Příběh: Nesprávné vyznání /2/

13. srpna 2011 v 9:30 | *Emmgirl* |  →My short story
Tumblr_leiq03d7zk1qd94w9o1_500_large
Zdroj použitého obrázku: WeIt





Hodiny ubíhaly a rázem odbila doba hodna přípravě. Kimberly však dále polehávala nejprve ve svém pokoji a poté na pohovce v tom obývacím a nevzrušeně sledovala jeden z několika vybraných filmů. Nevěnovala pozornost okolnímu dění, dokonce i když se halou vehementně a naléhavě rozdrnčel zvonek. Uklidňovala se tím, že se jedná o poslíčka s pizzou, kterou si objednala, tudíž na matku do prvního patra zavolala, že půjde otevřít a nevěnovala pozornost tomu, že není dostatečně upavená na přijímání návštěv.
Jakmile však otevřela, najednou pocítila sucho v krku. Ani závan čerstvého vzduchu nepomohl a z jejího výrazu bylo čišet nezastírané překvapení. Nemilé překvapení. ,,Co tu děláš? Neměl by jsi být už na plese?'' zeptala se s nakrabaceným obočím, nevšímajíc si, že držel v ruce krabičku s náramkem z čerstvého květu, jenž byl neopomenutelným zvykem při každém plesu.
,,Chtěl jsem Tě poprosit o radu a..'' zarazil se a mlčky ji přejel očima od hlavy až k patě a poté nespokojeně zamlaskal či zamručel. Teplákovka, kterou na sobě měla, byla společně s nedbale uvázanými vlasy v ohonu dostatečným náznakem k započnutí debaty či spíše rozruchu. ,,Neměla by jsi být ty už připravená?'' oplatil jí stejnou mincí a pokračoval. ,,Jak to, že ještě nejsi hotová? Alespoň bych Tě odvezl.'' zamračil se a nespokojeně čekal na vysvětlení.
,,Nepotřebuju odvézt, děkuju,'' procedila skrze zuby a neochotně ustoupila, aby mohl vstoupit dovnitř. Potřeboval radu, tak s ním bude muset chvíli přetrpět a snažit se o co nejmilejší tón, což v její uražené, zničené, sebezničující a zklamané náladě nebylo zrovna dvakrát lehké.
,,Vždyť to nestihneš, potřebuješ snad s něčím pomoct?'' pozvedl tázavě obočí. Byl tak ochotný a ona se k němu kvůli svým pocitům chová tak hnusně. Kéž by se do něj nezamilovala.. Mohlo by to být vše mnohem lehčí.
,,Ne, nepotřebuju.'' odsekla. ,,Nikam nejdu, něco na mě totiž leze a stejně nemám chuť se dnes bavit. Holt to beze mě budete muset zvládnout, což jistě nebude velký problém.'' ušklíbla se, jelikož pokus o úsměv se tomu říkat rozhodně nedalo.
,,Kim, stalo se snad něco? Víš, že si se mnou můžeš popovídat o všem,'' pronesl vážně a trochu ustraně, zdálo se.
,,Nechci Tě zdržovat, určitě už na Tebe čeká nedočkavá Alison,'' broukla spíše pro sebe.
Zamračil se. ,,Tak o tohle tu jde?''
,,O co?'' trhla sebou.
,,Jsi naštvaná, protože trávím veškerý volný čas s ní a na Tebe jsem v posledních dnech nějak zapomínal? Za to se vážně omlouvám, ale museli jsme s Ali využít poslední týdny na škole.. Na univerzitě už budeme zase nerozluční každý den, tam ona nebude, takže se společně s ní budeme vídat až po škole..'' vysvětlil omluvně, avšak akorát tím přihodil polínko do ohně.
,,O tohle tu přeci vůbec nejde, zblasnil ses?'' vybuchla a obořila se na něj. Jak moc byl daleko od pravdy radši neupřesňovala. Kdyby pro ni znamenal pouze kamaráda, přála by mu to a vůbec by ji to nevadilo. Možná trošku, jelikož ji odsunul úplně na druhou kolej, avšak přála by mu to, strašně moc, z celého srdce, ale teď.. Teď je to úplně jiné, protože ho miluje a i když mu to samozřejmě přeje, mrzí jí, že pro něj nic neznamená a tak lehce ji vyměnil za lásku a dlouholeté kamarádství mu naráz nic neříká. ,,Ty a Alison s tím přeci nemáte nic společného,'' se smíchem ho škádlivě šťouchla do ramene, přesně tak, jako tomu bylo v době, kdy se mezi ně nepřimíchala Alison a ani její city k němu neopřešly na vyšší úroveň. ,,Prostě mi není dobře, takže to radši vynechám,'' snažila se o vlídnější tón, aby ho nějak ujistila.
,,Vážně?'' vypadal zklamaně a trochu zmateně.
,,Vážně, je mi to líto, ale necítím se na celovečerní hopsání po parketu.. A s čímpak si to vlastně potřeboval poradit?'' snažila se o co nejvíce upřímný tón, aby nepadla v podezření přetvářka.
Rozzářil se, tudíž hned tušila, že bude litovat toho, že mu to vůbec připomněla. ,,Chtěl bych Alison konečně trochu formálně přiznat, co k ní cítím.. Myslím tak, aby cítila, že to myslím doopravdy vážně, i když je to asi dávno zřejmé,'' uculoval se a ona cítila, jak moc ji jeho slova zasáhla. Jako by vrazil do jejího srdce nějaký ostrý střep. Navenek se však musela vzchopit a začít se chovat jako přející kamarádka, které se právě neroztříštilo srdce na několik set tisíc kousků.
,,A?'' vymámila ze sebe tiše, aby jej donutila pokračovat.
,,Potřeboval bych poradit, jak bych ji to měl říct,'' přiznal poněkud rozpačitě.
,,Myslíš jakým způsobem jí máš vyznat lásku, aby na to jen tak nezapomněla a byla v tu chvíli tou nejšťastnější dívkou?'' optala se stále trochu nepřítomně, avšak ze srdce. ,,Tak, aby se cítila jedinečně a vyjímečně? Šťastně a vážila si toho?'' pokračovala a sama sobě se divila, že to co říká jde tak samo, od srdce. Rychle zahnala myšlenky na to, že přesně takto by se chtěla cítit ona a dala by za to téměř vše a vlastně už jen chtěla docílit toho, aby co nejdříve odešel a ona mohla zabořit svou nešťastnou tvář do polštáře, pohlcujíc všechnu tu slanou vodu, derouc se rázem ven. Nešlo to už vydržet, zvláště když přišlo na řadu toto téma. Nemohla mu neporadit, ale nechápala se, že mu radí jak získat nějakou jinou.. Právě nevědomky prokázala, že kamarádství je silnější a i když k němu chová hlubší city, dokáže na to pro jeho dobro zapomenout. Znamená pro ni opravdu tolik? Zřejmě ještě více, než si dokázala sama kdy představiti.
Přikývl, avšak nedokázal zahnat pocit překvapení. Udivilo ho, jak jsou její slova výstižná. Doslova takhle to myslel, ale nedokázal to sám vyslovit tak přesně, jako teď ona.
,,Pokud mám mluvit za sebe, jako dívku, vážila bych si jakéhokoliv vyznání lásky, které by bylo myšleno od srdce,'' pousmála se plaše a rozpačitě. Nikdy by neřekla, že mu bude radit s vyznáním lásky k nějaké jiné dívce. ,,Ale jelikož máš co nabídnout, využila bych toho, že umíš hrát na kytaru či klavír a pojala to více romanticky, určitě ji to poěší.'' trhalo ji srdce vědět, že to právě jeho získala dívka, která si tak hodného kluka nezaslouží, ale přála mu štěstí. Přála jim to kvůli němu, jelikož věděla, že mu na ní opravdu záleží a tak chtěla, aby byl šťastný. A že to znamenalo popostrčit ho do náruče nějaké jiné? Tak ať, láska je mnohdy slepá a kvůli milovanému člověku jest tak lehké udělat všechno pro jeho štěstí, ačkoli tím zraňujete sami sebe.
,,Děkuju, Kimí, děkuju!'' popadl ji do náruči vděčně a nadšeně se s ní zatočil. Přivřela zničeně oči a zpod víčka ji stekla osamělá slza. Ihned jí volnou dlaní setřela a jakmile ji postavil, zrušila objetí, které by, jak je vidno, stále ještě pokračovalo.
,,Nemáš zač,'' šeptla s hraným úsměvem. ,,Měl už by jsi jít, aby na Tebe nemusela čekat.'' pousmála se, otevírajíc Oliverovi dveře.
,,Zítra se za Tebou stavím, abych Ti řekl, jak to dopadlo..'' přislíbil spokojeně. Kdyby jen věděl, že po tom určitá část jejího srdce ani zdaleka netouží. ,,Ta bude koukat,'' klevetil spokojeně. Byla tak ráda, že je šťastný, ale zároveň ji bylo na nic z toho, jak dopadla. Bolelo to, šíleně moc to bolelo. Zklamání, které nikdy nezažila, pociťovala dokonale, musela se sama sobě ušklíbnout.
Avšak ještě než za ním zavřela dveře a mohla se v rychlosti rozloučit, otočil se k ní se slovy; ,,Mimochodem vážně se omlouvám za to, že jsem Tě v posledních týdnech zanedbával a trochu přehlížel. Mrzí mě to.. Vážně mě to moc mrzí, Kim, nedovedu si představit, že bych o Tebe měl přjít.'' dokončil svou myšlenku zcela vážně. A pokračoval ve vodopádu slov; ,,Rozhodně to napravím, slibuji.'', jež v ní vyvolávaly další nával smutku.
,,To je dobré, skoro jsem to ani nepocítila,'' pousmála se své malé velké lži. ,,Užijte si dnešní večer a ať Ti to vyjde podle Tvých představ.'' popřála mu s mírným úsměvem a jen tak tak ovládala kapičky oné slané vody, které se již nedočkavě tlačily z koutků jejích očí.
Rychle zavřela domovní dveře, o něž se následně zády opřela a s přivřením ztěžklých víček, zpod kterých se tlačila ona slaná voda, která zmáčela její husté řasy, se po nich svezla až na zem. Zničeně si o ně opřela také hlavu a nechala téměř volný průběh všemu ostatnímu. Notnou chvíli takto setrvala, až když se již zdálo, že vyplakala snad téměř vše z nahromaděných slz, vstala a zamířila rychlým krokem do dolní koupelny, aby si pořádně otřela rozmazanou řasenku a zapříčinila tak setkání s matkou dříve, než na ní, po nutné úpravě, nic nepozná.



Poté, co ukořistila misku slaného popcornu, plechovku vychlazené Coca Coly a pro všechny případy přibalila také něco sladkého, co by její chmurnou náladu alespoň trochu rozehnalo a z části zlepšilo, se odebrala do svého pokoje nahoru. Matince oznámila, že jde sledovat jeden z nových filmů, který chce samozřejmě vidět již strašně dlouho - chabá to výmluva, ale doufala, že jí to nepřijde tak mco divné.. I když podle všeho již tušila, jak se věci mají, nechtěla to dávat na obdiv tak okatě.
Tác plný všemožných dobrot položila na odkládací plochu za čelem postele, kde měla nahromaděno mimo jiné i několik aktuálně vybraných knih, jenž měla v plánu ještě tento týden přečíst, a sama se natáhla na postel, s jejíž lůžkovinami se ani nenamáhala rozestlat je.
Jaké klišé, pomyslela si. Sama si vždycky u romantických filmů, kde hlavní hrdinky kvůli neúspěchům v lásce brečí a ládují se všemožnými dobrůtkami, aby zajedly svůj žal a smutek, říkala jak kýčovitě jest scénář, použit skoro ve většině podobných slátanin, napsán, ale teď dělá přesně to stejné.. Bylo ji z toho ještě větší zle, než když zjistila, jaké city k Oliverovi chová. Cítila se zdrceně, ale přesto na sebe byla naštvaná. Bylo ji ze sebe na nic, i když za to vlastně nemohla.. Cítila se zdrchaně, to jediné věděla. Tedy ještě kromě toho, že je do něj bezvýhradně zamilovaná a teď se chová právě jako ty slepice z romantických filmů. Opovrhovala jimi, ale teď se chová na chlup stejně. To to dopadla. Bez kamaráda, bez přítele, zamilovaná do nespravného, zkrátka zůstala zcela sama..
Bez dalšího otálení spustila připravené DVD a bez přemýšlení vypnula mobil, to zřejmě proto, aby ji nemohl nikdo brzy ráno otravovat. V duchu si však musela přiznat, že moc dobře ví, kvůli komu jej vypnula a neaktivovala jako vždy jen tichý režim. Nechtěla s ním mluvit, nechtěla znovu bolestně předstírat, jak je dobrá kamarádka, která mu vztah s vypočítavou Alison nevýslovně přeje, když už dávno její city k němu přerostly v další úroveň. V úroveň, ve které nechtěla mít sokyni.. V úroveň, ve které si přála být ta hlavní a jedinečná. Nebyla jí, a to ji ranilo. Jenže stále v sobě měla jeho dobro, kvůli němuž mu to přála. Nemohla být tak sobecká, proto mu to tehdy neřekla. Nešlo to. Ne, mohla mu to udělat, jelikož by se rozhodně cítil provinile a to ona nechtěla. Byl to jen její soukromý problém, ona si mohla za to, že se do něj zamilovala. To ona si jej musí vyřešit, ať to stojí co to stojí..



****


Další ráno se probudila poněkud rozlámaná. Zamžhourala do ticha z části prosluněné místnosti, ve které poznávala, stále ještě rozespalá, svůj pokoj a s protáhnutím si prohrábla určitě rozcuchané, volně se kroutící, vlasy.
Pro dnešní den měla opět jednoduchý program, a to proležet kloudný den, jelikož neměla chuť vůbec vylézat z postele. Nakonec se přeci jen přemluvila a po ranní hygieně sešla dolů na snídani. Maminka ji již v kuchyni připravovala, tudíž s popřáním dobrého rána a přijetí polibku na tvář, přešla do jídelny, kde se zatím s hrnkem ranní kávy na probuzení posadila. Obvykle si dávala mnohem raději čaj či sklenici vychlazeného pomerančového džusu, ale dnes byla nějak rozhozená. A naprosto přesně věděla proč tomu tak je.. Řádnou část noci probrečela, i když si slíbila, že na Olivera zapomene, tedy spíše na lásku k němu, kterou pociťovala tak silně, že jí ani její včerejší předsevzetí nevycházelo.
,,Volal Oliver, chtěl vědět, zda za Tebou může přijít,'' prohodila jako by mimo řeči na svou dceru, která se zakuckala jedním z vychutnávaných soust sladkého pečiva.
,,Co- cos mu řekla?'' vypáčila ze sebe rychlostí blesku, až si za to nadávala.
,,Pravdu. Že ještě spíš,'' odpověděla přímo, aby ji uklidnila, se zadíváním se na ni. Poté s mohutným povzdechnutím pokračovala. ,,Zlatíčko, nechci se do toho nijak míchat, ale měl by vědět pravdu. Oliver není špatný hoch a jsem si jistá tím, že by Tě pochopil.. Možná to cítí podobně, ba dokonce stejně, jen se bojí vyjádřit to, přesně jako ty. Vždycky mu na Tobě záleželo, sluníčko.'' upila své kávy, když skončila svůj proslov, ke kterému upírala naději a díky němuž chtěla svou utrápenou dceru trochu rozveselit.
,,To nejde!'' vyhrkla Kim zbrkle. ,,Nemohu mu to říct, mami, protože je konečně šťastný. Nechci mu to ničit tím, že na něj vyrukuji s něčím podobným.. A ne, doopravdy v žádném případě necítí nic podobného, jelikož je s Alison a miluje jí.'' dokončila.
,,To přeci nevíš, může to být jen chvilkové poblouznění či nové přátelství.. Vždyť víš, jak kolem Tebe vždy létal, a to říkáš, že je doteď z jeho strany Váš vztah čistě na kamarádské úrovni. Proč by například stále volal a měl zájem navštívit tě, kdyby to bylo s tou.. ty víš jak se jmenuje.. dívkou, se kterou trávil včerejší ples, tak vážné. Nesmysl, za zkoušku nic nedáš, dítě,'' pokračovala stále svou.
,,Dobře,'' nadechla se odhodlaně říci celou pravdu až do bolestných detailů, které si nechtěla připomínat. Měla to říct mamce již včera, nemusela s ní teď vést podobně zničující rozhovor, kterm jí chtěla dozajista pomoci vzchopit se. ,,Včera se tu před plesem stavil a chtěl ode mne radu, jak vyznat Alison lásku tak, aby věděla, že to myslí smrtelně vážně.. Myslíš, že je stále šance, že je do mě zamilovaný?'' zaironizovala a ukousla si z jemného pečiva.



Po snídani opět zalezla do svého pokoje, kde plánovala strávit celý sobotní den, vlastně rovnou víkend, ne-li notnou dobu z dvouměsíčních prázdnin, které měla celé před sebou.
S povzdechnutím zavzpomínala na to, jak společně s Oliverem vymýšleli a plánovali plno akčních a zábavných věcí, které by chtěli o prázdninách stihnout a podniknout. Program to byl vskutku nekonečný, ale alespoň něco z toho by rozhodně stihli.. Teď přehodnotil priority a zcela vpředu na prvním místě jest Alison, se kterou zřejmě podnikne něco z toho, co chtěli udělat společně. Kéž by tomu tak nebylo a ona se do něj ještě navíc nezamilovala.. Mohlo to být o tolik lehčí..
Nejen, že jí chybí nejlepší kamarád, ale teď již navíc tajná láska, která je pro ní nedostupnou a navždy ztracenou..



Z chodby se ozvaly tlumené kroky a následně klepání na dveře, což ji probudilo a souběžně s ním se rozkoukávala. Ležela s obličejem zabořeným do polštářů, líčka ještě trochu vlhká od slz, o jejichž společnosti neměla ani tušení.
Musela usnout, když přemýšlela nad puštěnou hudbou, jinak si to neumí vysvětlit. Doslova o sobě nevěděla. Z rozjímání jí probralo opět klepání, tentokrát ráznější. Maminka o ni zřejmě měla starost, když se po ní shání. Ono vlastně není divu, když je dcera zavřená v domě těsně po skončení skolního roku, kterého se nemohla dočkat.
Slyšela zaskřípání na náznak, že se dveře od jejího pokoje pomalu otevírají, ale neměla náladu na další utěšování. Mohla si za to sama, takže nechtěla maminku otravovat uslzeným pohledem, který jí, jak poznala, mrzel. Zjevně proto zůstala v obležení polštářů. Ticho, které panovalo, se ji přeci jenom podařilo prolomit. Potřebovala se vypovídat a toto byl zřejmě skvělý okamžik na vysvětlení a ujištění, že se z toho dostane a že na Olivera zapomene.. Ale i když měla v mysli přesně načrtnuto, jak začít, nějak se jějí plány pozměnily a slyšela se říkat něco úplně jiného.
,,Nemohu mu to říct.. Přeci nemůžu zničit jeho štěstí, jen kvůli sobě. Bylo by to sobecké, a to nemohu dopustit. Záleží mi na něm a na tom, aby byl šťastný, a když to znamená nechat ho být a přestat se s ním vídat, aby mohl být s Alison, klidně to udělám.'' dušovala se. ,,Nebudu tím ničit sebe, ani naše roky budované přátelství.. Je to vážnější, než jsem si myslela.'' šeptla zničeně a chtěla se podívat směrem k mamince, co na to říká. Ani si nepřisedla, což je poněkud divné. Obvykle by ji již utěšovala.
Jakmile se však podepřela na loktech a následně zvedla a otočila, aby se mohla podívat na maminku, s úlekem zjistila, že dotyčný příchozí není maminka, nýbrž samotný Oliver, kterému to nikdy v životě neměla v plánu říci. Zvláště rozhodně ne takovým hloupým způsobem.
,,Co tu děláš?!'' zhrozila se, tedy vypravila ze sebe se značnými rozpaky. Marně skrývajíc zarudlé oči, na nichž byly stále jistojistě vidět známky pláče, se otočila přistiženě k oknu a přešla rovnou k otevřeným balkonovým dveřím. Následoval jí.
,,Přišel jsem se za Tebou podívat, Kimmie.'' vysvětlil. ,,Co přesně jsi tím myslela?'' zeptal se po chvíli, aniž by se něčemu podivoval.
,,Nic. Mimochodem ptala jsem se první.'' hlesla ještě tišeji, než kdykoliv předtím.
,,Kim, nemohla by jsi to vyslovit trochu konkrétněji, prosím?'' pozvedl mírně obočí a popošel blíže k ní. A je to tu. Přesně to, čeho se tak moc obávala, je tu.
,,Není co,'' zalhala otřeseně, snad v naivní snaze zamaskovat to, co slyšel předtím, když netušila, že jest přítomným právě on.
,,Dobrá tedy, začnu já a převezmu to do svých rukou, když bych to z Tebe páčil zřejmě, jak je vidno, ještě zítra,'' oznámil, jako by se snad nechumelilo. ,,Přišel jsem sem proto, abych Ti řekl něco důležitého a omluvil se Ti.'' vysvětlil.
,,Vždyť jsi nic neudělal,'' zajíkla se s oponováním tiše.
,,Ale udělal,'' ujistil ji trpce a nadechl se k pokračování. ,,Celé týdny jsem Tě zanedbával, trávil hodiny s Alison, byl zaslepený předstíráním, které jí šlo tak dobře, že jsem nepoznal, jaká doopravdy je. Nestála o nic, co jsem včera udělal a nad vyznáním povrženě odfrkla, že o podobné šaškoviny nestojí, že se musí jít věnovat kapitánovi družstva.'' ,, Chyboval jsem od začátku, když jsem si s ní začal. Včera jsem to akorát završil tím nejhorším způsobem, ale vážně mě to moc mrzí, nevěděl jsem..''
,,Ne, není to Tvá vina, j-já.. Neměla jsem v plánu přiznat Ti to, co k Tobě cítím, protože Ti přeji vztah s Alison, jelikož pokud ji opravdu miluješ, pak jsem šťastná s Tebou.'' skočila mu do řeči, v obavách.
,,Nemiluji jí. To jsem si uvědomil až během toho, kdy jsem se ji snažil zanotovat jednu z těch bláznivě zamilovaných písniček..'' zasmál se trpce nad svou hloupostí. Pak ale rychle zcela vážně dodal něco, co vyznělo, jako by tím snad Kimberly ujišťoval. ,,Ale ani jsem to nedokončil, jak říkám, v polovině jsem si uvědomil, že dělám šaška na nepravém místě, u nepravé osoby.''
,,Ale.. Pak nechápu, co mi tu říkáš a proč jsi vlastně přišel. Vždyť jsi měl v plánu vykládat mi, jak ji miluješ.. Nadšeně, jak vše vyšlo podle plánů a jak společně budete trávit od teď již každou minutu.. Čekala bych tedy, že budeš zklamaný, Olivere,'' přiznala nechápajíc nic z toho, co tu předvádí.
,,Neuvědomil jsem si, že celou tu dobu mám dívku, kterou opravdu miluji, téměř každý den po boku.'' popošel ještě blíže k ní, potutelně se pousmívajíc. Když zaznamenal její roztomilý, avšak nechápavý výraz, který vyzařoval sdělení, jako by se snad bála doufat, že to může mít stejný význam, jako její slova, své dlaně položil na dívčiny boky.
,,C-co tím myslíš?'' vydala ze sebe tiše, poněkud přiškrceně, jak ji zradilo hrdlo.
,,To vyznání jsem se snažil říci jiné osobě, než pro jakou bylo určené. Celou tu dobu, jsem miloval Tebe, jen jsem si myslel, že si to namlouvám a je to jen můj pocit zveličování našeho úžasného a rozrostlého přátelství.. Byl jsem hlupák, co..'' zavrtěl nad sebou pobaveně hlavou, rád, že na to přišel ještě svým způsobem včas, aniž by měla partnera, což by ho zřejmě zničilo. ,,Teď je řada na Tobě.. Ta slova, která jsem slyšel, když jsem Tě zastihl, zřejmě něco znamenala.. A to něco by možná šlo vystihnout jinými slůvky. Zopakovala by jsi mi to, prosím?'' usmíval se, nad jejím rozpačitým výrazem. Možná právě proto přestal dorážet a vpil se bez okolků svými ústy do těch jejích.
Kim své paže pomalu nejistě přemístila a zavěsila se mu kolem krku. Stále cítila jeho horké dlaně na svých bocích, jemně přejíždějících jak po zádech, tak mírně i k zadečku, za který si ji zvedl dříve, než mu dlaně přesunula. Vešel opět do jejího pokoje, kde si ji opřel o nejbližší stěnu. Nechala ho, aby následně svými hebkými rty, mapoval její čelist a ona si nemohla nepřipustit, jak krásné jsou jeho polibky. Zcela něco jiného, než když na sobě zkoušeli trochu experimentovat jako mladší, kdy to místo motýlích polibků byly uslintané pokusy o polibky. Musela se pousmát.
,,Víš, že Tě miluju a jsem do Tebe blázen?'' optal se zastřeně a s trochu přerývaným a zrychleným dechem samotným chtíčem a touhou, který jej spaloval. Opřel si paže těsně u jejího obličeje, tudíž nad ní byl nakloněný a ona byla uvězněná mezi jeho tělem a stěnou, což jí rozhodně nevadilo. ,,Doslova, a to zřejmě už pěknou dobu, jenže jsem si to nějak nechtěl uvědomit, jelikož mi přišlo, že ty to tak nemáš.'' zasmál se nad tím, že konečně je v situaci, kterou si někde hluboko uvnitř sebe přál již strašně dlouho. Jen si nechtěl připustit, že by hlavní aktérkou byla právě Kim, nikoli ta sebestředná Alison, se kterou ztrácel čas a kvůli které promrhal šanci být na plese s Kim.. Jak mohl být tak hloupý. ,,Je mi líto toho včerejšku. Neměl jsem být pitomý, mohl jsem tam být s Tebou, a věř, že bych to rád napravil a..'' neměl šanci dopovědět, co měl na jazyku, jelikož si jej s úsměvem přitáhla k sobě. Nedozvěděla se tedy, že původně přišel s lepším vyznáním, než které měl připravené pro Alison. Tedy bylo téže v podobě písničky, ale tentokrát sedělo zcela přesně. Však ono na něj dříve nebo později dojde.
,,Taky Tě miluju,'' pošeptala mu mezi polibky s úsměvem a postrčila ho k posteli, ke které se pomalu, ale jistě dostávali. Mohli by společně shlédnout nějaký film, který dozajista spíše promazlí, než prokoukají, jelikož taková velká změna se musela někde odrazit. Dříve by vedle sebe seděli či leželi jako přátelé, pošťuchovali se a nevnímali se vzájemně jako možní partneři či zástupce opačného pohlaví, kteří by je mohli vzrušovat a jejichž přítomnost doslova spalovat chtíčem.



Cesta mezi přátelstvím a láskou je doopravdy mizivá, a každý ji může lehce přejít. Jen nemusí být vždy opětovaná, to je potom mnohem těžší..




×× Konec ××
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Trista | 15. srpna 2011 v 17:50 | Reagovat

To je krása...ale škoda toho plesu...nevyužila ty hezké šaty...ale příběh skončil pohádkově :P hehe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama