Smysl života (Téma týdne) aneb dá se vůbec identifikovat?

13. února 2011 v 22:00 | *Emmgirl* |  → My minds
Zdroj obrázku: DA



Smysl života.. Téma, o kterém lze polemizovat značnou dobu a stejně jen tak nenalezneme konečné východisko.
Smysl života.. Něco, co se snaží ve svém životě objevit téměř každý z nás, ale cesta k nalezení je vskutku trnitá a velmi dlouhá. Někteří z nás ho nikdy nemusí najít, jiní jej mají naopak nadosah a podaří se jim jej identifikovat hned z počátku.
**

Na toto téma bychom mohli diskutovat vážně dlouhou dobu a jen tak bychom se nedobrali ke zdárnému konci. Je tolik možných úhlů pohledů, že bychom se snad ani na jednom z nich neshodli, jelikož každý má jiné životní ambice a vytyčené cíle, kterých se snaží dosáhnout a naplnit tak své představy.
Vezmeme si třeba jeden z možných pohledů, kterým jsou každodenní činnosti.. Každý se určitě nejednou zamyslel nad tím věčně se opakujícím stereotypem - koloběhem života, jenž nejde tak úplně ovlivnit. Každý si alespoň jednou položil otázku, na kterou se marně snažil najít odpověď.. Jaký má smysl bytí, když se každičký den opakuje to stejné? Dokola a dokola, stále to stejné či maximálně podobné tomu, co se odehrávalo včera. Jak deprimující zjištění, že zažíváme stále dokola vše znovu. Začínáme se cítit jako křečci v kleci, běhajíc na točícím se kole, které je jejich jedinou možnou činností. Většina z nás z toho začíná pomalu, ale jistě bláznit.
No posuďte sami, jestli se něco pravidelně mění v již zaběhnutém denním pořádku. Člověk ráno vstane, vykoná běžnou ranní hygienu, nasnídá se a většinou ve spěchu vyrazí buďto do školy nebo v pokročilém případě do práce, kde stráví skoro celý den a tvrdě dře (tedy pokud se bavíme o těch, kterým na studijních výsledcích záleží) a když se pak vrací domů, neví, kde mu hlava stojí z té hromady práce, která na něj dále čeká. Ať už máme na mysli učení, úklid či nějaké další činnosti v domácnosti, určitě není příjemné zjištění, že nic z toho nestíháme.
Ti, kteří by vše chtěli stihnout podle ''rozvrhu'' se pak stresují a svazují špatným pocitem z toho, že něco neudělali. Však to známe z vlastních zkušeností skoro všichni.. Docházíme tím pádem k názoru, že bychom si každý měl někdy pročistit hlavu, vypnout a jen tak relaxovat. Jenže každý má své povinnosti, tak už to v životě chodí, tudíž se opět k 'vypnutí' nedostaneme a dále fungujeme na maximum.
Ale to jsem tak trochu odbočila. Původně měl tento odstavec pojednávat o tom, jaký smysl má v životě prožívat každý den svým způsobem ''znovu a znovu''. Stále dokola ty stejné činnosti. Vše se opakujíc.

**
Co je tedy pravý smysl života? Nad tím bychom mohli vážně strašně dlouho a dlouze polemizovat a nedobrali bychom se ke zdárnému konci. Každý má své vytyčené cíle a potřeby. Každý bere jako smysl bytí něco jiného..
Já jsem svůj smysl života našla už dávno, troufám si říct. Pro mne je totiž ze všeho nejdůležitější rodina. Možná se to někomu zdá trapné a stále dokola opakující se ze všech možných stran, ale je to tak. Rodina je jednou z nejdůležitějších věcí v životě, jelikož ta Vám vždy pomůže.. Podrží, když padáte.
Mým smyslem života je tedy má rodina, budoucnost (respektive její zařizování, tudíž nutno snažit se mít co nejlepší výsledky ve škole, s nimiž úzce souvisí také bohužel učení, stres atd.) a svým způsobem i internetový svět, prostředkující můj vlastní svět - tento blog a psaní, které je součástí mého života a je jím prolnuté, i když mi to momentálně zrovna nejde.
Ať si každý říká co chce, ale na prvním místě je však (alespn u mě) rodina, ta je pro mne to nejdůležitější.

Ať každý z Vás najde smysl svého života a obohatí ho tak tím.

Vaše *Emmgirl*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sami | 13. února 2011 v 23:02 | Reagovat

U té prostřední části se mi strašně vybavila legenda o Sisyfovi. Nevím jestli ji znáš, ale Sisyfos byl antický hrdina, který byl potrestán tím, že dostal za úkol aby velký těžký kámen převalil přes kopec. Nejdříve nahoru a pak dolů. To se mu však nikdy nepodařilo, jelikož ten kámen se vždy skutálel dolů ještě než ho vůbec dostal na vrchol. A on tak musel tu danou věc dělat pořád znova a znova. V antice to bylo chápáno jako trest, ale existuje například i jeden francouzský spisovatel Albert Camus, která právě tu legendu zpracoval, ovšem s tím rozdílem, že on na to pohlíží jako na štěstí, požehnání. Jelikož říkal, že je to štěstí dostávat každý den novou a novou sílu na to plnit daný úkol. Já osobně na to tedy pohlížím spíš jako na trest ale to je fuk, jen, že jsem si na to právě vzpomněla, když jsem tu prostřední pasáž četla.

2 *Emmgirl* | 14. února 2011 v 0:05 | Reagovat

[1]: Jj, znám ji. :-))
Jelikož jsme na látku o starověku měli profesorku, která se v dějinách a historii přímo vyžívá, byl by hřích nevědět o tom. :D Navíc jsem zbožňovala toto období, takže pro nadšence Egypta atd by to byl hřích tuplovaný. :)

3 Adelaine Georgia Screams | Web | 14. února 2011 v 18:40 | Reagovat

No jsem to já, no.. :D

4 Adelaine Georgia Screams | Web | 14. února 2011 v 18:48 | Reagovat

Tak když nejsi na ICQ..
Jo, pak sem asi dám foto.

5 Adelaine Georgia Screams | Web | 15. února 2011 v 16:28 | Reagovat

jsem tu, tak kdyžtak přijď na icQ.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama