3. červenec 2014

9. července 2014 v 14:14 | Emm |  →My diary
Dny po koncertech obvykle bývají krušné a nikomu se nechce vstávat z postele, ale já jsem to tentokrát měla právě naopak. Určitě za to mohl fakt, že jsem byla už týden objednaná u tatéra na konzultaci do jednoho pražského tetovacího studia, kam jsem se strašně těšila, protože o tetování už jsem přemýšlela opravdu dlouho. Avšak abych nepředbíhala, pojďme se na to podívat hezky postupně..

Tři roky už mám jasno v tom, co za tetování chci, takže jsem si byla naprosto jistá tím, že toho nebudu jednou litovat. To je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí, ujasnit si všechno dopředu, protože se to nedá jen tak vrátit a musíme si uvědomit, že to, co jsme si vybrali, budeme mít na těle už po celý život, pokud se náhodou neodhodláme na odstranění laserem. A jít na tetování s tím, že existuje laser a jde kdykoliv odstranit, je podle mě špatný příštup, takže nelituji toho, že jsem tři roky ''promrhala'' tím, že jsem se rozmýšlela, byla pevně rozhodnutá a v duchu zkoušela žít s tím, že to tam opravdu budu mít po zbytek svého života.
Takže jakmile jsem se přesně 24. 6. večer odhodlala a prostě tak nějak automaticky tatérovi napsala a ještě ten večer dostala odpověď, bylo jasno, že je to opravdu tady... Hned na začátek chci říct, že jsem si neplánovala jít do toho toto léto, ale spíše na podzim, jenže sobě neporučíte a já zkrátka měla takovou tu náladu ''Jdi do toho teď, nebo budeš zbytečně čekat'', takže bylo jasno, že pokud toho nevyužiji hned, budu o tom opět jenom další měsíce snít, což jsem rozhodně nechtěla.

Už týden jsem se těšila na čtvrteční den, o čemž svědčila skutečnost, že jsem byla vybavená a měla přichystané podklady, na kterých bylo vytisknuté písmo, které se mi líbí a i obrázek, kam bych zhruba tak chtěla umístit, za což mě hned pochválil.
Byla jsem objednána na druhou hodinu odpoledne, takže jsem si to zhruba tak s pěti minutovým předstihem nakráčela do studia, kde se mě ujal příjemný kluk z recepce a zavedl mě k tatérovi, který měl dávno dotetováno, takže už se mi mohl věnovat. Představili jsme se, posadili na pohovku v předchodbičce a společně jsme se dali do řeči, abychom se nejprve trochu oťukali. Bavili jsme se o tetování, které má on a tak různě. Musím se přiznat, že jsem téměř hned věděla, že si sedneme a nemusím se bát toho, že by nepochopil mé přání nebo to zkazil, protože byl opravdu úžasný. Úžasně milý, příjemný a celkově strašně zlatý, dokonce mi pochválil botky (lodičky) jedné alternativní značky se zajímavým potiskem, což od něj bylo pozorné a milé, takže jsem se už trochu uvolnila, protože jsem byla ani nevím proč nějak nervózní. Co to plácám, jasně, že vím proč! Právě jsem se chystala domlouvat něco, co chci strašně dlouho a co už nejde vrátit, navíc mám určitou představu, takže pokud by to zkazil, asi by mě porazilo..
Jakmile jsme se už začali dostávat k tomu, co za tetování si přeji, vytáhla jsem pro upřesnění své pečlivě připravené podklady, za které jsem byla pochválena, jelikož jsem si změnila první písmeno a nahradila jej jiným fontem, jak to prý sám někdy dělává. Jakmile se však chopil tužky a začal mi tam ukazovat, jak by ještě mnou vybrané písmo vyšperkoval, věděla jsem, že budu souhlasit s tím, aby udělal svůj návrh, protože mi bylo jasné, že přesně ví, o čem mluvím..

Poté jsme začali řešit termín. V duchu jsem si malovala, jak by bylo skvělé, kdyby měl čas třeba příští týden ve středu, to bych měla po Metallice a vyšlo by to pěkně, jenže jsem se obávala toho, že nebude mít takhle brzy čas.. Jak se ukázalo, byl ještě milejší, než jsem předpokládala, protože pronesl, že si klidně udělá čas kdykoliv, podle toho, jak se to hodí mě. To jsem zase nechtěla otravovat já, takže jsem se zajímala, kdy má čas on... Navrhl, že hned další den by se mu to hodilo, protože mu někdo na ráno vypadl, takže má čas celý den. Jelikož jsem mimopražská, domluvili jsme se tedy na třetí hodinu druhý den.

Páni, když na to takhle zpětně koukám, bylo to super rychlé, ale abych pravdu řekla, myslela jsem si hned, že to takhle bude nakonec lepší, protože nebudu muset být nervózní déle, než jeden večer, když už mám tři roky jasno, což se ukázalo jako vážně vychytané, ale o tom až v příštím článku, kde probereme tetování samotné. :D :))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťula | Web | 10. července 2014 v 8:17 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že to s tetováním šlo tak rychle.. :) A ten chlapík musel být opravdu super! :D

2 Ennie | Web | 11. července 2014 v 12:51 | Reagovat

Jsem na nej zvedava :D. Kdybych naoonec zjistila, co vazne chci. Tak nejspis pojedu az do Prahy. Vypada fakt mile :P.

3 Emm | 11. července 2014 v 15:33 | Reagovat

[1]: Jo, tak on je to kluk o pár let starší, než já, takže to bylo hned příjemnější a dobře jsme u toho pokecali. :))

[2]: Tak já věděla, že určitě pojedu do Prahy, protože tam je plno dobrých tetovacích studií a tatéru, tudíž jsem měla jasno. :) A fakt byl milý! :P :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama