4. červenec 2014 - Moje první tetování! <3

11. července 2014 v 15:25 | Emm |  →My diary
Právě v pátek 4. července nastal den, který už mi navždy bude připomínat vytetovaný nápis na mých žebech z boku, po kterém jsem tak strašně dlouho toužila. Ještě den předtím jsem neměla vůbec tušení, zda bude mít tatér čas co nejdříve, myslela jsem nejlépe tak v polovině následujícího týdne, jenže mě na konzultaci v předešlý den mile překvapil a udělal si na mě chvilku hned druhý den, což jsem opravdu nečekala.
Všechno se to vlastně událo strašně rychle, za což jsem nakonec byla ráda, protože jakmile jsem se už jednou odhodlala a těšila se, nechtěla jsem být zbytečně dlouho nervózní, což bych jistě při čekání nějaký ten týden rozhodně byla... Takhle se to ukázalo jako nejlepší řešení, jelikož jsem byla samozřejmě trochu nervózní jako ostatně každý, když jde o něco, co máte trvale na celý život, jen jeden den, což bylo zvládnutelné. :))

Byla jsem objednaná na třetí hodinu odpolední, přičemž jsem se o pár minut zpozdila, protože takhle odpoledne byla strašná zácpa a poslední kilák a půl byl téměř nekonečný a trval déle, než cokoliv předtím, takže jsem se nervila na maximum do poslední chvilky, a to ještě nešlo ani o tetování.. Nu což, dobrá odreagovačka, takže vřele doporučuji adrenalin v podobě strachu z toho, že to nestihnete a dorazíte pozdě. :D
Nakonec jsem to stihla ještě vcelku dobře a dorazila jen o pár minut později, což vůbec nevadilo, jak se vzápětí ukázalo, protože mému tatérovi nějaký jiný tatér obsadil jeho koutek a dokonce mu i zkonfiskoval noťas, ve kterém měl uložené návrhy, takže jsme se chvíli bavili o péči, pak jsem si zatím prošla část prodejny a poté jsem se šla posadit k ostatním nedočkavcům, kteří také čekali na své tatéry. To už jsem byla dosti nervózní, takže jsem se snažila všemožně uklidnit a nemyslet na to, že mi všichni říkají, jak bolestivé místo, patřící dokonce do TOP 5ky nejbolestivějších, jsem si vybrala.. Nejvíc mě dostala kamarádka, která mě týden předtím ''uklidňovala'' vážně zajímavým způsobem, a to tím, že ten pocit při tetování připodobnila k tomu, že je to ''jen jako kdyby ti do kůže bodalo tisíce jehliček'... Fakt super, já jsem doteď měla za to, že se bojím jedné jediné, takže fakt milé. :D
Jelikož jsem ještě neviděla návrh a přeci jen jsem si chtěla být naprosto jistá tím, že si vyberu správně a nebudu svého rozhodnutí nikdy litovat, zavolala jsem si na pomoc s výběrem a schválením návrhu taťku, který mě do Prahy odvezl a tak mi zatím přišel dělat společnost, takže jsme ještě společně s jedním čekajícím nedočkavcem seděli na pohovce a zatím si povídali. Já už jsem byla dosti nervózní, což je asi při takovém životním rozhodnutí normální, ale držela jsem se. :) Při té příležitosti se stala taková vtipná a dosti úsměvná historka, kdy milý tatér prosvištěl kolem a všiml si osazenstva vedle mě, takže nadhodil, ať s ním jdu dolů, přičemž jsem si myslela, že tedy ještě něco musíme probrat ohledně návrhu či co, jenže se ukázalo, že byl tak strašně milý, že mi chtěl odpomoct od ''těch chlapů, co se na mě lepili'', takže jsem si jistá, že ho to muselo pobavit úplně stejně jako mě, když jsem s úsměvem prohodila, že ten vedle byl taťka. :D
Jakmile jsme začali řešit návrh, připojil se k nám taťka, který se zprvu moc nezapojoval a nechal mě, abych se rozhodla dle prvního dojmu a až pak mi radil, což nakonec nebylo vůbec třeba, jelikož jsem hned měla jasno.. Když jsem totiž viděla jeho vlastní návrh se zcela jiným písmem než jsem si vybrala a které navrhl on sám, věděla jsem, že to je ono. To bylo to pravé písmo pro mě. Elegantní a zároveň moderní kurzíva, která měla to něco, co jsem v duchu chtěla, ale neuměla jsem to sama najít.. Jen jsem si tedy nechala vyměnit první velké písmeno za trochu víc ozdobnější, než bylo to originální v rámci tohoto fontu, ale to byl detail, který hned sám vyšperkoval do posledního detailu. :)
Teď už jen následovalo správné umístění, se kterým si také hravě poradil a hned napoprvé jej obtiskl v moc pěkném sklonu, takže bylo jasno a nemuselo se nic předělávat, protože jsem byla naprosto spokojená. A taťkovi se to očividně také líbilo, protože byl podobně nadšený, jako já, což mi udělalo radost, protože původně moc nebyl pro to, abych se nechala potetovat. Dokonce se s tatérem začal i bavit o tom, jaké tloušťky jehel jsou na co, jak to ovlivní pocit při tetování a tak, což bylo úsměvné.

Chvilinku poté, co taťka odešel a nechal nás o samotě, už se šlo na věc a já jsem v duchu přemýšlela nad tím, co převládá.. Znáte ten pocit, kdy se něčeho trochu bojíte, ale zároveň se na to strašně moc těšíte? Tak přesně tohle jsem smíšeně pociťovala ve chvíli, kdy ještě připravoval lehátko a natáčel jej tak, aby se k místu bez potíží dostal.
Když začal tetovat, byl opět strašně milý a co pět minut se mě ze začátku ptal, zda mě to nebolí a jestli nedáme pauzu. Světe niv se, nebylo třeba!
Samotná doba, kdy jsem se nechávala tetovat, byla sice trochu delší (hodina a čtvrt), než standartních 30 minut u písma, jak jsem původně byla obeznámena, ale abych pravdu řekla, vůbec mi to nevadilo, protože to nebylo tak strašné, jak všichni říkali. Abych pravdu řekla, dokonce mě osobně to vůbec nebolelo a šla bych klidně znovu, nebo bych tam byla klidně o pár hodin déle, jak v pohodě se to dalo zvládnout a dokonce to mělo něco do sebe. Ano, už i já s tímhle začínám, a to jsem si vždycky říkala, že Ti, kterým to přijde příjemné, mají nějaké zvláštní choutky! Jenže ono je to fakt úplně v pohodě, takže se nemusíte bát. :D :)) Jediné, kdy jsem pociťovala nepříjemný pocit, byly místečka, kdy se přibližoval blíž k podpaždí, ale na kosti, kde to je prý obvykle nejhorší, mě to vůbec nebolelo.. Takže je to opravdu individuální a já mám, jak se zdá, asi docela dobrý práh bolesti. :D

Pokud se tedy rozhodujete a odhodláváte k tomu, zda si nechat udělat tetování, já jsem rozhodně pro a ujišťuji Vás, že to není tak hrozné, jak někteří dělají... ;) Jen si to pořádně promyslete, ať toho někdy v budoucnu nelitujete, protože je to něco, co budete mít po zbytek života, pokud tedy nechcete počítat s laserovým odstraňováním, což by podle mě nemělo ten správný smysl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ennie | Web | 11. července 2014 v 16:49 | Reagovat

Někdo rika, ze to boli- jini, že vůbec :D. Asi zalezi na citlivosti kuze a na taterovi. Ten tvuj byl ocividne sympaťák :). A mooooc hodny :D,

2 Emm | Web | 11. července 2014 v 17:13 | Reagovat

[1]: A taky celkem hezký. :D :D :P
No tak to já jsem teda lepší, než jsem si myslela a nejsem vůbec taková cíťa, protože mě to opravdu vůbec nebolelo. :))
Takže snad to tak taky budeš mít a nebude to bolet, pokud se rozhodneš pro tetování ;)

3 Peťula | Web | 11. července 2014 v 17:38 | Reagovat

Musel to být skvělý zážitek! :) Měla jsi štěstí, že chlápek, který tě tetoval, byl takový pohodář, takže ses asi ani moc nenudila :)

4 fromyesterday | Web | 11. července 2014 v 18:44 | Reagovat

Ono je to vážně hodně individuální! Máš štěstí, že máš práh bolesti, jaký máš! Já se bojím, že jestli na něco takového někdy půjdu, tak zhynu bolestí :D Navíc, rozhodnutí, CO si nechám, mě taky celkem tíží.. Je škoda, že tu není žádná fotka, jak velké tetování trvá hodinku a čtvrt, ale naprosto chápu, že je to tvé soukromí a je dobře, že si ho střežíš :)

Hodný tatér, takový jestli ten můj budoucí - někdy v příštím století :D - nebude, tak do toho nejdu, amen.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama