/333/ Lady Gaga - The Edge Of Glory

18. června 2011 v 21:26 | *Emmgirl* |  →Music (videos)

Zdravím všechny přítomné,

Počasí se nám dnes (alespoň tady u nás) nějak zkazilo, tudíž i má nálada a zejména energie poněkud poklesla, alespoň tedy co se týče učení, do kterého jsem se zkrátka ani za boha nemohla nahustit. Potřebovala bych postrčit či zřejmě doslova dokopat k té otevřené učebnici, co stále nepovšimnuta leží na desce mého pracovního stolu, společně ještě s několika sešity do jiných předmětů, které jsem se měla dnes naučit.
No, sobotu jsem si užila a konečně ji využila vážně jen k (skoro) bezstarostnému lenošení, což vlastně dělám skoro pokaždé. :D Akorát tedy s tím rozdílem, že většinou vyrazím někam alespoň na večer či zkrátka jen užívám čerstvého vzduchu na chalupě, pokud nezbývá než odjet s mamkou. :-) Dnes jsem se však měla přemoci a naučit se alespoň něco, jelikož ještě do poloviny tohoto týdne neutečeme nemilosrdnému zkoušení (ano, náš Pan ředitel je vážně neobyčejný a jako na jediné škole u nás ředitelské volno či dřívější ukončení vážně nehrozí), kdy si doslova zabojujeme o známky. Ach jo, snad si to vše nezhorším, to by mě zřejmě rovnou kleplo. I když, už o to vlastně ani tak nejde. Přijatí jsme, že.. Sakra, znovu jsem si připomněla jednu ze záporných věcí, co jsou na ukončení 9.ročníku nejhorší nevýhodou. Jedná se o skutečnost, že ztratím dlouholeté kamarády..
O něčem podobném bude zřejmě pojednávat článek, který v brzké době můžete čekat, jelikož až mě znovu tato melancholická nálada popadne, chopím se klávesnice a spustím, abych se z části vypsala..
Tato změna bude snad z toho všeho 'nového', co nás čeká, nejtěžší, jelikož i když si úplně všichni nerozumíme a někdo špatný, kdo nám nebude zrovna dvakrát chybět, se mezi námi najde, ale přeci jen devět let je devět let.. Za tu dobu se každičký den poznáváte a trávíte jej společně. Budou vám zkrátka chybět i kdyby jste nechtěli. :( Zvláště pak Ti, se kterými se bavíte, Ti Vám budouch chybět stokrát tolik, jako Ti, se kterými se jen vídáte ve třídě. Kamarádky mi budou chybět ze všeho nejvíce. Vím, že už nikdy nepřijdu do třídy a nebudou tam Ti, kteří tam byli těch devět let.. Už nikdy nebudeme takhlekompletní a i kdybychom se později do budoucna sešli, už to nebude za těchto podmínek. Už nikdy nebudeme ona 9.B, ve které seo zábavu postarají za každých okolností naši kluci - duchem i tělem roubíři - a už nikdy to nebude ono. Nikdy to nebude stejné, nikdy už nebudeme celek. Nikdy, jelikož je to nevratné, což svým způsobem bolí.. Víme to všichni, rozejdeme sejednou pro vždy, o to horší bude loučení.
Bojím se také toho, že zkrátka nezapadnu a nebudu mít štěstí na normální lidi (pomluvačné fiflenky samozřejmě nepočítejme mezi normální a vymodlené spolužáky), jako snad každý budoucí prvák.


Proč jen ten čas tak strašně letí? Proč jen se musíme rozejít? Samozřejmě znám odpověď, ale ony otázky si kladu neustále i přesto. Vím, že se máme řídit pořekadlem ,,Musí něco hezkého skončit, aby mohlo něco hezkého zase začít..'', ale je to opravdu to nejlepší? Jsem zřejmě masochistická, když se sama uvnitř deptám rozpitváváním všeho do detailů, což trvá strašně dlouho, ale zkrátka se s tím jen tak nemohu srovnat.. Ztratíme ty, se kterými nám bylo dobře, přesto někdy těžce, což zřejmě všichni známe.. Ach, perou se ve mě aktuálně dvě strany. Jedna je nadšená z toho, že už na ni čeká něco více, než základka, ale ta druhá naopak škemrá o trochu delší čas, který by bylo možné strávit s těmito spolužáky. Je to divné, ale nechci o ně všechny jen tak ze dne na den navždy přijít, i když ztratit nejlepší kamarádky (úplně nejlepší 2, další dobré 2 a ostatní kamarádky 3) bude asi největší sousto.. Ale i zábavní kluci, se kterými se také dobře bavím, mi budou chybět.. Snad i ty zbylé pomluvačné ehm, ehm mi budou chybět!


Sakra, proč to musí být tak těžké? Vždyť jsme se na tuto dobu tak strašně mco těšili a teď.. Teď bychom to nejraději stále dokola odkládali. Definitivní rozloučení v podobě jakési rozlučky klepe neodmyslitelně a neodvratně na dveře a my to moc dobře víme.. Víme, že už to nikdy nebude ono. Nikdy nebudeme naší třídou. Znovu už ne. Nikdy. Proto se uvnitř mš odehrává cosi podobné smutku a zármutku.. Možná si to všechno beru moc vážně, ale alespoň pro mě to bude těžké. Vždyť po každých prázdninách jsme se vraceli, jen byli o ročník výš, co však teď? Teď už se nevrátíme. Nevrátíme se k těmto profesorům, nevrátíme se mezi sebe.. Proč je to tak těžké? Zřejmě proto, že se mnou nejde nikdo ze třídy. Nikdo. Na ostatní školy jsou nejméně po dvou, tudíž se nemusí strachovat jako já z toho, co je čeká. Adapťák, kde nikoho nebudu znát.. Toho se vyvarují, jelikož budou mít oporu v někom z naší současné třídy.
Je to tak komplikované.. Alespoň pro mě. Jsem si jistá tím, že uroním nejen slzu na konci, ale dokonce snad i celý potok slz, tudíž kdyby se někde v našem okolí vytvořilo nové koupaliště slané vody, určitě mám na tom zásluhu já, společně zřejmě i s kamarádkami..

Vaše, trochu utrápená a rozhodně citlivá, Emm <3
(P.S.: Alespoň že Vás neztratím, jste mým vším!)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 V. | Web | 19. června 2011 v 18:00 | Reagovat

Jůůů, děkuji moc, moc a moc :).. ta mikča je z nějaké internetové stránky a vzhledem k tomu, že byla .cz, tak to nejspíš bude nějaká časká stránka :), i když dovezen mi byl balíček ze Slovenska, těžko říci, každopádně jsem si ten potisk vytvořila, kdyby jsi měla zájem o to si také něco vytvořit, shirtnator.cz toto je ta adresa :).. musím to napsat, ten layout je vážně úžasný.. souhlasím s tebou, ale i když už nikdy nebudete jeden kolektiv, budete se scházet a vím, že jsi psala, že už to nebude takové, máš naprostou pravdu, nebude ale zase se spřátelíš s těmi novými :).. asi to ode mě zní hloupě, když také odcházím ale já to vlastně vůbec neprožívám.. přestoupila jsem do deváté a tak jsem si je prostě nedokázala tak oblíbit a tak.. i když kamarádky, které jsem si našla mi budou chybět.. :) věřím v to, co říkáš.. a musím říci, že tenhle článek, je naprostá bomba :) strašně krásně píšeš a úžasně podáváš dáváš své pocity :)

P.S. oblíbené blogy mám, jsou v menu, také ty iXka :) ;) pokud ti to nebude vadit, najdeš se tam :) a jasňačka, že by mi to nevadilo ;)) :)

2 Emm (z mobilu) | Web | 19. června 2011 v 19:33 | Reagovat

[1]: Páni, normálně zírám... Ani nevíš, jak moc mě Tvá slova potěsila. :-) Nesmírně si vážím toho, jak na Tebe můj styl psaní článků působí a tudíž zjištění, že se Ti líbí.

Vážně moc děkuji, jsem poctěna tím, že se budu moci najít v Tvých oblíbených stránkách! :)) Tebe si tam samozřejmě mile ráda přidám, hned jakmile se dostanu k počítači.. ;)

A děkuji jak za stránku, tak za pochvalu designu. :-) Bohužel není mé tvorby, takže za něj moc vděčím jedné dokonalé grafičce. x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama