Life is Dream [131.díl]

2. července 2010 v 17:40 | *Emmgirl* |  » Life is Dream












Po vydatné snídani, kterou jsme s Fílou nakonec kompromisně udělali společně, se přemístíme na terasu před dům. Možná bych se měla zmínit, že je hned vedle terasy, následně několika dřevěných a velmi luxusních lehátek, obrovský bazén, na zimu krytý.
Domluvili jsme se s ostatními, že se dnes večer sejdeme v L.I.X.u, kde se scházíme už nějaký ten pátek. Tedy nejprve pojedeme k nám domů, jelikož jsou moji rodiče domluveni s těmi Filipovými a Martiny na večeři a až poté pojedeme s Martinou do klubu za ostatními.
Neviděli jsme se všichni dohromady jen nějaké dva dny, ale už se na sebe vzájemně opět nemůžeme dočkat. Vím, že to zní trochu podivně, ale s Martinou, Markem, Anie, Kubou, Jenny, Dejvem či Matesem je to vážně pravé přátelství. Když jsem je potřebovala, byli tu pro mě. Když tu pro mne -v době našeho rozchodu- nebyl Filip, byli oni těmi, kteří mě drželi na nohou. Nechci vzpomínat na jedno z těch smutných období, když ho mám vedle sebe. Když se zdá býti vše zase úžasně romantické a v naprostém pořádku.
Jednu z velkých osušek položím a následně rozprostřu na jedno z mnoha lehátek tady u bazénu. Filip tu svou hodil na jedno z vedlejších a dále se nemusím zmiňovat, co následuje. Skáče z odrazového můstku krásnou šipku. To víte, každý kluk se předvádí.. V akorátní míře to jest normálním, takže v tomto případě není co řešit. Zasměji se, když se celý mokrý vynoří a připlave ke kraji blíže ke mně.
,,Pojď ke mně, nebo si pro Tebe půjdu..'' zatřepe s úsměvem hlavou, aby dostal alespoň část kapek z mokrých vlasů. Světlejší hnědá se rázem přeměnila v alespoň o pár odstínů tmavší.
,,Nepůjdu.. Počkám si raději, až se vydovádíš. Nechtěla bych se octnout z ničeho nic ve vodě..'' připustím se zasmáním a sednu si na lehátko v úrovni před ním. Pobaveně pozvedne obočí. Koutky jeho rtů se zkroutí do rošťáckého úsměvu. Chvíli nechápu, ale jakmile se zapře dlaněmi o okraj z pískovce a bez problémů se vyhoupne nahoru, je mi hned jasné, co má za lubem.
,,Nee, Filo.. Prosím, nech toho..'' zkouším s milým kukučem, avšak nevypadá, že by mi skočil na výmluvy typu, že mám čerstvě vyfoukané vlasy a podobné těmto.
,,To Ti nepomůže, lásko..'' zakroutí pobaveně hlavou a zvedne se ze sedu. Vstanu tedy také a jediné, co mi připadá dobrým nápadem, jest úprk. Beru tedy nohy na ramena. Pár kroky však srovná můj náskok a své ruce obtočí kolem mého pasu.
,,Studíš..'' vypísknu zaskočeně, jelikož jsem nečekala, že by měl v plánu hodit mě vážně do bazénu. Nejspíš jsem mu vnukla nápad, když jsem se zmínila o tom, že se k němu nebudu přibližovat, dokud se pořádně nevydovádí.
Sluneční paprsky svítí ostošest, avšak když se svými příjemně studenými rty přiblíží k mému horkému krku, zrosolovatím. Jediné mé štěstí jsou jeho paže omotané kolem mých boků, které mě pevně vinou k sobě. Znovu mě jeho doteky či samotná blízkost jeho těla u toho mého dostává do euforie. Laská můj krk a přibližuje se až nebezpečně blízko k mým rtům, když se otočím čelem k němu. Objímá mě tak silně, přesto jemně a opatrně, že jsem celá mokrá. Tedy respektive má plavková podprsenka, kterou mám momentálně na sobě, jest zcela nasáklá kapkami, které se ještě doteď třpytily na jeho nahé kůži.
Nadále se věnuje mým rtům, avšak jemně mé, rozklepané tělo z jeho blízkosti, zvedne do náručí.
,,Mám pár návrhů, můžeš si vybrat.. Chceš, abych Tě tam hned teď hodil; skočil s Tebou nebo šel hezky pozvolna?'' optá se, se zářením v očích. Skousnu si ret a nenechám se dvakrát pobízet k odpovědi.
,,Pozvolna..'' vyhrknu rychle, jelikož se až nebezpečně blízko přibližuje k okraji bazénu v hloubce. Zasměje se mému výběru. Na trochu delší dobu spojím naše rty. A jelikož ho objímám oběma rukama kolem krku, abych nespadla, nemusím se obávat, že by nebyl dostatečně blízko.

Jsem celá mokrá, včetně promočených vlasů, které jsem svázala do ohonu. Pokud by někoho zajímal důvod, navzájem se snažíme potápět. Tedy spíše já jeho, jelikož kdyby chtěl, neměla bych proti němu šanci. Avšak pod vodou je stále jen on. Někdy se mě snaží podplavat, jindy si mě vysadí na okraj..
,,Nezasloužím si pusu?'' vykouzlí okouzlující, psí pohled. On je tak dokonalý, milý a.. Panebože, pociťuji stále prvotní zamilovanost. Jako bychom spolu teprve začínali nějaký vážný vztah. Přitom se známe již něco málo přes třičtvrtě roku.
,,Za to, jak jsem dopadla?'' zasměji se a na důkaz pohodím mokrým culíkem. Přesto se však nechám obejmout a naplácnout na stěnu bazénu, s masážní tryskou opodál. Ve vodě je vážně příjemně. A to nejen kvůli teplému počasí.. Zvlášť, když vezmu v úvahu, koho to vedle sebe mám.
Omotám paže kolem jeho ramen a nechám se jemně hýčkat jemnými polibky, které ve mně vyvolávají opět ten příjemný pocit v podbřišku. Jednou dlaní zajedu do jeho mokrých, rozcuchaných vlasů. Krátké klučičí, dobře sestříhané vlasy mají tu výhodu, že vypadají úžasně, i když jsou promočené na ten nejposlednější vlásek.
,,Nezapomeň, že je dnes ta večeře u nás.. Vrátí se Vaši rodiče včas, nebo mám mamce zavolat?'' zeptám se.
,,Psali mi, že jsou domluveni na osmou, takže je dostatek času.. Bude teprve jedna hodina.'' slíbne nepatrnou kapičku vody, usazenou na mých rtech. ,,Vrátí se někdy kolem třetí, možná čtvrté.. Napadlo mě, že bychom si mohli vyrazit někam na oběd. Jen my dva..'' pozoruje mou reakci. Musím říci, že velmi pozorně.
,,To zní lákavě..'' ukážu v úsměvu část svých bílých zubů, což ho nejspíš utvrdilo v domněnce dokonalého plánu. Políbím ho a poté vylezu na okraj, kde se vystavím slunečním paprskům. Přeci jen se chci ještě trochu přiopálit. Filip si mezitím zaplave, musím říci, že má několik bazénů vážně skoro hned. Sem tam se přiblíží ke mně, políbí mne či namočí a dále už si pak jen užíváme krásného, prosluněného letního dne.

Zrovna, když jsme se opět líbali a znovu trochu společně ve vodě dováděli, z ničeho nic se na zahradě objevila Martina s Markem a poté za nimi dokonce s úsměvem kráčela Anie. Samozřejmě jsme si jich nevšimli do té doby, než na sebe se smíchem upozornili mírným zakašláním. Odtrhli jsme se od sebe, jelikož jsem se trochu zastyděla, že to budou Filipovy rodiče. Tedy jen částečně - stále jsme na sebe byli nalepení, jen jsme od sebe oddálili rty.
,,Ahooj lidi, copak to tu vyvádíte?'' pronese s pomrknutím a úsměvem od ucha k uchu Martina.
,,Ahoj..'' usměji se. Jsem si jistá, že nabírám trochu růžovější barvu. Doufám, že se zdá býti tento odstín stále ještě přijatelně přírodním.
,,Vůbec nerušíš, sestřičko..'' sarkasticky pronese již trochu opuštěný Filip, když se vzdálím a vycházím z bazénu. Následně si omotám kolem mokrého těla osušku. Následuje mě.
,,Nemusíte sem chodit, jen jsme se chtěli ujistit, jestli večer platí.'' usměje se radostně Anie. Ona byla mou jedinou nejlepší kamarádkou v době, kdy jsme se s Martinou, ani Filipem ještě neznaly. Je šťastná, když se tak cítím já a naopak já jsem nesmírně ráda, když jim to s Kubou klape. Vše je jak má být. Možná až moc dokonalé na normální život, ale je to jen dobře.
,,Jistě, že to platí. Už se nemůžeme dočkat.'' přisednu si ke všem ostatním ke stolu na verandě.
Chvíli si povídáme, a když zjistíme, že je něco kolem druhé hodiny, navrhneme, že bychom mohli jít společně na oběd.
Odešla jsem se připravit jako první, takže proběhla rychlá sprcha, vyfénování vlasů a poté také vybrání oblečení. Musím říci, že jsem to vše stihla v rekordním čase. Filip mezitím navštívil druhou koupelnu v patře a
když jsme byli skoro ve stejný čas hotoví, mohlo se vyrazit.
Kuba si šel prý zařídit nový cestovní pas, jelikož mu ten dosavadní propadl. Než však dojedeme do restaurace, stihne být na druhé straně Prahy, takže se k nám přidá. Martina s námi pak půjde na večeři. Ostatní byli také přímo mou maminkou pozváni, ale prý se uvidíme až večer v klubu. Co naděláme, že.
Při obědě se nasmějeme a zkoušíme vymysleti nějaký další program, který by vystačil po zbytek prázdnin.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti story Life is Dream?

Jasně.. *the best* :) 62.9% (200)
Ujde.. 7.9% (25)
Mám radši jednodílný.. x) 6.6% (21)
Mám radši LoV.. x)) 5.3% (17)
Nelíbí se mi... 17.3% (55)

Komentáře

1 mil01 | 2. července 2010 v 19:56 | Reagovat

Moc hezký dílek skoro je mi líto že už to chceš vážně ukončit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama