Dívka si spokojeně lehla na svou postel. Tento večer se těšila. Chtěla konečně rozpoznat neznámého a také příčinu tohoto snění. Vždyť o kom se jí snívá, netušila.
Upravila si své dlouhé, neposedné vlasy a uložila se. Soustředíc na usnutí přivřela oči a i když se snažila sebevíc, nepodařilo se ji dostat do stejného snu.
Přeci jen když člověk sní, musí přestat myslet na všechno kolem. Jedině tak se dostane do říše snů. Jedině tak se odreaguje a vypořádá se vším prostřednictvím snů. Na to zcela pozapomněla. Snažila se tak moc, že nemyslela na nic jiného. Jenže jak mohla zapomenout na to, co se odehrávalo dvě předešlé noci?

__________________________________________________________________________

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 9. dubna 2010 v 15:22 | Reagovat

supr..páni...normálně..tak jsem se začetla...já mám moc ráda toho Olivera..heh..nemůžu si pomoct...a ten mladík z tréninku od Nelly, to není Brian?..já ho tu v téhle povídke normálně pořád hledám :D..v každé kapitolce :D
těším se na pokráčko :p

2 fucking-pr1ncess | Web | 9. dubna 2010 v 18:22 | Reagovat

Perfektné to je :)
Neviem prečo, ale Annabell sa mi ani trochu nepáči :D
Ja už chcem ďalší diel :D

3 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 18:34 | Reagovat

[1]: Zlato,zlato.. Vidím,že Briana hledáš vážně v každém. :) :D Ale ono je to dobře. Napovím,že ten mladičký trenér to nebude. :-)
Ale dočkáš se ;)

Moc děkuju,že si myslíš,že je to supr. :) I když proti Jane je to jedna velká blbina.

4 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 18:35 | Reagovat

[2]: Děkuji,děkuji. :-) Zlatí,moc si Tvých pochval vážím. :)

5 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 9. dubna 2010 v 20:06 | Reagovat

[3]: není to blbina...mě se to líbí moc :)
tak to je smůla, že ten tréner to nebude :D
tak já už se vážně nevím dočkat,kde a kdy příjde ten Brian :)

6 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 20:28 | Reagovat

[5]: Proszradím, že nebudeš čekat moc dlouho. :) Teda neobjeví se tam až někdy v 9. kapitole. :-)

A jsem moc ráda,zlato :)) Děkuju x))

7 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 9. dubna 2010 v 20:34 | Reagovat

[6]: jenom v 8. kapitole, že? :D hehe...ale já si klidně počkám...stojí mi to a to...a co děláš teď píšeš?...ja jdu přidat dílek Jane

8 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 21:06 | Reagovat

[7]: Oo,tak to jdu číst. :) Už jsem to celé přelouskala a věř, že bych chtěla psát tak dokonale, jako ty.
Netuším, jak děláš to, že vždycky máš vše promyšlené a dokonale napsané. Zrovna jsme skoro u konce 8.kapitoly a vůbec nevím,jak ji ukončit. Je nudná a o ničem. :(

LiD bych měla zkusit napsat hned, jak dopíšu GoF.
Nejvíc mě asi mrzí to,že nedokáži napsat více kapitol za jeden den. :/ :D

9 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 9. dubna 2010 v 21:16 | Reagovat

[8]: no, já se chystám dneska psát si šestou kapitolu z druhé řady :)
ale mě se líbí jak píšeš GoF, musím říct, že je to odlišné než LiD..a lepšíš se ve psaní :)..od povídky k povídce...a já taky někdy nevím, co napsat..někdy píšu jednu kapitolu i hodinu..dokud si to propracuju, abych navázala okolí na střed kapitoly, který je v ní zápletkou :D hehe

10 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 21:22 | Reagovat

[9]: Jenže já píšu kapitolu z GoF tak den. :// A u LiD jsem se pěkně zasekla. :(

Můžu se zeptat,kolik dílů má 1.řada Jane? Já,nak olik se mám ještě těšit v 1.řadě. :D:D :))

11 MiMi Madison H. ♥Affko♥ | Web | 9. dubna 2010 v 22:26 | Reagovat

[10]: první řada má 25 dílu..takže už jenom na šest :)..ale jsem ráda, že se ti líbí :)

12 *EMOgirlEMO* | 9. dubna 2010 v 22:34 | Reagovat

[11]: Komu by se nelíbila :D :) Kdybych uměla psát tak dokonale,oblízla bych si všech deset. :))
Já chci taky tak psát. <3 :)) :D

13 Alia Annei Eiko Christine | Web | 10. května 2010 v 19:00 | Reagovat

Tak tedy, dočteno, ikdyž trochu (?!) opozděne.
Nějak mi dochází nápady na komentáře, prostě je to povedené, příběch se rozplétá,... mě se to líbí a hotovo. Takovou slohovku teď asi nevyprodukuju, mhm.

14 *EMOgirlEMO* | Web | 10. května 2010 v 19:34 | Reagovat

[13]: Děkuju :) Jsem ráda, že máš zájem to vůbec číst. Moc, moc díky :))

15 Dulcecita | Web | 5. července 2010 v 12:58 | Reagovat

Panebože, to je tak napínavé. Matka na mě už řve, abych šla na oběd, že už je vychladlý... Jenže já nemůžu.

16 *Emmgirl* | Web | 7. července 2010 v 21:58 | Reagovat

[15]: Och, já nemám slov. Normálně se tu teď vznáším blahem! :)
Jsem šťastná, že to někdo bere až takhle. x)
Vážně se snažím a když mi zrovna nejde vymýšlet děj či psát, přiznám se bez mučení, jsem úplně vedle. :/

17 mil01 | Web | 14. července 2010 v 17:38 | Reagovat

No píšeš to moc hezky a pěkně to napínáš jsem vážně zvědavá co to bude...

18 Neliss | E-mail | Web | 31. července 2010 v 19:05 | Reagovat

Som zvedavá, čo bude ten sen zač a ohľadom chalana - neviem, možno to bude ten nový, zo začiatku.:) Tak uvidíme, čo sa z toho všetkého vyvinie.

19 *Emmgirl* | Web | 31. července 2010 v 19:12 | Reagovat

[18]: Páni, moc si vážím toho, že jsi se rozhodla to dočítat! Ani nevíš, jak moc mě to těší! :)
Děkuju. Vážně Ti moc děkuju x)

Btw: A omluv mě za nedokonalosti, kterých tam je určitě víc než dost. :/ Novější se snad budou líbit více. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama