Prosím, Vrať se [30.kapitola] - 1.část

10. února 2015 v 14:01 | Emm |  » Prosím, Vrať se
Vím, že jsem delší dobu nepřidala novou část, ale doufám, že Vám ta dnešní část a její obsah vše vynahradí a zapůsobí na Vás natolik, že napíšete komentář se svým názorem a svými tipy, co se podle Vás děje a jak to bude pokračovat, čímž byste mě strašně moc potěšili a nezapomeňte - čím víc komentářů a reakcí, tím dříve další část. :)))

Doufám, že budete všichni spokojení, protože už jsme se dostali tam, kam vše směřovalo, kam jsem se dostat od začátku chtěla a vy jistě také. :P Nebudu ale napovídat víc a doufám, že se Vám začátek této kapitoly, ve které se toho hodně odehraje, bude líbit! :))

Příjemné čtení,
Vaše Emm






Podzim na sebe nenechao dlouho čekat, takže jsme si užívali barevného listí, příjemných výletů na Slovensko i k nám domů, sem tam nějaké romantické procházky ruku v ruce parkem, a nebo si zašli na nějaký mnohdy akční či fantasy film, ve kterém samozřejmě nebyla nouze ani o romantiku, do kina.
Navíc jsem se opět jednou ujistila o tom, jak je ten svět malý, protože během téhle doby jsem v jedno listopadové odpoledne cestou domů potkala u výtahu člověka, kterého jsem tu vůbec nečekala, takže jistě z mého výrazu vyčetl řádné překvapení, když si mě odchytil u schránek před výtahem ve chvíli, kdy jsem k němu byla otočená zády.
"Nejsi ty ta věrná Kristýna?" zaslechla jsem pobaveně za zády.
Otočila jsem se, abych zjistila, komu patří ten příjemný, mile zabarvený hlas a pohled mi utkvěl na okatém blonďákovi, který mi v duchu něco říkal, ale už jsem si jen matně vybavovala, kdo to je, avšak jakmile se pobaveně zazubil, vyskočilo mi na paměti jeho jméno a hned mi bylo jasné, o koho to vlastně jde.
Po tváři se mi rozlil úsměv od ucha k uchu. "Ty jsi David, jestli se nepletu, viď?"
"Vidím, že nejen já mám paměť na jména. I když takovouhle krásku si nejde nepamatovat." Culil se roztomile.
Cítila jsem na sobě, že jsem trochu zrůžověla. "Páni, to je teda náhoda, co tu děláš, Davide?"
"Ále, jdu navštívit ségru a trochu si zašpásovat s Teddym."
Překvapeně jsem si ho prohlédla. "Ty jsi brácha Báry? No to není možný, my jsme si párkrát vyšly na procházku s malým, zastavovaly se navzájem na kafe, když nikdo nebyl doma a povídaly si o všem možném, ale o bráchovi se zatím nezmínila."
"Pch, tak tady aspoň vidíš, jak bráška na ní myslí kudy chodí, ale jí nestojí ani za zmínku." Smál se a já s ním, dokud nezvážněl. "Vím, že jsi tehdy v tom klubu, kde jste s kamarádkami něco slavily, říkala, že pořád chodíš s tím troubou z koncertu a nenasazuješ mu parohy, ale třeba se něco změnilo a ty bys ráda zašla na kafe… Klidně jako přátelé, nemám v oblibě ničit cizí vztahy, ale rád bych si s tebou pokecal."
S úsměvem jsem si povzdechla a v hlavě se mi zase ozval ten nahlodávající červíček, že by možná nebylo od věci, kdybych neseděla doma nebo nanejvýš nevyrazila pryč někam s holkama, ale zašla někam přímo s nějakým klukem. Možná by si pak Roman uvědomil, jak moc mě ničilo to jeho lítání venku, aniž by mi cokoliv řekl a vysvětlil.
Jenže taková já nejsem a nedokážu jít s nějakým jiným klukem pryč s vědomím, že bych v tu dobu mohla být s Romanem, když má zrovna čas a nikam nemusí kvůli kapele. Jenže on se po nocích rozhodně necoural kvůli kapele, ty huso!
"Sice jsme si prošli docela těžkým obdobím, které mi ještě nedávno tak trochu nedávalo spát a hatilo všechnu jeho snahu, ale bingo, pořád s tím kytaristou chodím," přiznala jsem se zamyšleným a trochu smutným úsměvem při vzpomínce na to, čím jsme si prošli a jak se Roman choval.
"To zní, jako by se dělo něco, o čem by sis s někým ráda promluvila… Chci jenom říct, že jsem k dispozici vždycky a rád tě někam pozvu, pokud mi to dovolíš," navrhl s úsměvem.
"Jsem moc ráda, Davide, že by sis to poslechl, i když by tě to rozhodně nebavilo, věř mi, ale já se teď opravdu snažím to mezi mnou a přítelem nějak zvládnout a nemyslet kdykoliv ho vidím na to, co asi tak dělal v té době, kdy to nebylo růžové. A chci to překonat, takže ti nechci dělat nějaké naděje."
Byl neúnavný a jen tak se odradit nenechal. "No stejně ti dám svoje číslo, takže klidně můžeš napsat, zavolat a někde si posedíme, ale tentokrát chci i já to tvoje, abys mi zase někam nezdrhla, aniž bys o sobě dala vědět. I když já už vím, kde bydlíš," nadhodil se smíchem.
To mě trochu rozesmálo, takže když jsme si navzájem vyměňovali kontakt, zapomněla jsem na všechno kolem a nevnímala pohyb na schodech, který nasvědčoval tomu, že si celou tuhle vtipnou situaci včetně našeho rozhovoru vyslechl i někdo další.


**
Keďže Týnuška ešte nedorazila z dopoludňajšie prednášky, išiel som sa ako na zavolanie pozrieť dolu so zámerom vybrať schránku, čo bol skvelý nápad a nevyzeral by som nápadne, keby niekto prišiel na môj úkryt na schodisku, odkiaľ som počúval, pretože sa tam objavil nejaký dotieravý idot a nadviazal s Týnka reč veľmi originálnym spôsobom, pff, kretén.
Ale musím uznať, že mi po chvíľke prišiel trochu povedomý. Možno som ho videl na nejakom našom koncerte, alebo že by to bol niekto z Kristýnčiných kamarátov? Tak ako tak, rozhodne mi neprišiel sympatický, to skôr naopak, najradšej by som mu trochu upravil ten jeho prihlúply úsmev, ktorý zrejme mal za úlohu Týnka ohromiť.
Somár, čo si myslia, že stačí úsmev a pár pekných slovíčok, aby sa babe dostal do nohavičiek?! To nepozná Týnku, tá je s každým takýmto bastardom rýchlo hotová a odkáže ho do patričných medzí, v tom mám našťastie istotu, inak by som sa mohol zblázniť, pretože o nej má každý záujem. Dokonca sa ani nehanbia na ňu nehanebne pozerať a slintať, aj keď ideme spolu, takže vedľa seba má priateľa, ktorý je smrtiacim pohľadom varuje, nech na to ani nepomysllí.
"Vím, že jsi říkala, že pořád chodíš s tím troubou z koncertu a nenasazuješ mu parohy, ale třeba se něco změnilo a ty bys ráda zašla na kafe," počul som od toho somára a zároveň mi však došlo, kto to kurva je.
To je ten idiot, čo sa snažil byť gentleman a robil ramená, kým som ho ostrým pohľadom nevypakoval, keď som ja vtedy pri prvom zoznámení sa s Kristínkou vybuchol a zachoval sa ako blbec len kvôli škvrne na tričku a on to využil a robil zo seba svatouška, ktorý by sa takto nikdy nesprával.
Ale keď sa na to spätne pozerám, už vtedy po koncerte, keď som ju išiel nájsť, pretože som na tú ráznu dievčinu nemohol zabudnúť, a našiel ju s ním v kaviarni nad klubom, ako sa skvele bavia a rozumie si, čo mi pred očami tvorilo červené fľaky, som vedel, že to je očividne má šance a musím sa jej chopiť. Presně vtedy som asi konečne išiel za tým, čo mi raz a navždy malo zmeniť život. A naozaj zmenilo, pretože by som vlastne ani nikdy nedošiel tam, kde som teraz. Dlhoročný vzťah nikdy nebol pre mňa a ja sa o nič z podobných hodnôt nezaujímal, ale s Týnka mi to všetko prišlo tak samozrejmé… Ostatne nikdy by som sa nesprával tak žiarlivo a nepočúval schovaný na schodisku tak, aby som videl, čo sa to tam deje.
"Sice jsme si prošli docela těžkým obdobím, které mi ještě nedávno tak trochu nedávalo spát a hatilo všechnu jeho snahu, ale bingo, pořád s tím kytaristou chodím," odpovedala mu Týnka popravde a v duchu som sa zaradoval, ako mu to povedala, ale tiež mne pri tom div nezaskočilo.
Takto sa kvôli mne cítila a stále očividne ešte trochu cíti? Toto som tým svojim hlúpym konaním spôsobil a vytvoril tak niečo, čo bráni tomu, aby bol náš vzťah zase bezstarostný a radostný?
Sakra, som idiot.
A aj keď sa toto nepočúva moc dobre, tak som svojim spôsobom rád, že to viem, pretože je mi jasné, že to musím raz a navždy napraviť. Čo som si to vlastne myslel, že stačí pár slov a každodenné ospravedlňovanie pár dní potom, aby to úplne vymizlo? Teraz sa budem snažiť tak, ako nikdy.
"…rád tě někam pozvu, pokud mi to dovolíš…" počul som od toho prehnane snaživého idiota, ktorý zrejme chcel Kristýnku dostať stoj čo stoj, lebo sa stále snažil.
"…já se teď opravdu snažím to mezi mnou a přítelem nějak zvládnout a nemyslet kdykoliv ho vidím na to, co asi tak dělal v té době, kdy to nebylo růžové. A chci to překonat, takže ti nechci dělat nějaké naděje…" Jo! Zaradoval som sa, ako pekne ho odmietla a ukázala, že jej viac záleží na mne a našom vzťahu.
"No stejně ti dám svoje číslo…, ale tentokrát chci i já to tvoje, abys mi zase někam nezdrhla, aniž bys o sobě dala vědět. I když já už vím, kde bydlíš." Ten idiot bol tak neodbytný!
To už som zúril a najradšej by som tam napochodoval a poriadne mu zmaloval fasádu, pretože si od Týnka proste to číslo vymohol a som si istý, že teraz bude otravovať a pokojne tu bude vo dne v noci, aby ju stretol a niekam pozval.
Však ja ti ukážem, chlapče, že sa nemusíš namáhať a Kristínka nebude mať vôbec záujem s tebou niekam zájsť, pretože od tejto chvíle budem ten najlepší priateľ na svete!
**


Ani jsem se nenadála a letní měsíce se přehouply do těch podzimních, po kterých hned následovala mrazivá zima, kdy jsme opět chodili řádně nabalení, abychom z těch mrazů neulehli do postele, jako tomu bylo posledně se mnou, kdy mě skolila nějaká zákeřná chřipka, a já tak prskala a kašlala téměř bez přestání dva týdny. Roman se o mně pečlivě staral a starostlivě mi nosil do postele vývar, který prosím pěkně sám uvařil a světě div se, byl jedlý a dokonce opravdu výborný. Určitě není na škodu zmínit, že se Romča za pár návštěv domova během posledního turné na Slovensku od své maminky naučil pár jídel, jak si jednou usmyslil a hned se po telefonu dušoval, že mě ohromí svým kuchařským uměním, což se mu skutečně povedlo. Řekla bych, že si polepšil s ohledem na to, že předtím uměl jen polévky z pytlíku a usmažit vajíčka k snídani, kuchtík jeden.

V jeden z posledních prosincových dní, které jsme trávili na Slovensku, protože hoši hráli poslední koncert tohoto roku právě u nich v rodných Uľanech, jsme s Majkou vyrazily podpořit kluky do takového komorního klubu, kde se koncert odehrával a kde jsme samozřejmě nesměly chybět, přestože mě pak Majda opustila kvůli nějaké schůzce, kam na dvě hodinky s rozjařeným výrazem odběhla s tím, že se pak vrátí rovnou domů a vše mi povypráví při balení. Jak už jsem totiž nastínila, rozhodli jsme se s Romčou spojit oslavy Nového roku právě s jejich posledním koncertem a rovnou druhý den, tedy 30. prosince, vyrazit v kompletní sestavě na chatu do hor, jako tomu bylo minulý Silvestr.
Poté, co zazněla poslední písnička z jejich pro dnešek připraveného repertoáru, se hoši vytratili z pódia s přáním užití si zbytku hezky napočatého večera, pořádné oslavy na Silvestra a následně všeho nejlepšího do Nového roku, ve kterém se snad zase se všemi fanoušky uvidí.
Dopila jsem posledními pár loky jablečný džus, který jsem si kvůli mírné nevolnosti od žaludku z dnešního odpoledne objednala a jelikož už byla z pódia veškerá aparatura uklizena, přišlo mi, že už jsem hochům dala dostatek času na to, aby se po koncertě osprchovali, usušili a převlékli.
Vydala jsem se tedy od baru směrem do zákulisí, odkud jsem měla namířeno do šatny, kde kluci jistě ještě nějakou chvíli pobudou, aby se mezitím klub trochu vylidnil a oni se pak nemuseli prodírat zástupem fanoušků a podepisovat a fotit se na každém kroku. Dostala jsem od Romči přesné instrukce ještě za tepla před začátkem, a to následující: "Hneď po koncerte príď do šatne, miláčik, budeme tu ako vždy ešte chvíľu čakať, tak nech si pre Teba zase nemusím ísť a odháňať tie hlupákov, čo sa ti snaží kúpiť drink a pozvať ťa von." Políbil mě, přičemž druhou část věty pronesl trochu žárlivě a nespokojeně, což u něj, u trdla, nebylo nic neobvyklého.
Dneska jim to zase šlo úžasně, dokonce přidali i jednu z připravovaných novinek, která se všem fanouškům moc líbila. Není divu, Igor vymyslel skvělý text, jako tomu je snad u všech jejich skladeb, a Roman složil úžasnou hudbu lahodící uchu.
Rozloučila jsem se s pár milými fanynkami, které se se mnou dnes daly u baru do řeči, a v duchu jsem si říkala, jak se všechno za ty dva roky, co spolu s Romanem jsme, změnilo.
Zažili jsme společně výstupy a pády, ale smířila jsem se s tím, že i ty nepříjemné chvíle ke vztahu patří, pokud je pouto mezi dotyčnými natolik silné, aby je nějak překonali. A poslední měsíce u nás naštěstí převažují ty šťastné momenty, kdy jde všechno zase hladce a růžově, přestože tomu předcházelo pár týdnů stranění se z mé strany, než jsem to všechno rozdýchala.
Dokonce i fanynky, které mě zprvu nechtěly přijmout, teď berou mou maličkost jako součást Romana a občas se najdou i některé, co se se mnou chtějí třeba během koncertu chvilku bavit.
Zdá se, že je to stále lepší a lepší. Třeba do budoucna pochopí všechny, že i jejich přitažlivý idol má nárok na svůj soukromý život, do kterého už nějakou dobu patřím i já.
Procházela jsem dlouhou chodbou, když akorát někdo vycházel ze dveří, které vedli od backstage prostoru za pódiem.
"Jé, Týnka, kampak ideš?" ptal se v dobré náladě Igor s jeho typickým úsměvem od ucha k uchu.
Otočila jsem se po směru, odkud přicházel jeho hlas, a s úsměvem se zastavila. "Myslela jsem, že budete v šatně, takže jdu za Vámi, jak jsme se domluvili," prohodila jsem. "Mimochodem dneska se Vám to opět povedlo. Ta nová písnička nemá chybu."
"Vďaka, Týnuška. Inak chalani tam sú určite, ja si odskočil pre bundu, čo som tam nechal a teraz už sa tiež mierim natiahnuť na gauč. Pôjdem s Tebou, aspoň sa spýtam, či s Vami môžem počítať budúci mesiac na oslave narodenín." Pokračoval ukecaně se smíchem a společně jsme v dobré náladě pokračovali chodbou dál.
"Samozřejmě, že můžeš, Igy, Tobě se přeci nedá odmítnout," prohodila jsem s pomrknutím ve stejném duchu.
"Že? Ja to hovorím stále!" přisvědčil pohotově s vážnou tváří. "Nie, robím si srandu, som rád, že s Tebou a Romankom môžem počítať." Zavtipkoval s novou dávkou smíchu, zatímco jsme se blížili k šatně, která byla až na samotném konci téměř nekončící chodby.
Zvonivě jsem se zasmála a Igor se chechtal společně se mnou.
Náhle se však zarazil a po jeho nakažlivém smíchu nebylo ani památky. Jelikož šel vedle mě po pravé straně, naskytl se mu teď mnohem dříve pohled za roh, což zjevně vyvolalo jeho zděšený výraz.
"Ehhm. Ešte som vlastne zabudol aj Romanovu bundu, pre ktorú ma poslal, nemohla by si pre ňu zaskočiť, zatiaľ čo ja si zandám gitaru do obalu?" pronesl náhle, přičemž mu nervózně poskočil ohryzek a nejistě těkal očima kolem, jen aby se mi nepodíval přímo do očí.
Takhle se Igor v mé přítomnosti nikdy nechoval, přeci jen už ho nějaký ten pátek moc dobře znám, takže když jsem z té náhlé změny jeho chování poznala, že se mě nějak snaží zabavit a odlákat mou pozornost jiným směrem, nakrčila jsem nespokojeně čelo.
Něco tu nehrálo, to mi došlo hned.
"Děje se něco?" pozvedla jsem podezřívavě obočí.
"Nie, malo by? Len potrebujem niečo vyriešiť s Romanom a spomenul som si, že ma poslal pre svoj ​​mobil, ktorý tam nechal, somár." Zamotával se do toho stále víc.

Nervózně jsem polka. Teď už bylo jasné, že jde opravdu o něco velmi podstatného, o čem se podle něj zjevně raději nemám dozvědět. "Říkal jsi, že mám skočit pro bundu, ne pro mobil," řekla jsem tiše a v hlavě si to všechno srovnávala.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 P. | Web | 10. února 2015 v 17:25 | Reagovat

No né! Takhle to ukončit? :D Do další kapitoly se asi zblázním a jsem neskutečně zvědavá, co se bude dít! :D

2 Emm | 10. února 2015 v 17:44 | Reagovat

[1]: Hehe, tak to jsem ráda, že se Ti to líbí! :D :P

3 Linka | 11. února 2015 v 13:57 | Reagovat

Jej, tak která z nich to asi bude.... Ale je dobře, že máme v záloze Davida, ten to jistí :D

4 Emm | 13. února 2015 v 11:34 | Reagovat

[3]: No jasan, David pojistka, viď. :P

5 bebika | 13. února 2015 v 17:10 | Reagovat

Super... a mohli by byť z Týnky a Igora viac než kamoši...možmo...:-P

6 Linka | 14. února 2015 v 19:23 | Reagovat

[5]: Bebika nemá špatný nápad :D

7 Ennie | Web | 4. března 2015 v 16:23 | Reagovat

Tak jsem se vrhla na čtení a dočetla tuto kapitolu :D. Trošku mě zarazilo: Ani jsem se nenadála a letní měsíce se přehouply do těch podzimních...
Rozhodně jsem ráda, že se objevil blonďáček... :D
Jelikož když jsem si šla najít kapitolu, tak jsem si přečetla začátek té delší, kde se potvrdí, to co si myslela... (myslela jsem si, že to bude to co to je :D) ale u té její nevolnosti jsem si říkala, jestli sis pro nás nevymyslela, že bude těhotná...to by bylo tedy něco :D!
A část z pohledu Romana byla taky bezva...

8 Emm | 5. března 2015 v 18:50 | Reagovat

[7]: Jejej, co tebe nenapne, kočko! :D Ale jsem moc moc ráda, že ses do toho takhle dala a napadají tě i další možnosti! ;) A nevěš hlavu nad blonďáčkem, však uvidíš, jestli se ještě objeví. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama