Life is Dream [130.díl]

1. července 2010 v 16:35 | *Emmgirl* |  » Life is Dream












Stále vedle sebe mlčky ležíme. Z otevřených prosklených dveří vedoucí na balkon jde do pokoje čerstvý, avšak příjemně teplý vzduch, který nás následně obklopuje. Hladí mě ve vlasech a částečně objímá mé holé paže. Nakonec jsem si na sebe vzala jen příjemnou, lehkou košilku, spíše domácí šatičky na špagetová ramínka.
Mé myšlenky se po chvíli stočí opět ke včerejší noci. Nedokážu přesně říci, jak krásné to vše bylo. Žádný popis by neseděl na včerejší noc. Ještě teď mám husí kůži po celém těle, doprovázející úžasným pocitem, táhnoucím se po mých zádech. To co se mezi mnou a Filipem odehrálo, jest něco nepopsatelného. Něco, co si oba zapamatujeme. Tedy měla bych asi raději mluvit jen sama za sebe, ale doufám, že to cítí úplně stejně. Nevím, proč jsem na pochybách. Možná mě znervózňují fakta, která dokazují, že přede mnou měl tolik zkušených holek a já? Já jsem pravým opakem.
Milování s ním bylo.. Panebože, stále mi moc dobře nedochází první použité slovo. Doopravdy se stalo to, čeho jsem se celou tu dobu tak strašně moc bála? Když si vybavím ten krásný pocit bezpečí, touhy, lásky a vzájemného chtíče.. Točí se mi hlava a podlamují kolena, ještě teď. Opět.

,,Miluji Tě, víš ty to vůbec?'' zašeptá, s pozorným pohledem, pozorujíc ten můj. Jeho rty jsou semknuty k sobě, přesto se mezi nimi však utvoří malinkatá mezírka.
,,Možná něco málo tuším. I když bych to neřekla přesně takhle, zní to vážněji..'' vzhlédnu k jeho očím, jelikož se hlavou opírám o jeho hruď.
,,Protože to vážné je. Myslím to smrtelně vážně, Mell.'' Lehce mě políbí a pokračuje dál.
,,Od chvíle co jsem Tě viděl, přeskočila jiskra. Vlastně už tehdy na chatu, jestli si pamatuješ.. Jako by jsi mi rozuměla, aniž by jsi znala, můj postoj na vše kolem.'' usmívá se při vzpomínání na zcela první společné časy. Potřeboval to ze sebe dostat. Předtím, než včera usnul, přemítal nad tím vším. Zvlášť, jestli si Mellanie uvědomuje, že ji miluje. Potřeboval ji utvrdit v tom, že včerejší noc pro něj byla tím nejhezčím. Avšak nějaká zábrana mezi nimi je. Nemyslete si, že by se jejich vztah nějak horšil -to vůbec ne!, spíše naopak zlepšil-, ale v oblasti témat týkajících se
pohlavního styku, milování se, je pro oba stydlivost velkým problémem. Tedy u Mellanie jest tato věc ještě větším problémem, ale jak vidíte i u dospělého kluka se může stydlivost vyklubat. Zvlášť, ve vážném vztahu, když mu jde vážně o vše.
,,I z těch obyčejných vzkazů jsem cítil něco nepopsatelného. Líbila jsi se mi ještě předtím, než jsem Tě poznal osobně.'' lehce zkroutí rty do úsměvu, aniž by si to uvědomoval. Je šťastný, což mě jen utvrzuje a hřeje u srdce.
Vybavuje se mi snad každá minuta toho, co se odehrálo v minulosti. Dovolím si tvrdit, že už trochu vzdálenější minulosti. Samozřejmě spolu budeme teprve "obyčejný", krátký rok, to je v dnešním světě skoro nic. I když.. Většina vztahů v téhle době nevydrží ani půl roku, stěží tak čtyři měsíce, aniž by si lezli na nervy. My máme stále o čem mluvit. Pořád se vzájemně posloucháme rádi, i když jsme si vše podstatné řekli. Když si vzpomenu na náhodu, která nás svedla dohromady, chce se mi radostí uronit pár slz.
,,Víš, že díky Tobě jsem opravdu šťastná? Nikdo mi nikdy tak nerozuměl, jako ty.. Díky Tobě jsem se dostala z té -pro mě- nejtěžší kapitoly života.'' nechám ho, aby znovu spojil naše rty. Tentokrát však na delší dobu. Jemně mě hladí po zádech a poté přemístí svou dlaň do mých rozpuštěných vlasů. Špičky našich jazyků se vzájemně proplétají a já cítím znovu ta tak známá, motýlí křídla v podbřišku. Vím, že ostatním bychom museli připadat příliš přeslazeně, ale i když život není ani zdaleka tak lehký, jak se může na první pohled zdát, s pravou láskou po boku zvládnete tolik obtížných věcí.. Například věci, které by samotného člověka ranily, ublížily mu či dokázaly, že samota nezmůže nic proti celému, mnohdy složitému světu. I já patřila k těm, kteří věří na lásku, ale nikdy ji zatím nepotkali a přestávají doufat v zázraky. Vyplatilo se mi čekat na toho pravého, jelikož bez Filipa bych si nedokázala představit svůj život. Možná Vám to přijde jako přehnané řečičky, ale bez milující osoby/milujících osob nemá čas trávený doma smysl. Pocit, který mne naplní vždy, když ho mám u sebe, se nedá jen tak popsat. Projede mnou záchvěv štěstí, a jakmile ucítím doteky patřící mému tělu, jsem štěstím bez sebe. Cítím něco.. Něco, co nedokáži vyjádřit slovy. Slova ani věty nestačí, jelikož balzám na duši už jest jen ten pocit, že Vás někdo miluje. Že existuje někdo, kdo Vám oplácí lásku, kterou vyvolenému dáváte.
,,Miluju Tě, Filipe..'' utvrdím ho, když se od něj na chvíli o nepatrný kousek odtáhnu. Slza štěstí steče po mé tváři. Má slova mu vykouzlí úsměv na líčku. Jeho plné, příjemně teplé rty se přiblíží a slíbnou slanou kapku, dokazující tak krásné city, které k němu chovám. Mé srdce se rozbuší, když mě přitiskne ještě blíž k sobě.
,,Tahle slova jsou těmi nejhezčími, které jsem kdy slyšel.. Protože jsou od Tebe.'' je šťastný stejně, jako ona. Oba si jsou jisti tím, že se vzájemně milují a ani jeden nelituje toho, že postoupili ve svém vztahu dál. Ukázali, že si sebe vzájemně váží a oba brali na vědomí rozhodnutí toho druhého. Nikdy se vzájemně netlačili do něčeho víc. Nechávali tomu všemu pomalý průběh a čekali na ten správný čas. Vyplynul ze situace tak, jak čekali..

I když si nepřipadám v tento moment nijak příjemně, jelikož se necítím zrovna dvakrát přitažlivě. I přes navštívení koupelny jsem nepočítala s tak romantickou chvilkou a nekladla jsem tedy moc velký důraz na úpravu vlasů a oblečení, takže líčení nepřipadalo v úvahu. Jsme doma, je to normální, nepřipadáš mu úplně nemožná a nepřitažlivá. Má Tě rád..

Jeho slova jsou však balzámem pro mou duši, která je bezvýhradně a nepopsatelně zamilovaná. Stále a nejspíš už napořád. Nenechám si ho vzít. Zvlášť, když jsme prošli tím vším. Přeci jen jsme to zvládli a náš vztah to vše ustál. To je také znamení toho, že spolu zvládneme vše. Teď už snad ano..
,,Nepřeháněj.'' usměji se, jakmile se zbavím narůžovělého ruměnce, který se nahnal do mých tváří. Sleduji své dlaně a prsty, které si vzájemně hladí.
,,Když mluvím o nás, nejde přehánět..'' jak krásně zní, když vyslovil tu část, kde zaznělo ,o nás'. Svou dlaň přiloží k těm mým a když jednu nahradí svou, usměji se. Všiml si mé nervozity a zčervenání. ,,Co takhle dát si snídani a jít si zaplavat?'' nadzvedne jedno obočí ve snaze odlehčit situaci.
,,Zní to jako dobrý nápad..'' podívám se směrem k němu, když mě znovu krásně obejme. ,,Ale mám podmínku..'' pronesu rychle. Vykulí se zasmáním své šedo-zelené oči, které s otázkami v nich upře na mě.
,,Copak jsi si na mě vymyslela?'' pousměje se a stále mě napjatě sleduje.
,,Nedotkneš se ničeho v kuchyni a poslušně počkáš v jídelně, kde si jen sedneš.'' pozvedne nespokojeně obočí a potlačuje zamítnutí.
,,Dobře, tak nikam nejdu.. A ty se moc neraduj, nezbavíš se mě, jelikož Tě tu budu držet taky.'' zasměje se a zalehne mě. Samozřejmě, že velmi opatrně a ne celou vahou.
,,To se Ti zdá, jako dobrý důvod?'' pozvedne velmi pobaveně obě obočí a skousne si spodní ret. Horlivě přikývnu.
,,Nechceš být přeci o hladu..'' zakňourám se smíchem trochu dotčeně. Ještě, kdyby měl hlad, to by mi nejspíš prošlo.

,,Vážně?'' nevěří. Uchechtne se, když si stojím za svým. Načež jemně za zápěstí přemístí mé paže nad mou hlavu. ,,Vypadalo to, že už nemůžu být šťastnější..'' zajiskří mu v očích. Je jako malý klouček, který dostal svou hračku v podobě nového modelu sběratelského autíčka. ,,Nepustím Tě nikam, pokud budeš stále tak umíněná.'' políbí mě, když chci vzdorovat. Ihned začnu spolupracovat. Pravou paži uvolní, jelikož má zápěstí drží nad mou hlavou velmi patrně a jemně už jen levou dlaní. Pravou mne začne hladit po bocích. Pustí mé paže a já jimi zajedu do jeho vlasů, pravou poté přemístím na jeho záda, překrytá tričkem.
           
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 mil01 | 1. července 2010 v 17:36 | Reagovat

No tohle je zas moc pěkný dílek, krásně se to četlo.

2 MiMi Madison H. | Web | 1. července 2010 v 19:34 | Reagovat

hihi :) hezký dílek :p ...jak jsem četla ten závěr, tak so se tak brzo na tu snídani nedostanou :P hehe :)

3 *Emmgirl* | Web | 1. července 2010 v 19:40 | Reagovat

[2]: Možná jo, co ty víš.. :D :P

4 MiMi Madison H. | Web | 1. července 2010 v 19:57 | Reagovat

[3]: no to je fakt..nechám se překvapit v dalším dílku :p

5 Cool- Nicky | Web | 1. července 2010 v 20:59 | Reagovat

:) krásne :) som rada že si konečne začala písať.... :D:D

6 *Emmgirl* | Web | 1. července 2010 v 21:21 | Reagovat

[5]: Díky :) Jsem si nebyla jistá tím, jestli to stále čteš.. :D

7 Dulcecita | Web | 1. července 2010 v 22:45 | Reagovat

Přiznávám se bez mučení, že tohle je na mě vážně trochu moc. Nesnáším happy-endy (když už, tak někdo musí umřít) a tohle je vyloženě I-am-so-happy povídka. Moje morbidní duše trpí :D
Na druhou stranu píšeš moc krásně a celý text se čte jedna báseň. Krásně svoje texty reprezentuješ "šťavnatými" slovesy a zajímavými slovními hříčkami. Dokonalost toho textu se nedá vystihnout slovy, tvoje slovní zásoba mě donutila přečíst si celý text a nejspíš se na celou povídku vrhnu od prvního dílu...

8 *Emmgirl* | 2. července 2010 v 0:32 | Reagovat

[7]: No, já jsem blázen do happy endů a jelikož byla tahle povídka mou zcela první kapitolovkou, mám jasno už od začátku, jak skončí. x)
Budu se snažit přemáhat a zkoušet se naučit psát nějaké 'bad endy' :D ;)

Jinak moc děkuju, jsem vážně šťastná, že se Ti mé psaní líbí. Děkuju! :)) Jsem poctěna tím, že uvažuješ o přečtení tolika dílové povídky od začátku (ale věř, že první díly jsou hrozné.. to víš, začátky paní) x) Samozřejmě pokud chceš, nebudu Ti to rozmlouvat. :)

9 Dulcecita | Web | 2. července 2010 v 10:33 | Reagovat

[8]: Ale tak samozřejmě je to tvůj styl. Když tolik miluješ happy endy, povídky se špatným koncem by ti nejspíš nešly tak od ruky, možná by působily nuceně. A musela by ses hodně snažit... Ovšem, kdyby se ti chtělo, nebudu protestovat x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama