18.srpna 2010 - 28.srpna 2010

30. srpna 2010 v 16:00 | *Emmgirl* |  →My diary
Zdravím Vás, Mé věrné čtenářky
                    /a pokud sem náhodou zabloudí i nějací kluci, zdravím i čtenáře/. :))

V první řadě bych Vám chtěla poděkovat za tak hezké komentáře v době mé nepřítomnosti. Vážně mě potěšilo, že jsem alespoň nějaké našla. :-)
Všem, kdo sem v tu dobu zabloudili, moc děkuji! :) Vážím si každé návštěvy, která tvořila to málo, které sem za dobu mé nepřítomnosti přišlo. 
Moc, moc děkuji! <3
***

Na začátek bych měla určitě zmínit, že tato dovolená byla naprosto úžasná! Možná bych měla začít tím, že bych každý den popsala zvlášť, ale na to teď momentálně nemám po ruce foťák (digitál, jelikož zrcadlovku jsem sebou netahala) s fotkami ze skoro každého dne, které by mi přopomněly určité pocity, které jsem v ten momentální den či okamžik cítila a já Vám mohla dopřát alespoň polovinu z toho, jak moc dokonalé to tam bylo. :)
Přeci jen s tím začnu, ale upozorňuji, že se bude zjevně dost věcí opakovat, jelikož nic nejde vyjádřit tak, jak to doopravdy bylo. :-))
*
18.srpna 2010
Asi bych měla začít samotným příjezdem, který byl tak nějak trochu více rodinný, než se čekalo. :D Jelikož jsme se na stejné místo vrátili asi po páté, ne-li po šesté, přivítání bylo jako starých známých. :-) Všichni, co tam byli již uběhlé roky, tam byli také teď. :-) Včetně toho úžasně milého a hezkého číšníka. x) :D *andělský kukuč* Který dokonce umí pár českých slov. :) Úspěch a velmi milé, slyšet alespoń něco, jelikož tam nejezdí moc Čechů. :-)
Na pokoji na nás čekala kartička, že nás personál hotelu srdečně vítá a tu doplňovala láhev červeného vína. Samozřejmě jsem abstinent, takže nepiji. :-) Rodiče také nepatří mezi příznivce alkoholu, takže jsme ji nedotčenou přivezli na 'památku'. x)

19.srpna 2010
Další den patřil mezi ty pohodové, kdy jsme si prošli alespoň částečně promenádu, která se táhla kolem pláže, čili podél šumícího moře. Večery jsou vždy nejlepší, to mohu potvrdit. Atmosféru nejde přesně identifikovat, ale mohu alespoň za sebe říci, že bych tam vydržela alespoň dalších dvanáct dní, až na ta ukrutná vedra, co tam byla. :)
Po procházce jsme se  přemístili na hotel, kde byla večerní zábava. Musím říci, že je tam vážně úžasně. Zábava na hotelu nechybí, přesto tam jest vždy rodinný klid. :-) Ale žádná nuda, to by se nám myslím nelíbilo. ;)
Dali jsme si drink, já osobně nealkoholický, a musím říci, že to bylo vážně povedené. :) Ale to se budu zjevně opakovat častěji, jelikož na drinky jsme chodili skoro denně. :-)

20.srpna 2010
Celý den jsme ztrávili u moře, zašli si na oběd do úžasné pizzerie, která byla hned u moře, takže při sezení jste koukali na vlny, kterých bylo ten den požehnaně... Prostě krása. :)
Ještě předtím jsem však byla zabraná do knihy, kterou jsem si tam ještě společně se dvěma přivezla. Příště by jich chtělo více, ale to už by měl můj kufr hodně přes nejvíce možných 20 kg, takže se budu muset spokojit se třemi výtisky o několika set stranách. :-) Dále jsem měla po ruce vždy svou mp4ku, ve které se momentálně nachází něco málo kolem 950 písniček, což je ústihodné číslo. :) Nuda ani náhodou nebyla, ale to se nemusím zmiňovat, že.
Jako každý den jsme se připravovali na večeři, poté jsme se nadlábli, jelikož jídla tam je vždy hromada, takže není nouze o to, že by jste si nevybrali. Například patřím mezi trochu vybíravější lidi, co se jídla týče. Nejím houby, mořské potvory (i když to jsou speciality) a najde se toho ještě trošku více.
Miluji španělskou kuchyni. Třešničkou na dortu byla Paella, která se podávala ve velké pánvi, takže si mohl každý vzít co přesně chtěl. Je více druhů, ale já osobně zbožňuji tu normálnější, bez mořských plodů, s těstovinami.. Ale ta s rýží také nechutná špatně. :-)
Večer jsme se šli opět procházet po promenádě, olemované z jedné strany krámky a z druhé mořem, pláží a restauracemi. Konkrétně spíše místami z restaurací na úrovni, jelikož odtud bylo vidět krásné moře, oblohu, měsíc.. Prostě dokonalost. :)
Aby toho nebylo málo, ještě předtím, než jsme si sedli na drink, nechala jsem si udělat permanentní tetování hennou na levé ruce. Musím říci, že se celkem i povedlo, ale oproti tomu dalšímu to je jen hezké. :D 

21.srpna 2010
Po krásném, nekončícím dni u moře a následně večeři jsme se přemístili na druhou stranu od hotelu, na které jsou ty luxusnější obchody. Ukořistila jsem asi čtyři nové modely brýlí. Má úchylka. x) Poté jsme se s mamkou zašly podívat po nějakém oblečení do Manga, ale musím říci, že tentokrát nic moc. Vše bylo spíše pro starší, což není zrovna můj styl, takže jsem odcházela s nepořízenou. Až na ty brýle, samozřejmě. :)
Z tohoto dne mám kupu krásných fotek, focené mamkou. Musím říci, že na některých vypadám celkem dobře, což je u mě vážně těžké.. Obvykle se mi ani jedna nelíbí a neprojde kritérii až na můj profil na MS. :D 
Na hotelu jsme si poté sedli k baru, kde jsme prohodili pár slov s číšníky a objednali si nějaké ty drinky. Poté jsme se přemístili ke kulečníku, který jsme si s taťkou dali. Už přesně nevím, jestli jsem tohoto dne vyhrála já, ale jsem si jistá, že jednou se mi to podařilo. :D Úspěch, ale jelikož mám školu od taťky, kterému to fakt jde, není se čemu divit. I když.. Alespoň, že jsem tam zvládla všechny ty koule našťouchat. :D

22.srpna 2010
Další úžasný den, úžasné zážitky, úžasné pocity.. Nic z toho se ale v tomto článku neobjeví, jelikož to nedokáži přesně vyjádřit. Možná, kdybych to psala vždy ten den, kdy se to stalo, byla bych úspěšnější. Ale jsem si jistá, že nikdy bych nedocílila toho, aby se v pár písmenkách, slovech či větách odráželo něco tak úžasného a vážně svým způsobem dokonalého.
Po večeři jsme vyrazili jako obvykle na procházku. Tentokrát jsme zašli na molo s májákem, ktré se nacházelo při cestě na pláž. Musím říci, že nikdy nechodím ke kraji, jelikož je tam řádná hloubka, když sem polují lodě, nabírající lidi na výlety. Jednoho jsme se pozdější den zůčastnili, ale o tom až později. :-)
Místní odtud normálně skáčou do vody, což je podle mě trochu padlé na hlavu. :D Bála bych se, ale tak je to jejich věc, že. :) Jednou jsem se až začla bát, že mě do vody vezme ten Španěl sebou. :D Nevím, jestli to mělo být úmyslně, když tam nějací jiní kluci házeli své kamarádky, ale tak doufejme, že ne. Naštěstí jsem tam nebyla sama, jelikož vážně nevím, co by z toho bylo. Úsměvy sem, úsměvy tam a už bych byla ve vodě. :D Zmáčená, v šatech.. Uh, to by nebyla moc dobrá kombinace. :P

23.srpna 2010
 Pohodový den, kdy jsem trávila celý den v moři a snažila se vyhýbat tomu, aby mi sjela plavková podprsenka. :D Vážně, ten den byly příšerné vlny. Naštěstí když se tak stalo, byla jsem tou vlnou už potopená, takže jsem se nemusela zahrabovat studem do písku. :D
Nabitá mp4ka opět posloužila, již druhá knížka, kterou jsem hned ten den dočetla, mne také nenechala na souši bez společnosti. :-)

24.srpna 2010
Během snídaně jsme se s rodiči rozhodli, že něco podnikneme. Výlet se zdál dokonalým způsobem, skloubit to horko s něčím příjemným. Jelikož bylo sluníčka až až na to, abychom se chtěli pařit cestou v autobuse, vybrali jsme si příjemnější způsob dopravy. Lodí.
Bylo něco kolem 11:15, když jsme se dostavili k molu, kde si následně zakoupili lístky a čekali na loď. Naštěstí jsme zrovna měli štěstí na tu nejnovější, což bylo příjemné zjištění. :-))
Vybrali jsme si cestu do Porto Crista, kde se konaly trhy. První zastávkou však nebylo samotné Porto Cristo, jako tomu bylo v roce předpředešlém (tuším, že jsme tam byli již v roce 2008, nebo dokonce 2006?), ale do plavky se zahrnula také zastávka v zátoce, kde byla průzračná, azurově modrá voda. Člověk by neřekl, že se jedná o moře s neskutečnou hloubkou. Zvláště když se jednalo o zátoku u skal, na kterých mimo jiné stály rodinné domy zdejších bohatých lidí. Abych pravdu řekla, bála bych se mít dům na podemleté skále těsně nad hlubokým mořem.
Ale byl to zážitek. Vážně bylo vidět až na dno, takže si nikdo nemusel bát skočit. Ach, málem bych se zapomněla zmínit o tom, že součástí této zastávky byla možnost skočit si z lodi do vody. Asi tak čtvrtina lidí si skočila. To přeháním, obě patra lodi byla plná, takže to nemohla být až taková část lidí. Bylo jich tuším asi tak 15. Taťka si chtěl také skočit, ale nakonec nešel. Kdybych patřila mezi ty odvážnější, śtrašně ráda bych si to zkusila a skočila, ale jelikož nikdy nevíte, co se skrývá na dně (ok, tady bylo vidět sice až na dno, ale to neznamená, že někde o pár metrů dál, kde už byla normální, hloubkou neskutečně tmavě modrá voda, nemůže něco být) či u skalisek. Samozřejmě máme vše zkodumentováno na kameře, já mám pořízených plno fotek (bohužel jen z digitálu, takže jsou velmi amatérské, ale zrcadlovka se mi na dovolenou  tahat vážně nechtěla), takže by se zde mohlo něco objevit. :-) Asi se bude jedna z vašeho pohledu o tuctovky, ale já zkrátka ulítávám na fotkách obrozu, oblohy, moře a pevniny.. Zkrátka tuctové, ale pro mne krásné. :) Dokonalý pohled, pastva pro oči. x)

V samotném Porto Cristu jsme měli něco přes tři a půl hodiny na rozchod, než se vrátíme zpátky do našeho letoviska, takže jsme si zašli na oběd do velmi dobré restaurace, také s úžasným výhledem a poté se podívali na místní trhy. Ukořistila jsem úúžasné náušnice. Dvoje, stříbrné náušnice. Ruční práce by to měla být, takže nad přemrštěnými cenami přivřete oči. *Nemám štěstí na slevy či dobré ceny, už jsem to říkala?* Ale stálo to za to. Jedny dokonalé, trochu masivnější kruhy a druhé oválné, také stejně ozdobné náušnice. Nedokáži je popsat, takže se chci jen vyvarovat toho, aby jste si nemysleli, že to jsou jen oválné něco. :D Zkrátka do rozpuštěných vlasů se hodí dokonale. Kruhy zase k vyčesaným vlasům, či culíku. Někdy možná pořícím fotky, abych Vás vyvedla z omylu, ale myslím, že není potřeba. Zkrátka jsou úžasné. x) Nějaké další drobnosti jsem si odtamtud odvezla a poté jsme už šli na malinkatou pláž, u přístavu. Smočily se, mezitím co se šel taťka porozhlédnout po přístavu. Jachty, lodě, čluny.. Zkrátka fascinující, bohužel nebyla ta možnost, že by jsme si zaplatili projížďku, po které taťka pase už dlouhou dobu. Tak snad příště. :-)
Poté jsme se nalodili a nechali se ošlehat příjemným větrem, který doprovázel neustálé paprsky slunce, svítíc o 106. Na lodi byl bar, takže jsme se zásobovali studeným pitím a osvěžujícími nanuky. Stále ještě přeplnění z oběda. :D 

Po výletě jsme zašli k bazénu, jelikož moře už nemělo cenu na takovou chvilku a dále už se jen vystřídali v koupelně a upravili. Jako každý večer, že. :-)
Poté, co jsme se najedli, jsme místo odpočinku, který se po tak perném dnu dozajista dostavit měl, prošli promenádou značný kus až ke konci tohoto letoviska. Tedy skoro. Nepocítili jsme žádnou únavu, která se dala čekat a tak jsme prošli pár obchodů. Musím říci, že jsem ukořistila úžasné boty! Černé na podpatku, skládajíc se z černých tlustých pásků (asi ze dvou překřížených) a ozdobené kouskem řetězu na volné špičce. Ok, mé popisování věcí není zrovna dobré, takže si je raději ani nepředstavujte, jelikžo by z toho vzniklo něco extra hrozného. :D Zkrátka musím říci, že za to stály. Jsou prostě úžasné!
Poté jsem si našla jedny šedé šaty, ozdobené na dekoltu plíšky. Zkoušela jsem si je a nějak se mi na mě nelíbily, takže jsem odcházela bez nich. Poté jsme se opět zastavili na hotelovém baru, sedli si na terasu a zahráli si kulečník. To mi připomíná historku z dovolené 2008, kdy tam byl Anka (přezdívka). :-)

25.srpna 2010
Další velmi povedený den. Nemá cenu se více rozepisovat, jelikož jako vždy bylo vše dokonalé. :-) Na pláži se potuloval příjemný plavčík, který patřil mezi ty mladší (kupovidu tam někoho mladého mají taky) a jakmile si sundal tílko, většinu pozornosti se strhlo na jeho tetování, přes skoro celou horní polovinu zad. Vážně povedené, musím říci. Nejsem fanda tak velkých motivů, ale jemu to tak nějak sedlo. Tak určitě si dovedete představit mladého, snědého Španěla. :)) Myslím, že není potřeba doplňovat něco dalšího. ;D

Večer byl u nás na hotelu Hawai večer, takže když dal DJ do placu rákosové sukýnky, ujaly se jich maličkaté holčičky. Ach, při mé smůle si jedna roztomilá, malinkatá blondýnka v šatičkách a španělských botičkách, vybrala právě mě. Přišla, vnutila mi sukni a zase odběhla. Krve by se ve mně nedořezalo, jelikož jsem vážně neměla v plánu dělat ze sebe šaška při nějakém programu, který si DJ vymyslel.
Taťka, dobrák, me přesvědčoval, ať jdu, že to všechno natočí a zdokumentuje na kameru. :D Umíte si představit, že Vás tímto někdo potěší? :D Mamka telefonovala snad hodinu s babičkou, takže se zdržovala hlasování. Nakonec jsem nechala sukni sukní a položila ji na opěradlo židle. Nakonec se ukázalo, že to bylo dobré rozhodnutí, jelikož vybraným DJ dával úkoly. Dovedete si představit jaké. Například mužská část dělala přehlídku již v potroušeném stavu, takže si jeden vypracovaný mladík sundal tílko a vžil se do role modela. :D Zkrátka díkybohu, že jsem tam nešla, jelikož nejsem fanda sebeztrapňování se. :P Například  nějaké holce dal úkol, aby se tam kroutila jak tanečnice. Ona si ke všemu vybrala tancování u tyče, což bylo vážně směšné a trochu trapné, když tam bylo tolik přihlížejících lidí.

26.srpna 2010
Užívali jsme si krásného a čistého moře, jelikož se nám dovolená pomalu, ale jistě krátila a přibližovala ke konci. Dočetla jsem i třetí knížku, kterou jsem měla zhltlou za dva dny. Opět jsem se zapřísáhla, že si každou knížku nechám na více dní, takže jsem s ní šetřila, ačkoli se tak nezdá. :) Jsem ujetá na knihy, ráda čtu a miluji knihy.. Ach, to už určitě víte. ;)
Poobědvali jsme tentokárt v Burger Kingu, předělali ho a musím říci, že k lepšímu. Dala jsem si Long Chicken menu, k pití citronové Nestea, které narozdíl od bublinek osvěžilo. Pro pití jsme si chodili nejen do obchodu, ale od půlky dovolené také do Burgeru, jelikož to tam mají poměrně lépe vychlazené. :D A jak jinak se má člověk osvěžit, než zmrzlinou, studeným pitím atd., když je něco kolem 35 stupňů. Ach jo, vedra tam byli.. chci zpátky! :D

Večer se u nás na hotelu pořádala Tombola, byl tam zase jiný DJ, který měl vskutku dobrý vkus na hudbu, takže se netočila žádná stará, nýbrž moderní, vcelku nové písničky. :-) Objednali jsme si několik drinků, takže jsme nasbírali snad dvacet lístečků s čísly. :D Jelikož jsme ještě nikdy nci nevyhráli, což je celkem zajímavé, když sem jezdíme už po několikáté, nedkoufali jsme ani tentokrát. Zkrátka jsme meli v plánu udělat si jen hezký večer.
Když se ozvalo naše číslo, byla jsem v příjemné šoku. Odnášela jsem si zelenou klíčenku s logem hotelu. Příjemné, ale ostatní ceny byly velmi lákavé. Například hlavní cenou bylo velké šampíčko. :-)
Sedíme, posloucháme vyhlášení čísel a když tam někdo šel již po druhé, divili jsme se, jak můžou mít takové štěstí, když mají tak málo lístků. :D Samozřejmě se mezitím tancovalo, takže jsme si s taťkou zatím zahráli kulábr.
Když přišlo na vyhlašování hlavní ceny, ztuhli jsme, když zaznělo číslo 081, které trůnilo u nás. Nejistě jsem se tedy zvedla a byla vyslána pro cenu. Nebyla jsem si jistá, jestli jsem se nějak nepřeslechla, ale anglicky i německy to mělo znamenat vážně jednaosmdesátku. A doopravdy znamenalo! Hlavní cenu jsme jako jediní Češi vyfoukli Němcům, Rusákům a nevím, kolik rozdílných národností tu bylo. :-) Poprvé a hned hlavní cenu, doplněnou ještě o jednu menší, úspěch!! :))

Zaplatilo se, poslední písnička dohrála a všichni odcházeli na pokoje. Tedy skoro všichni, pár lidí tam ještě zůstalo. My si sedli na bar a otevřeli hlavní cenu. Objevil se tam starší brácha toho mladého číšníka, který si nás také dobře pamatoval, jelikož tam minulý rok vypomáhal bráchovi. Pokecali jsme, rozlilo se to a napili se s námi. Já jen tak, aby se neřeklo. :D :))
Poté, co jsme si popovídali o MS (za použití rukou, které nám pomáhali dorozumět se :D), jsme odcházeli na pokoj. Tam si ještě chvíli poseděli na balkóně a mohlo se jít spát. Zabrala jsem asi někdy kolem tří? Jo, tak nějak. :)

27.srpna 2010
Den, jako vymalovaný. Procházeli jsme se po pláži, abychom na tom sluníčku nezešíleli. Taťka odešel na pokoj, jelikož se trochu připekl (spálil :D) a tak jsme pokračovaly s mamkou. Zašly jsme si na pití, jelikož oběd se nějak nedal zvládnout, protože jsme byly obě přejedené ze snídaně a zmrzliny, kterou jsme si dali všichni cestou na pláž. Poté jsme se zase procházely a tak nějak to uteklo. Já se snažila nečervenat, když si vedle mě lehlo asi pět kluků, kteří pořád něco šprechtili německy, otáčeli se a když jsem pak šla z moře, všichni čumeli, což nemám ráda. Šla jsem do sprchy opláchnout ze sebe mořskou sůl a trochu se osvěžit.. Nečekala jsem, že když se vrátím, všichni tam budou sedět, otočení a očumujíc. Prostě.. Eh, trapné. Jeden alespoň pokukoval nenápadně pod rukou, ale všichni ostatní čuměli normálně. Nemám ráda takové kluky. :D

Po večeři jsme si půjčili kolo pro tři, dva šlapou a jeden jen tak sedí uprostřed, a zajeli si na druhou stranu. Minulý rok jsme jeli až do jiného letoviska, ve kterém byl vcelku rozlehlý přístav, takže tentokrát jsme jen tak brouzdali uličkami. Při té příležitosti jsme se s mamkou podívaly do nějakých značkových obchodů. Bingo! Našla jsem dokonalé, béžové botky, na způsob gladiátorek. Ok, to také není trefný popis, ale musím říci, že jsou dokonalé. :) Také jsem se nakonec vrátila pro ty šedé šaty se cvoky, které byly poslední v mé velikosti a ještě na me čekaly. Neuvěřitelné, ale tentokrát se mi líbily i na mě. :-) A musím prozradit, že když jsem si je v neděli už doma po příletu zkusila k těm černým, páskovým botkách, které jsem koupila jako první, dokonalý model z toho vznikl. :) 
Pak jsme se stavili pro nějaké dárky domů, které jsme postupně nakoupily a které se rozrůstaly, takže jsme vše nenakupovali na poslední chvíli.
Večer jsme si poté ještě zašli na drink do jiného baru, nacházejíc se u těch lepších krámů. Krásná atmosféra, dobré pití, hezké songy.. Zkrátka pohodový, velmi příjemně zařízený bar. :-)


28.srpna 2010
A tak jsem se prokousala až k samotnému poslednímu dni.
Nějak to na mě dolehlo a já se vůbec netěšila domů. Nechtělo se mi do té zimy, která v Čechách panovala už od poloviny naší dovolené. Nechtělo se mi od tak příjemných lidí, od tak příjemných dní.. Hlavně jsem nechtěla za nic na světě vyměnit dokonalé a pohodové večery za dny ve škole a následné dřepění doma u učení. Už to tak zkrátka bylo a my s mamkou šly naposledy k moři. Vlastně šel i taťka, který po obědě odešel na pokoj. Vše jsme zabalili, nechali si venku jen plavky a ručníky, které se zabalily až večer, po večeři, kterou jsme si připlatili, jelikož se končilo snídaní, když jsme začínali večeří.
Vlny byly nezkutečné, plno fotek mám, ale samozřejmě patří do rodinného alba. :D Zkrátka krásná dovolená, která byla dokonalá. <3

Koupily jsme s mamkou poslední věci, jako nějaké jejich opalovací krémy, které mi vyhovovaly, poté nějaké pohledy, které jsme napsali a poslali.. No a dále jsme se po večeři se všemi rozloučili. Zkrátka jako vždy, už je to normální. :-) Příští rok se těšíme opět neskutečně moc.. :))

Zbytek už asi znáte. Cesta na letiště, ulicemi v zápalu večera a poté už jen samotné odbavování na letišti. Free shop byl otevřený non-stop, ne jako na Ruzyni.. Takže jsme si nakoupili nějaké věci. Další parfém, kterým jsem svou sbírku zvetšila. Zapomněla jsem se zmínit, že jsme toho nakoupili až až už na Mallorce. Vše jsem nevypisovala. :)

Dovolená skončila a my nastupovali do letadla. Rok od roku je to lepší a krásnější. Zjevně to bude asi tím, že jsem rok od roku starší. :) Miluji těch většinou dvanáct dní, kdy jsme jako rodina spolu a užíváme si pohody, bez starostí a všeho shonu kolem. Je to jediná doba, kdy nemusíme nikam pospíchat a jen tak užíváme společných chvil. :-) Miluji prázdniny, o to více rodinné dovolené. :-))
 *
Tímto končím s popisováním dovolené. Stalo se toho mnohem více, co by určitě za zmínku stálo, ale článek není nekonečný. :) Teď si jdu vyfoukat vlasy a připravit se na oslavu mamčiných narozenin. :))

***

Všem děkuji za přečtení. Pokud Vás to zajímalo, přečetli jste si to. :) Pokud ne, neděje se samozřejmě nic. Koho by zajímal tak dlouhý, až nekonečný článek o dvanácti dnech, přečte si to. :-)
 Neočekávám, že se dočkám komentářů, ale píšu to proto, že nechci zapomenout. :)) Nechci zapomenout na ty hezké okamžiky, které se mi vybaví při čtení tohoto článku. Vím, jak jsem se cítila. Vím, jaké pocity doprovázely tyhle chvíle.. A to je pro mě důležité. Strašně moc.. :) <33


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Dulcecita | Web | 30. srpna 2010 v 20:44 | Reagovat

Nejradši bych ti okomentovala každý den, ale to by bylo nadlouho :)
Vidím, že sis koupila dost věcí. y černé botky závidím, myslím, že si je dokážu představit. Nechceš sem dát fotky? Ale chápu, jestli se ti to nechce fotit... To mě taky ne :D
Ano, kluci, kteří beze studu čumí. To je kapitola sama pro sebe. Vždycky jsou to turisti :D Už jsem si celkem zvykla. Horší bylo, když na mě zíral mladý řidič autobusu. On koukal s otevřenou pusou! Už byla zelená a všichni na něj troubili a on pořád zíral na mě. Trapas :D
Také jsem se nechtěla vrátit do té odporné ČR. Vlastně jsem letěla do Vídně, je to odtamtud do Brna blíž. Jakmile jsem přijela a viděla, že není ani dvacet stupňů, měla jsem chuť zachumlat se do peřiny.

Určitě sis užívala víc než já a rozhodně ses nenudila :) Aspoň někdo, že...

2 *Emmgirl* | 30. srpna 2010 v 22:06 | Reagovat

[1]: Tak já bych řekla, že jsi si to i ty užila na plné čáře. :))

A s těmi čimuly naprosto souhlasím.. Trapárna. Například se mi stalo, že jsem šla promenádou a jeden kluk mi z ničeho nic posílal pusu! Jen tak na ulici, navíc s mamkou vedle sebe. :D Já myslela, že mě klepne studem za něj! :P Také se mi stalo, že na mě tři turisti (ano, s těmi je to nejhorší), kteří seděli na lavičce jen tak pískali a doslova s otevřenou pusou slintali. Brr, takové chování já vážně nemusím. :/

No, tak dlouhé komentáře mě nevadí, přávěže naopak. :D Ale tobě by se to nechtělo psát. :D:D Takže jsi mě potěšila, že jsi se přeci jen rozepsala, kočko. ;)

Btw: Co se týče těch botek, možná se k tomu někdy dokopu a vyfotím, co jsem si přivezla. :-) Ale otázkou je, kdy že to vlastně bude. :D

3 *Emmgirl* | 30. srpna 2010 v 22:07 | Reagovat

[1]: Jinak moc moc děkuji, že jsi si to přeci jen přečetla. Počítala jsem s tím, že to všichni přejdou a počkají na něco kratšího. :))
Děkuju ;)

4 Moon-lustre | Web | 31. srpna 2010 v 1:36 | Reagovat

Andělský kukuč? :D Ty jedna ďáblice :D
Ano, takhle jsem si tvůj popis představovala :D
Máš tam i ty songy, co jsem ti posílala já? :))

5 *Emmgirl* | 31. srpna 2010 v 12:32 | Reagovat

[4]: Ty jsem poslouchala nejčastěji, kočko. :)) A vlastně jen díky těm jsem měla co poslouchat. :D
Děkuju :-*

6 Dulcecita | Web | 31. srpna 2010 v 13:57 | Reagovat

[2]: Jestli chceš, napíšu ti sloh :D
Ty s těmi čumily máš víc zkušeností, než jakákoli jiná holka! :D Ty musíš být vysoká, dlouhonohá, opálená kráska. Mrcho :D
Mimochodem, čtu všechny tvoje články, tenhle jsem si nemohla nechat ujít :)
Pokud vyfotíš věci, co sis koupila, možná se k tomu dokopu taky. Ale jen kvůli tobě ;)

7 *Emmgirl* | Web | 31. srpna 2010 v 14:03 | Reagovat

[6]: Tak to ani nápad! Nemám o nic více zkušeností s čumily, než ty, což je rozsáhlé, co jsem tak četla u Tebe. :D Však vždyť ty jsi si chodila po Španělsku jen tak s kámoškama, kdežto já s rodičema. :D

A bohužel nejsem ani jedno. S mými 175 cm jsem sice celkem vysoká, ale kráska? :D:D To jsem se teď vážně od srdce zasmála. :P Jsem ráda, že si to myslíš, ale klidně tě přesvědčím o opaku, až budeš na skype. ;) :D

Btw: ok, budu se snažit se k tomu dokopat. Klidně násilím, protože chci vidět, co jsi si to pořídila vlastně ty. ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama